Jaká je návratnost investic při používání Autodesk Civil 3D?

Vypracování studie výnosnosti vložených prostředků společnost Autodesk zadala odborníkovi na její produkty pro infrastrukturu Harry O. Wardovi. Ten je se svými třiadvacetiletými zkušenosti v oboru stavebního inženýrství a CADu výkonným viceprezidentem autorizovaného tréninkového centra Autodesku OutSource Inc., kromě toho si připsal autorství několika odborných publikací a pravidelně přispívá články do technických magazínů.

Metodologie výzkumu byla následující:

1.Určit vylepšení, která přináší Autodesk Civil 3D 2006 a jejich dopady na práci na rozličných inženýrských projektech.

2.Přesně a do detailu charakterizovat několik pilotních projektů, stanovit klíčové poznatky pro odhad hmatatelných úspor a růst produktivity.

3.Převést ovlivnění produktivity na finance (americké dolary).

4.Určit náklady na pořízení softwaru, jeho přizpůsobení podnikovým podmínkám a nezbytná školení.

5.Zpracovat analýzu výnosnosti vložených prostředků (ROI).

6.Vyvodit konkrétní důsledky nasazení Autodesk Civil 3D.

Pilotní projekty

Zatímco v roce 2004 Ward vypracoval studii teoretickou, Autodesk Civil 3D 2006 byl již zkoumán na reálných příkladech z praxe. Posuzován byl efekt na produktivitu při nasazení Civil 3D 2006 přes dosud užívaný Autodesk Land Desktop 2006.

Zjišťovalo se, o kolik výhodnější je zpracovávat daný projekt jako dynamický model v pokrokovém Civil 3D oproti tradičním postupům v Land Desktop 2006, vycházejícím z AutoCADu. Sponzorováni Autodeskem, pracovaly tak na stejných projektech paralelně dvě skupiny lidí – zákazníci Autodesku vybavení Land Desktopem a vedle nich nezávislí odborní konzultanti, projektující v Civil 3D.

Referenční projekty byly vybrány tak, aby víceméně pokryly nejběžnější situace, se kterými se inženýři setkávají v praxi:

ořešení infrastruktury na pozemku o rozloze 60 hektarů, obsahujícím 300 rodinných domků; úkol spočíval v návrhu ulic, stavebních parcel, komunikací, splaškové a dešťové kanalizace, vodovodu a související vybavenosti (LD: 757 hodin, C3D: 560 hodin, NP: 35 %)

onávrh dvouproudé silnice s obrubníky a příkopy ve výškově značně rozmanité krajině (LD: 20 h 37 min, C3D: 11 h 49 min, NP: 75 %)

onávrh cyklistické stezky optimálně zasazené do terénu (LD: 6 h 31 min, C3D: 3 h 55 min, NP: 66 %)

orekonstrukce asi osmisetmetrového úseku čtyřproudé dálnice, zahrnující stokový systém a vodovod (LD: 22 h, C3D: 13 h, NP: 69 %)

Poznámka: Údaje v závorkách značí časovou náročnost projektu v Land Desktop (LD) a Civil 3D (C3D), zkratka NP označuje „nárůst produktivity“. Podrobné specifikace zadání jednotlivých projektů najdete v originální studii (viz odkaz pod článkem).

Výsledky pilotních projektů

Při použití Civil 3D 2006 byla ve všech případech zaznamenána výrazně nižší časová náročnost – v průměru o 37,5 % lepší než v Land Desktopu. Podstata dynamického modelu zajistila, že při každé změně byl okamžitě aktualizován celý projekt, což dále zvyšuje produktivitu a zajišťuje permanentní synchronizaci dat. Bezkonkurenčně se projevila funkčnost některých nástrojů Civil 3D a to obzvlášť při modelování dopravních komunikací.

Řeč peněz

K převodu změn v produktivitě na peníze byly propočty stanoveny pro desetičlenný pracovní tým s hodinovými náklady na jednoho pracovníka 100 dolarů, což s časovým úvazkem 40 hodin týdně znamená v přepočtu na celý tým týdenní náklady ve výši 40 tisíc dolarů při použití Land Desktop. Konzervativní odhad studie přiznává Civil 3D nejnižší z nárůstů produktivity zjištěných na pilotních projektech (jedná se o případ uvedený první v pořadí – řešení infrastruktury pozemku, na nějž uživatelé Civil 3D potřebovali 74 % času, který na úkolu strávili uživatelé Land Desktopu). Tím pádem při použití Civil 3D je daný tým schopný zpracovat stejný objem práce jen za 30 hodin, což znamená potenciální finanční úsporu (resp. zisk) 10 hodin na pracovníka, tj. celkem 10 tisíc dolarů týdně proti použití Land Desktopu.

Vyúčtování nákladů

Při vyúčtování nákladů byly vyhodnoceny dvě varianty – pořízení softwaru přes Land Desktop Subscription (1200 USD za licenci) versus nákup zcela nových licencí Civil 3D (7000 USD za licenci). Všechny částky zde uvedené jsou v amerických dolarech a mají čistě ilustrační charakter (vycházejí z ekonomických a obchodních podmínek v USA v roce 2005).

Cena softwaru

Nákup Civil 3D přes Land Desktop Subscription (10 licencí á 1 200 USD)12 000 USD

Nákup nových licencí Civil 3D (10 licencí á 7 000 USD)70 000 USD

Základní školení a zákaznické úpravy softwaru

Třídenní školení pro 10 osob5 400 USD

Náklady na 10 pracovníků během školení (100 USD/osobu/hodinu)24 000 USD

Pokročilé 12hodinové školení pro 2 osoby2 700 USD

Náklady na 2 pracovníky během školení (100 USD/osobu/hodinu)2 400 USD

Šestidenní asistence konzultanta při kustomizaci softwaru10 800 USD

Náklady na 2 pracovníky během kustomizace (100 USD/osobu/hodinu)9 600 USD

Průběžná školení

Osmidenní kurs pro 10 pracovníků14 400 USD

Náklady na 10 pracovníků během kurzu (100 USD/osobu/hodinu)64 400 USD

Vynucený upgrade hardwaru

Rozšíření RAM (200 USD/PC)2 000 USD

CELKOVÉ NÁKLADY (Subscription)147 300 USD

CELKOVÉ NÁKLADY (nové licence)205 300 USD

Návratnost investic

Studie předpokládá, že z důvodu osvojování softwaru nebude v podniku v prvním měsíci používání Civil 3D jako zcela nové platformy zaznamenán žádný nárůst produktivity a v následujícím měsíci dojde pouze k polovičnímu růstu. Při uvážení potenciálního zisku 10 000 USD týdně, bude při plném využití deseti licencí pořízených přes Subscription v ceně 147 300 USD dosaženo návratu investic za 5,2 měsíce. Z toho šest týdnů firma věnovala implementaci softwaru a školení pracovníků.

Přerušovaná čára značí produktivitu práce s Land Desktop 2006, ohraničení modré oblasti pak produktivitu práce s Civil 3D 2006. Vysledovat lze dočasný pokles produktivity v návaznosti na implementaci nezažitého softwaru. Od okamžiku, kdy se investice vrátí (doba návratu investic) lze očekávat vytrvalý růst.

Zdroje informací

Autodesk Civil 3D – Return on Investment 2004 (teoretická studie, PDF 142 kB)

Autodesk Civil 3D – Return on Investment 2006 (praktická studie, PDF 65 kB)