Realistické rendrování 3D objektů, 3. díl – konfigurace rendrování pro různá zobrazení
Řídit můžete přesnost a rozlišení rendrovaného obrázku. Obecně platí, že čím vyšší kvalita obrázku, tím více času zabírá rendrování. Nastavení rozlišení a přesnosti zobrazení Přesné zobrazení zakřiven…
Řídit můžete přesnost a rozlišení rendrovaného obrázku. Obecně platí, že čím vyšší kvalita obrázku, tím více času zabírá rendrování.
Nastavení rozlišení a přesnosti zobrazení
Přesné zobrazení zakřivených objektů můžete řídit pomocí příkazu ROZLIŠ a systémové proměnné FACETRES.
Řízení zobrazení kružnic, oblouků a elips
Hodnota nastavená pomocí příkazu ROZLIŠ řídí přesnost zobrazení kružnic, oblouků a elips. AutoCAD kreslí tyto objekty pomocí mnoha krátkých rovných úsečkových segmentů. Čím vyšší hodnota je nastavena pomocí příkazu ROZLIŠ, tím vyhlazeněji vypadají kružnice a oblouky, ale tím déle se také generují. Pokud kružnice vypadají ve výkresu jako mnohoúhelníky, budou stejně vypadat i po rendrování. Chcete-li zvýšit výkon při kreslení, nastavte pomocí příkazu ROZLIŠ malou hodnotu. Pokud však chcete docílit rendrování vysoké kvality i za cenu delšího zpracování, pak před rendrováním výkresů obsahujících oblouky nebo kružnice zvyšte uvedenou hodnotu.
Nastavení zobrazení zakřivených těles
Systémová proměnná FACETRES řídí vyhlazení stínovaných a rendrovaných zakřivených těles. Je spojená s nastavením hodnoty příkazu ROZLIŠ: pokud je systémová proměnná FACETRES nastavena na hodnotu 1, je mezi rozlišením kružnic, oblouků a elips a zjemněním objemových těles poměr jedna ku jedné. Pokud je například hodnota systémové proměnné FACETRES nastavena na hodnotu 2, zjemnění bude dvojnásobkem zjemnění nastaveného pomocí příkazu ROZLIŠ. Výchozí hodnota proměnné FACETRES je 0,5. Rozsah platných hodnot je 0,01 až 10.
Při zvyšování nebo snižování hodnot pomocí příkazu ROZLIŠ jsou ovlivněny objekty řízené jak příkazem ROZLIŠ, tak systémovou proměnnou FACETRES. Pokud zvýšíte nebo snížíte hodnotu proměnné FACETRES, jsou ovlivněna pouze objemová tělesa.
Zvýšení kvality obrázku pomocí anti-aliasingu
Protože obrázek na monitoru je vytvořen z dílčích obrazových elementů (neboli pixelů) v pevném rastru, mohou se rovné nebo zakřivené hrany jevit jako stupňovité. Tento efekt je znám jako aliasing.
Čím větší je rozlišení (a menší pixely), tím méně je aliasing patrný. Často je však nejlepší tento efekt omezit technikou známou jako anti-aliasing. Anti-aliasing stínuje pixely přilehlé k hlavním pixelům definujícím čáru nebo hranici.
Anti-aliasing zahrnuje nejméně dva aspekty:
- Doplňkové výpočty – musí být analyzovány pixely na rozostřené čáře nebo hranici a sousedící pixely v pozadí tak, aby mohlo být použito střední stínování.
- Čáry s větší tloušťkou – čára s potlačeným rozostřením sice vypadá plynuleji, musí však mít větší tloušťku než čára rozostřená.
Je nutné rozhodnout se, kolik času hodláte strávit rendrováním a jak dobrý výsledek chcete získat. Tyto kompromisy závisí částečně na použitém hardwaru a částečně na požadované kvalitě rendrování.
Fotorealistické renderery nabízí čtyři úrovně řízení anti-aliasingu. Rendrování Foto Raytrace nabízí zlepšení rychlosti a kvality označované jako adaptivní vzorkování. (Chcete-li zobrazit tyto volby, vyberte v dialogu Render nebo Nastavení renderingu jako typ rendrování Fotorealistický nebo Foto Raytrace a stiskněte tlačítko Další.)
Každá následující úroveň se počítá pomaleji. Pomocí algoritmu anti-aliasingu je proces efektivnější, protože AutoCAD se může rozhodnout, zda nestačí pro daný pixel vypočítat méně vzorků.
Pomocí rendrování Foto Raytrace můžete pro práh kontrastu zadat hodnotu mezi 0,0 až 1,0. Pokud je nastavena nízká hodnota, způsobí malý rozdíl mezi hodnotami původních vzorků to, že bude použito více vzorků. Při vyšším nastavení musí být pro vytvoření dalších vzorků rozdíly mezi hodnotami vzorků větší. Tím se zvýší rychlost rendrování na úkor kvality obrázku.