BSA: „Pirát je každý, kdo používá nelegální software, třeba i nevědomě“

Organizace Business Software Alliance (BSA) zastupuje přední světové výrobce softwaru v oblasti osvěty a boje za ochranu autorských práv. Můžete ji naším čtenářům přiblížit a popsat, jaká je její současná pozice a struktura v České republice?

BSA rozhodně nedělá razie ve firmách ani nefunguje jako softwarová policie. Nikoho ani nešpehujeme, ani neděláme zátahy na softwarové piráty. To si o nás lidé často myslí. Razie ve firmách a následné vyšetřování je plně v kompetenci orgánů činných v trestném řízení – tedy policie a soudů.

Pokud jde o odhalování pirátů, Češi si vystačí v tomto ohledu sami i bez BSA. Přes 90 procent oznámení o užívání nelegálního softwaru totiž podávají lidé z blízkosti dotčených firem – většinou sami zaměstnanci, současní či bývalí.

V Česku se BSA zaměřuje hlavně na osvětu. Vysvětlujeme veřejnosti, proč je dobré mít legální software, jak „softwarové čistoty“ ve firmách dosáhnout. Samozřejmě také zmiňujeme, jaká jsou rizika spojená s užíváním nelegálního softwaru. Účastníme se prezentací pro podnikatele a vytváříme i vlastní publikace a informační weby. Například na webu www.ZeptejteSeSAMA.cz se mohou firmy dozvědět, jak zamezit pirátství a jak softwarové licence efektivně spravovat. O softwarovém pirátství všeobecně a zejména pak rizicích spojených se zneužíváním softwaru se lze dozvědět více na www.bsa.cz.

Míra softwarového pirátství v zemích Evropské unie

Zdroj: IDC Global Piracy Study 2004

Jako svůj cíl BSA uvádí „vzdělávání uživatelů softwaru v oblasti ochrany autorských práv a upozorňování na rizika spojená s užíváním nelegálních počítačových programů“. Můžete popsat nějakou oficiální strategii BSA, jakými konkrétními nástroji tohoto cílu dosahuje?

Námi navrhované řešení je prosazení dlouhodobého a koncepčního zaměření na problematiku legality užívaného softwaru ve firmách či jiných organizacích. Jedním z nástrojů, o kterém se v poslední době hodně hovoří, je dlouhodobá a systematická správa softwarových licencí – tzv. softwarový management. Jde o nastavení vnitrofiremní politiky užívání softwaru, která začíná pravidelnými kontrolami sítě – tzv. softwarovými audity – a končí ustanovením pravidel užívání softwaru například v pracovních smlouvách zaměstnanců. Součástí může být i strategie užívání internetu počínaje místy, které zaměstnanci na webu navštěvují až po stahování dat. Firma se totiž může dostat do vážného konfliktu se zákonem i kvůli staženým nelegálním instancím softwaru – byť nenainstalovaném – nelegálním kopiím filmům a hudby. To vše je chráněno autorským zákonem a nemá co dělat na firemní síti.

Svůj předchozí dotaz jsem vědomě směřoval jako drobnou narážku. Je totiž zřejmé, že velké množství počítačových uživatelů BSA vnímá spíše v negativním světle, jako jakéhosi „zlého policajta“. V komentářích kritiků vaší činnosti se nezřídka objevují nařčení, že je vaše know-how založeno na podněcování k udavačství a zastrašování. Jak vnímáte vztah počítačových uživatelů k vám vy sami?

Role zlého policajta je nám vnucována hlavně samotnými médii, které více zajímá negativní informace o trestech a raziích, než o prevenci a pozitivech užívání legálního softwaru. Nejde jen o média ale lidskou přirozenost vůbec. Lidé začnou poslouchat a něco dělat, až když jim o něco opravdu jde.

Míra softwarového pirátství ve světě podle jednotlivých regionů

Zdroj: Druhá výroční globální studie IDC a BSA 2005

Vaše dosavadní kampaně veřejnost upozorňují na problémy vyplývající z porušování zákonů při používání nelegálního softwaru, spíše než aby vyzdvihovaly konkrétní výhody používání toho legálního. Lze to chápat tak, že podle vás uživatele lépe osloví hrozba represe, než prevence ve formě pozitivní prezentace?

Uživatele osloví informace, které se jich bezprostředně dotýkají. Firmy, které berou užívání legálního softwaru jako neoddiskutovatelný fakt, zajímá, jak se softwarem lépe hospodařit a správně nastavit licenční politiku. Mnoho firem – hlavně malých a středních – však řeší dilema, jestli se nevyplatí software raději ukrást než legálně zakoupit. Tam pak zdůrazňujeme rizika plynoucí z nelegálního užívání softwaru.

Letos na jaře jste spustili další ze svých osvětových kampaní na podporu legálního softwaru. Na koho byla tato akce cílená, jak byla provedena a co od ní očekáváte?

Akce je cílená na malé a střední firmy, kde se nelegální software nejvíce vyskytuje. Má za cíl oslovit hlavně ty firmy, kde se užívá nelegální software z nedbalosti a alibismu. Upozorňujeme hlavně management a majitele firem, že za užívání nelegálního softwaru mohou být v závěru odpovědní i oni. Dosavadní výsledky potvrdily, že kampaň byla velmi úspěšná. Zájem o konkrétní informace mnohonásobně stoupl. Kampaň proto zopakujeme pravděpodobně i letos na podzim.

Dvacet zemí s nejvyšší mírou softwarového pirátství na světě

Zdroj: Druhá výroční globální studie IDC a BSA 2005

Je v moci BSA ovlivňovat legislativu států, ve kterých působí, například podílet se na tvorbě nových zákonů a v případě že ano, lze doložit nějaké konkrétní případy?

BSA se na aktivitách směřujících prosazení účinných a jasných autorských předpisů aktivně účastní. Vše ale probíhá v rámci veřejně daných mantinelů. Rozhodně nemůžeme vládám nic nakázat – jde o neustálý dialog jak nejlépe chránit duševní vlastnictví. Každopádně z naší práce benefituje každý, koho živí duševní činnost. V Česku pravidelně připomínkujeme novely autorského zákona a figurujeme v různých odborných pracovních skupinách.

Kdo je vlastně v běžné firmě zodpovědný za to, když zaměstnanec na firemní počítač nainstaluje z vlastní vůle nelegální software, aniž by se k tomu při případném auditu přiznal? Jak a komu se takový čin dokazuje?

Vinu za užívání nelegálního softwaru ve firmě může nést ve své podstatě kdokoliv, kdo se na tomto jednání podílel – od běžného uživatele až po vrcholný management. V trestním právu může být pachatelem pouze fyzická osoba a podle okolností tedy kdokoliv – bez ohledu na postavení v rámci struktury společnosti, pokud mu ve smyslu trestního práva je prokázáno zavinění. Soud může brát netečnost managementu a tiché tolerování pirátství za formu podílení se na trestném činu a může z toho vyvodit odpovídající trest. Rozsudky nad jednateli, kteří se instalace přímo neúčastnili, nejsou nic neobvyklým.

Dvacet zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství na světě

Zdroj: Druhá výroční globální studie IDC a BSA 2005

Lze označit za „piráta“ každého, kdo používá nelegální software, byť i nevědomě? A je vůbec v kompetencích zaměstnance starat se o to, jakého původu je software, který je nainstalován na jeho pracovním počítači?

Za piráta lze označit každého, kdo užívá nelegální software. Do jaké míry se kdo dopouštěl trestného činu posuzuje soud. Obhajoby založené na nevědomosti jsou totiž časté, ale pokud je evidentní, že firma cíleně zneužívala software pod rouškou nevědomosti, tak u soudu nepochodí.

Existují statistiky, ze kterých by bylo možné porovnat míru softwarového pirátství v oblasti aplikací pro CAD, PLM a vyspělou počítačovou grafiku proti ostatnímu neoprávněně používanému softwaru? Respektive, lze alespoň odhadovat, jaká situace v tomto odvětví panuje?

Takovou statistiku BSA nemá. Nicméně z jiných statistik vyplývá, že nejvíce nelegálního softwaru je paradoxně ve firmách, kde samy vytvářejí duševní vlastnictví. Na tyto firmy se proto zaměřujeme a figurují i v našich statistikách firem, které kvůli porušování autorských práv skončily u soudu.

Pořadí ztrát z pirátství za rok 2004 pro země s mírou pirátství vyšší

než 100 milionů USD (částky jsou v milionech USD)

Zdroj: Druhá výroční globální studie IDC a BSA 2005

Jaký je postoj BSA vůči internetovým výměnným P2P („peer-to-peer“) sítím? Uznává BSA jejich legalitu a oprávněnost existence?

Oficiální stanovisko nemám k dispozici. Každopádně na P2P sítích dochází častému porušování autorského práva a proti tomu samozřejmě bojujeme.

Jednou z možností odhalení nelegálního softwaru ve firmě, kterou uvádíte ve svých materiálech, je i udání zaměstnavatele ze strany nespokojeného zaměstnance. Co následuje poté, kdy někdo na vaší „horké lince“ užívání nelegálního softwaru nahlásí?

Pokud nás někdo přímo kontaktuje, tak pokud jeho informace znějí věrohodně, předáme je policii. Lidé se však obracejí často přímo na policii, která se pak zabývá vyšetřováním.

Může se přímo na BSA obrátit firma s žádostí o pomoc při prověření, či legalizaci softwaru, který používá?

My můžeme firmám pouze pomoci si udělat jasno a doporučit jim, jak situaci řešit – a to i anonymně. Vlastní poradenství je doménou softwarových auditorů, kteří pak firmám diskrétně poradí či přímo pomohou s odstraněním nelegálního softwaru a nastavením softwarové politiky firmy. Zájemci se mohou informovat prostřednictvím naší infolinky na telefonním čísle 224 811 748 či jednoduše navštívit náš specializovaný web www.ZeptejteSeSAMA.cz nebo partnerský web www.SWMpoint.cz, který však není z naší produkce.

Děkuji za rozhovor.