Pronikáme do tajů adaptivního modelování, 1. díl

Dostupnost kvalitní a dostatečně výkonné výpočetní techniky v posledních letech umožňuje využívat efektivnější postupy v oblasti počítačového navrhování a přípravy výroby. Nový výrobek se stává virtuálním prototypem v elektronické podobě, který může být kompletně navrhnut a zkontrolován včetně simulace jeho výroby na osobním počítači. Cestu, kterou nastoupil před několika lety v této oblasti Autodesk, ovlivňuje především technologie, která se v odborném žargonu nazývá adaptivní modelování.

Prostorové modelování klasické – nejstarší metoda tvorby objektů, kdy využíváme určitých technik a postupů pro vytvoření 3D modelu. Jejich tvorba vychází často z plošného zobrazení a výsledný model nemá žádné zpětné vazby na 2D zobrazení. První prostorové modely bylo možné tvořit již na osmibitových počítačích, připomeňme např. Sinclair ZX 80, na kterém již existovala aplikace pro tvorbu rotačních modelů těles.

Prostorové modelování parametrické – revoluční technika prostorového modelování. Jedná se o postupy tvorby prostorových modelů, které zcela obrací běžné postupy při tvorbě technické dokumentace. Návrh nového výrobku již nezačíná zpracování 2D pohledů s kótami na výkrese, ale tvorbou vlastního výrobku v prostoru s parametry popisujícími jeho geometrické charakteristiky. Výkresová dokumentace je dodatečně vygenerována. Úprava modelu vyvolá okamžité překreslení výkresové 2D dokumentace.

  Modelování poskytuje již ve fázi modelu výrazné analytické možnosti

Prostorové modelování adaptivní – je výsledkem snahy vytvořit úzkou vazbu mezi modelováním součástí a sestav při maximální optimalizaci uživatelského přístupu. Na uživatele parametrických systémů jsou běžně kladeny velké požadavky na znalost obsluhy systému, která může být společně se změnou myšlení výraznou překážkou při nasazení 3D modelovacích systémů v praxi. Adaptivní modelování se snaží například výrazně zjednodušit tvorbu sestav při přímé vazbě na kinematiku a názornost počátečního řešení problému. U takto vytvořeného modelu sestavy nejsou rozměry jako u parametrického modelování určeny konkrétními hodnotami, ale pomocí vazeb, které vzájemně spolu souvisí. Jedná se o technologii modelování vyvinutou Autodeskem na základě analýzy modelovacích postupů.

  Adaptivní modelování vychází vstříc uživateli již v době návrhu