Parametrické modelování, 10. díl – Možnosti programu při tvorbě modelů
Modelování součástí je v Mechanical Desktopu založeno na tradičním použití parametricky definovaných náčrtů. Program v jasných případech automaticky definuje vzájemnou polohu objektů náčrtu …
Modelování součástí je v Mechanical Desktopu založeno na tradičním použití parametricky definovaných náčrtů. Program v jasných případech automaticky definuje vzájemnou polohu objektů náčrtu a jejich geometrické vazby.
Plná parametrizace náčrtu při definici geometrie není podmínkou. Tato možnost má zásadní vliv na rychlost vytvoření prvotního modelu. Samozřejmě, že kóty a vazby mohou být dodatečně přiřazeny a tím může být definován přesný rozměr součásti.
Objemové modelování je doplněno technikou umísťovaných konstrukčních prvků. Jedná se o nástroje pro snadnou tvorbu jednoduchých prvků používaných na technických výkresech, jakými jsou díra, zaoblení, zkosení, technologický úkos atd. Nemusí být tedy komplikovaně jako načrtnuté konstrukční prvky modelovány pomocí náčrtů, ale jsou přímo generovány na vybraných hranách, plochách a tělesech.
Použití modelů a ploch při návrhu virtuálního prototypu žehličky
Samostatnou kapitolu tvoří mocné nástroje pro tvorbu a úpravy ploch. Jádro modeláře ACIS dokáže s plochami opravdu mnoho. Plochy lze využít pro tvarování parametrických součástí nebo samostatně. Je jen na konstruktérovi, jaký postup při tvorbě výrobku použije.
Samozřejmě, že vytvořené součásti lze kombinovat s normáliemi dodanými v přehledné mezinárodní databázi a ty propojit například se správou dat v systémech pro řízení výroby. Modely rotačního tvaru mohou být vytvářeny pomocí optimalizovaného generátoru.
Zdroj: www.repair2000.cz