Modelování ploch v Inventoru, 2. díl

Za křivku může být považována úsečka, oblouk, spline křivka. Tyto objekty mohou být vytvořeny základními nástroji v Autodesk Inventoru. Výhodou je možnost využití prakticky libovolného stupně parametrizace od plně neurčených objektů až po plně určené.

V praxi se často plného stupně parametrizace vzdáváme především z důvodu extrémní pracnosti a zlouhavé definice jednotlivých tvořících bodů. Běžně se plochy neparametrizují, případně se definují pouze jejich hraniční a charakteristické body.

V dnešním díle našeho seriálu se podíváme na parametrizaci objektů pro tvorbu ploch detailněji.

Základem jsou pracovní roviny

Prvním problémem při definici ploch je jejich nulová tloušťka. Jedná se o útvary rozložené v prostoru bez výrazných vazeb, záchytných bodů a rovin. V tomto směru si musíme vždy udělat jasno a takříkajíc „pořádek ve vlastních řadách“. Za ideální začátek můžeme považovat sadu rovin pravidelně rozložených v prostoru vůči globálnímu souřadnému systému. V těchto rovinách pak navrhujeme jednotlivé řezy budoucí plochy.

Odvození pracovní roviny od globální

Všem začínajícím uživatelům doporučuji tento postup dodržet. Je jediný možný pro snadnou orientaci v prostoru, pokud není definováno například hraniční těleso (součást). Díky rovinám neztratíte orientaci v problému, na druhou stranu mohou být roviny svým způsobem omezující při řešení složitějších problémů.

Postupně si můžeme vytvořit libovolné množství rovin

Strategie tvorby rovin může být libovolná, doporučuji ovšem vždy vyjít z charakteristického tvaru součásti, případně z výrazných tvarových změn (například dělící rovina u formy.

Do jednotlivých rovin umísťujeme postupně tvořící náčrty. Velmi výraznou pomůckou při práci je nástroj projekce geometrie. Lze si tak vytvořit a odvodit prakticky jakoukoli geometrickou charakteristiku a tu použít jako referenční objekt pro nový náčrt.

Promítnutí souřadných os x a y do náčrtové roviny řezu

V našem příkladě vidíte možnost vytvoření tří referenčních rovin s projekcí referenční osy X a Y. Tyto promítnuté osy využijeme pro tvorbu náčrtů profilů. Při konstrukci mějte vždy na paměti, že se neustále sice pohybujete v prostoru, ale pracujete pouze na úrovni náčrtové roviny, která je pouze 2D.

První řez budoucí plochy

Pro konstrukci jednotlivých řezů můžete využít buď plně, nebo částečně promítnuté geometrie. Tím si udržíte poměrně snadno vazbu mezi jednotlivými objekty, které tvoří budoucí plochu.

Druhý řez vázaný k prvnímu pomocí průmětu os

V této chvíli již můžeme vytvořit jednoduchou šablonovanou plochu pomocí běžného příkazu pro šablonování těles. Změníme pouze formu výstupu. Velmi důležitým prvkem je dodržení správného postupu šablonování (výběr pořadí profilů, trajektorie, zatím nemáme).

Extrémně důležité – správný výběr náčrtů a výstupu !

Finální plocha