Výběr a úprava objektů pro použití v 3D obrázcích, 1. díl

Výběr typu 3D obrázku

Vytváření realistických třírozměrných (3D) obrázků umožní zobrazit konečný výkres mnohem zřetelněji, než je to možné u drátového modelu. Protože jsou v drátovém modelu vidět všechny hrany a mozaikové čáry (čáry, které pomáhají při vizualizaci zakřivených povrchů), je těžké rozpoznat, zda zobrazujete model shora či zdola. Obrázek s neviditelnými čarami usnadňuje znázornění modelu, protože nezobrazuje zadní části modelu. Stínování a rendrování ovšem může ve velké míře přispět ke skutečně reálnému zobrazení.

Poznámka: Pokud chcete použít možnosti rendrování, hlavně textury a průhlednosti vyšší kvality, doporučuje se používat 3D grafickou kartu.

Z typů obrázků je nejjednodušší zobrazení s neviditelnými čarami. Stínování odstraňuje neviditelné čáry a viditelným plochám přidělí odstínované barvy. Rendrování přidává a upravuje světlo a připojením materiálů k povrchu vytváří reálné zobrazení.

Při rozhodování, jaký typ obrázku použít, je nutné vzít v úvahu více faktorů (například účel a čas). Pro prezentaci je například vhodné plné rendrování. Pokud jste časově omezeni, nebo váš monitor a grafické vybavení neumožňuje vyprodukovat různé odstíny a barvy, je zbytečné používat detailní rendrování. Pokud chcete rychle ověřit integritu modelu, jednoduchý obrázek s neviditelnými čarami nebo stínovaný obrázek bude postačující.  

Tvorba ploch pro použití v 3D obrázcích

Modely začínáte kreslit pomocí objektů, které představují plochy. Krychli můžete například nakreslit několika způsoby. Je možné nakreslit šest 3D ploch, pomocí příkazu KVÁDR vytvořit 3D těleso, nebo změnit tloušťku 2D desky, stopy nebo segment křivky s tloušťkou. Pokud však nakreslíte krychli pomocí dvanácti úseček, nebudete moci skrýt čáry, provádět stínování ani rendrovat. Krychle bude vždy vypadat jako drátový model.

Při vytvoření stínovaného a rendrovaného obrázku AutoCAD nejdříve provede skrytí čar. Následující popis neviditelných hran platí pro stínování i rendrování.

Objemové 3D objekty (například válec) mají horní a dolní podstavu. AutoCAD však umísťuje horní a dolní plochy jen na některé vysunuté objekty a na jiné ne. Obecně platí, že pokud vysunutý 2D objekt tvoří uzavřenou rovinnou oblast, vysunutý objekt má horní a dolní plochy; výsledkem je to, že AutoCAD zachází s tímto objektem jako s objemovým tělesem. Pokud není dvourozměrný nebo třírozměrný objekt uzavřený, jeho vysunutí je považováno za vertikální list s nulovou tloušťkou. Model takového objektu (vytvořený například ze dvou vysunutých polokruhových oblouků) nemá vršek ani dno.

Kreslení objektů s výškou

Výplně, stopy, kružnice a křivky jsou při přidělení výšky a stínování považovány za plochy s vršky a spodky. Volba Výška příkazů VLASTNOSTI ZMĚNA a ZMĚNAVzařídí, že 2D objekty vypadají jako 3D objekty. Příkaz VYTÁHNI vytváří pravá 3D objemová tělesa.

Výplň nebo stopa vytvoří přidáním výšky hranol s třemi nebo čtyřmi plochami. Kružnice se stane vertikální tyčí stínovanou jako válec. S každým segmentem křivky s tloušťkou je zacházeno zvlášť. Segmenty s nenulovou tloušťkou mají vršek a spodek, zatímco segmenty s nulovou tloušťkou jsou znázorněny jako stejné čáry a oblouky s tloušťkou.

Kreslení 2D těles, 3D ploch a mnohoúhelníkových sítí

Opticky AutoCAD považuje krychli tvořenou 3D plochami nebo 2D těleso s výškou za objemové těleso. Polygonová (mnohoúhelníková) sít nebo 3D plocha nemohou mít tloušťku; takové však objekty definují plochu pro skrytí stínování nebo rendrování. Všechny ostatní objekty vytvářejí jednorozměrné nebo dvourozměrné plochy v prostoru. V místech, kde se takový objekt dotýká druhého, může mít skrývání čar neočekávané výsledky.

Kreslení uzavřených křivek

Křivky s nulovou šířkou při použití výšky nevyžadují žádné zvláštní zacházení. Během skrývání, stínování a rendrování není oblast ohraničená uzavřenou křivkou (s tloušťkou či bez) považována za horní ani dolní plochu.