AutoCAD 2006 – nové funkce, 2. díl
Dynamické bloky – použití „Každodenní navrhování už nikdy nebude jako dříve“ – možná jste už tuto větu někde viděli. Je jedním z cílů, ke kterým směřuje AutoCAD 2006, naznačuje změny týkají…
Dynamické bloky – použití
„Každodenní navrhování už nikdy nebude jako dříve“ – možná jste už tuto větu někde viděli. Je jedním z cílů, ke kterým směřuje AutoCAD 2006, naznačuje změny týkající se každodenní práce na projektech v AutoCADu.
Zřejmě nejvýraznější novinkou AutoCADu 2006 jsou Dynamické bloky. Přesně v duchu výše uvedené věty se ubírá styl práce s tak frekventovaně používanými objekty, jakými bloky jsou. Pokud bychom měli shrnout význam (nebo užitek) dynamických bloků do jediné věty, dala by se formulovat přibližně v tom smyslu, že s dynamickými bloky můžete dělat přesně to, co jste chtěli dříve provádět s bloky obyčejnými, ale nebylo to možné.
Jde především o okamžitou změnu velikosti, polohy nebo tvaru dynamického bloku pomocí uchopovacích bodů na objektu dynamického bloku. Při těchto změnách se ovšem nejedná o přímou editaci definice bloku, ale pouze o využití dříve zadaných vlastností (parametrů a akcí). Nemusíte tedy blok např. rozkládat, dokreslovat objekty, atd.
Z této funkčnosti zároveň vyplývá i snížení počtu souborů v knihovnách bloků a zrychlení při hledání potřebného bloku.
Vhodným příkladem by mohl být např. libovolný šroub. Jedná se o normalizovanou součást s mnoha kombinacemi průměrů závitů a délek. Pro každou kombinaci délky a průměru by musel být při použití obyčejných bloků vytvořen samostatný soubor. Důsledkem toho by narůstal objem dat pro správu; hledání v takovém množství souborů by bylo složitější.
Šroub vytvořený jako dynamický blok bude uložen v jediném souboru. Z rozbalovací nabídky si zvolíte rozměr závitu, potřebné délky dosáhnete tažením uchopovacího bodu.
Jak bloky používat
AutoCAD 2006 obsahuje vzorové dynamické bloky, pomocí kterých lze snadno pochopit princip práce s těmito novými objekty.
Pro demonstraci použijeme dynamický blok dveří vložený z palety Architectural.
Hned při vkládání některých dynamických bloků do výkresu se projeví velice užitečná schopnost zarovnat se s existující geometrií výkresu – požadovaný blok je tak možno umístit do výkresu přesně na první pokus.
Jak je vidět, dveře byly okamžitě správně vloženy. Po jejich označení myší se objeví velké množství uzlů, které zastupují jednotlivé parametry. Pomocí nich je možno s dynamickými bloky provádět zadané akce přiřazené parametrům. Na obrázku níže je popis funkcí jednotlivých úchytů.
Je tedy patrné, že tento blok obsahuje mnoho kombinací zobrazení, které by jinak musely být zachyceny samostatně ve výkresových souborech. Minimálním počtem kliknutí nebo protažení uzlů lze např. dosáhnout takovéto úpravy vzhledu bloku:
Dynamické bloky – tvorba
Tvorba dynamických bloků probíhá v prostředí Editoru bloků. Vstoupit do něj lze buď ze Standardního panelu nástrojů klepnutím na ikonu, z menu Nástroje – Editor bloků, nebo např. z okna pro tvorbu standardního bloku. Pracovní prostředí obsahuje navíc panel s funkcemi pro práci s bloky a hlavně “Block Authoring Palettes” (Palety pro tvorbu bloků). Pomocí těchto palet je možno přidat budoucí geometrii dynamického bloku parametry a k nim následně připojit akce. Po vytvoření pak bude možné s objektem manipulovat např. tak, jak je popsáno výše.
Obecný postup tvorby dynamického bloku je následující:
- Nakreslit geometrii – tento krok může být proveden přímo v Editoru bloků pomocí standardních funkcí pro kreslení a modifikaci objektů nebo lze nejprve vytvořit tvar bloku v modelovém prostoru AutoCADu a poté při použití funkce „Vytvořit blok“ zaškrtnou v dialogu políčko „Open in block editor“.
- Přiřadit objektům parametry – ty definují vlastnosti bloků, např. úhel natočení, délku, pozici, …
- Přiřazení akcí – akce se připojují k parametrům. Definují chování bloku při manipulaci ve výkresu. Parametr, který nemá akci je označen symbolem s vykřičníkem.
Na obrázku je zobrazen blok vypínače. Ten může být buď zapnutý nebo vypnutý. Pomocí krajních uchopovacích bodů ho lze přesunovat.
Po otevření v editoru bloků (např. po označení bloku přes pravé tlačítko myši a volbu „Block Editor“) je vidět složení celého bloku.
Modré čtverečky jsou parametry „Point Parameter“, ke kterým byla následně přiřazena akce „Posun“ („Move Action“) – žluté blesky dole.
Modrý trojúhelník symbolizuje dva stavy tlačítka („Visibility Parameter“) – Vypnuto / Sepnuto (Open / Closed). Dále jsou vidět čtyři definice atributů.
Prostřední bod je základním bodem (bod vložení) – „Base Point Parameter“.
Koncepce dynamických bloků značně posunuje práci v AutoCADu směrem ke zvýšené produktivitě uživatelů a snižuje nároky na správu rozsáhlých knihoven bloků. Svou funkčností a využitelností jasně předčí původní (starší) bloky AutoCADu. Ty samozřejmě z AutoCADu nebyly odstraněny.
V další části seriálu si představíme např. zdokonalenou extrakci informací z bloků do tabulek, úpravy Mtextu nebo vylepšení týkající se kótování objektů.