Parametrické modelování, 20. díl
Snaha zhmotnit své představy do podoby 3D modelů je běžným uživatelům podstatně bližší a přirozenější než vytváření 2D pohledů na výkresech. Princip a postup tvorby parametrických modelů je velmi podo…
Snaha zhmotnit své představy do podoby 3D modelů je běžným uživatelům podstatně bližší a přirozenější než vytváření 2D pohledů na výkresech.
Princip a postup tvorby parametrických modelů je velmi podobný tvorbě modelů v klasickém prostorovém modelování. V podstatě se zásadně liší především postup tvorby zdrojových objektů (náčrtů), které definujeme pomocí parametrických kót a geometrických vazeb. Tento postup umožňuje velmi rychlé a přesné vytváření i velmi složitých součástí.
Tvorba těles
Znalosti tvorby prostorových modelů klasickou technikou jsou velmi užitečné především z důvodu pochopení principu počítačového modelování a tréninku prostorové představivosti. Celou řadu postupů a metodiky můžete využít v parametrickém modelování.
Nezanedbatelnou roli také hraje zvládnutí práce v prostorovém systému souřadných os a odpovídajících pracovních rovin. Správné zobrazování objektů v jednotlivých rovinách vypadá nenáročně, ale je často hlavní překážkou při zvládnutí parametrického modelování.
Často se budeme při studiu setkávat s operacemi pro množinové skládání těles. Sjednocení, rozdíl a průnik jsou součástí funkce Mechanical Desktopu Kombinace těles.
Zdroj: www.repair2000.cz