portál uživatelů
softwarů Autodesk

Je váš počítač připraven pro práci s nejnovějším CADem?

Rostoucí nároky softwaru lze snadno vysledovat ze systémových požadavků, které jsou uváděny v dokumentaci a na webových stránkách jednotlivých programů. Tak například – zatímco u historicky …

Je váš počítač připraven pro práci s nejnovějším CADem?

Rostoucí nároky softwaru lze snadno vysledovat ze systémových požadavků, které jsou uváděny v dokumentaci a na webových stránkách jednotlivých programů. Tak například – zatímco u historicky druhé verze strojírenského Autodesk Inventoru (Release 2.0) vám před pár lety mohla stačit konfigurace PC s procesorem Pentium II 300 MHz, operační pamětí 128 MB a čtyřmegabajtovou grafickou kartou, dnes je pro pohodlnou práci s běžnými sestavami nezbytný takt procesoru alespoň 3 GHz, 3 GB RAM a nejlépe certifikovaná grafická karta s alespoň 128 MB operační paměti, podporující technologii Open GL. Postupný vývoj názorně ilustruje také tabulka minimálních hardwarových požadavků programu AutoCAD.

Vývoj minimálních systémových požadavků pro posledních osm verzí AutoCADu

Pracovní stanice

Přestože lze většinu nejnovějších CAD a GIS systémů spustit i na běžné kancelářské PC sestavě odpovídající dnešním požadavkům, k produktivní práci už takový počítač mnohdy nepoužitelný není (nepočítáme-li skutečně základní kreslení ve 2D).

Doménou tohoto typu softwaru jsou tzv. pracovní stanice (workstation). Dříve tento pojem označoval především hardwarové sestavy, které svým výkonem radikálně převyšovaly možnosti „obyčejných počítačů“ a běžící hlavně se systémem UNIX. Dnes už se ale hranice mezi pracovní stanicí a high-end desktopovým PC velmi ztenčila a danou definici nelze jednoznačně vymezovat.

Významným a pozitivním rozdílem oproti dobám minulým jsou i ceny těchto zařízení. Nejlevnější modely, které však výkonově ještě odpovídají minimálním požadavkům na provoz aplikací Autodesk řady 2007, lze pořídit za částky od 30 tisíc Kč nahoru. V nabídce běžně nabízených značkových stanic pro platformu MS Windows je vrcholem cena kolem 150 tisíc Kč.

Dejte na radu odborníka

Kdo se rozhoduje pro pořízení pracovní stanice, očekává špičkový výkon. Proto by se měl při výběru poradit s odborníkem. Tím může být buď přímo výrobce hardwaru (na českém trhu jsou v této oblasti zastoupeny např. značky Autocont, Dell, Fujitsu-Siemens, HP a IBM) nebo také váš dodavatel CAD řešení. Za tímto účelem jsme i my oslovili významné české prodejce s několika dotazy. Do uzávěrky článku stihl odpovědět pouze pan Vladimír Michl, business development manager ze společnosti Xanadu:

Autodesk Club: Jakou konfiguraci hardwaru PC doporučujete svým zákazníkům pro novou produktovou řadu softwaru zn. Autodesk (konkrétně např. AutoCAD 2007, Revit Building 9, Inventor 11)?

Vladimír Michl: Společnost Autodesk používá program certifikací hardwaru pro nové verze svých CAD aplikací. Proto především doporučujeme volit takové pracovní stanice, nebo alespoň takové 3D grafické karty, které tato certifikační kriteria splňují. Pro Inventor 11 a nové 3D funkce AutoCADu 2007 je Autodeskem podporovaná grafická karta dokonce nutnou podmínkou. Obecně je pro 3D CAD aplikace v závislosti na objemu zpracovávaných modelů potřeba maximální výkon. To se týká především (v pořadí důležitosti) velikosti paměti, rychlosti procesoru, výkonu grafické karty, rychlosti pevného disku a rychlosti sběrnic pracovní stanice. Co se týče jednotlivých parametrů, doporučujeme řídit se systémovými požadavky uvedenými u dané CAD aplikace.

AC: Které komponenty jsou z pohledu nasazení moderního CAD systému v PC stěžejní?

VM: Stěžejní nejsou jednotlivé komponenty, ale celkově sladěná pracovní stanice. Z toho důvodu také nedoporučujeme „skládané“ počítače ani výkonná kancelářská PC. Stěžejními parametry pak jsou především paměť a grafická karta.

AC: V jakých časových úsecích doporučujete hardware upgradovat a kterých součástí se obnova týká?

U pracovních stanic je morální životnost 2 až 3 roky. S výjimkou případného doplňování operační paměti nemá velký smysl upgradovat jednotlivé komponenty, ale spíše vyměnit celou stanici a původní stroj ve firmě „recyklovat“ pro méně náročnou aplikaci.

Současné trendy

Stále výkonnější hardware a pro něj optimalizovaný software dokáží zpracovávat čím dál větší a komplexnější projekty. Zvyšování nároků je tak neúnavně podněcováno poptávkou a konkurenčním prostředím na trhu s informačními technologiemi, což vede do začarovaného kruhu věčného hladu po ještě více kilo/mega/giga- bajtech a hertzích. Překonávání fyzikálních překážek ve vývoji je však rok od roku náročnější. Zdá se, že Mooreovu zákonu z šedesátých let minulého století, kterým spoluzakladatel společnosti Intel Gordon Moore odvážně předpověděl, že složitost integrovaných obvodů tvořících procesory, se každých 18 měsíců zdvojnásobí, začíná docházet dech. Tranzistory nelze zmenšovat donekonečna a frekvence CPU od překonání hranice 3 GHz roste stále pozvolněji.

Vícejádrové a 64bitové procesory jsou perspektivní cestou k vyššímu výkonu

Pro další zvyšování výkonu při zachování rozumné spotřeby a produkce tepla je třeba hledat nové cesty. Konkrétně u procesorů se úspěšně etablují dvě nové platformy. Tou první jsou procesory dvoujádrové, což je svým způsobem obdoba dvouprocesorového řešení. Jako dva procesory vnímá tento CPU i operační systém (potažmo kompatibilní aplikace) a ve výsledku takové zařízení dosahuje až dvounásobného výpočetního výkonu oproti jednoprocesorové stanici (např. u dvoujádrového procesoru s udávaným taktem 2,8 GHz pracuje na této frekvenci každé z jader, tedy neznamená to, že by se jádra dělila o 2,8 GHz). Podstatný přínos představuje reálný multitasking a multithreading, technologie umožňující paralelní běh několika aplikací, respektive souběžné zpracovávání více úloh. Jádra se o úkoly dělí, a tak konstruktér může zároveň tvořit 3D model v Inventoru, čímž zaměstná jedno jádro a přitom na druhém jádru kupříkladu renderovat vizualizaci. U systémově velmi náročných úkonů, jako jsou vizualizace nebo fyzikální analýzy lze tímto způsobem ušetřit hodiny práce.

Na grafu je znázorněno porovnání výkonu pracovních stanic při výpočtu vizualizace ve 3ds Max 7, které vychází z výsledků testu publikovaného na webu AEC Magazine. Zastoupeny jsou jednoprocesorové stanice s Intel Pentium 4 640 3,2 GHz vedle dvoujádrové varianty Intel Pentium D 840 3,2 GHz, dále dvouprocesorové stanice s dvěma procesory Intel Xeon 3,2 GHz, AMD Opteron 252 2,6 GHz a na vrcholu dvouprocesorová stanice s dvoujádrovými procesory AMD Opteron 275 2,2 GHz. Propastný rozdíl ve výpočetním výkonu mezi jednojádrovým a dvoujádrovým procesorem je zcela zřejmý (viz třeba Pentium 4 640 vs. Pentium D 840).

Neméně významnou inovací je příchod procesorů 64bitových. K jejich nejvýraznějším pozitivům patří z pohledu počítačového návrháře možnost využití mnohem více operační paměti, než je tomu u systémů 32bitových (32bitový operační systém Windows XP umožňuje adresovat maximálně 4 GB RAM, přičemž sám pro sebe navíc „rezervuje“ asi 2 GB). Přitom velikost operační paměti je například pro práci s velkými strojírenskými sestavami dílů zcela zásadní ukazatel.

Díky snadné dostupnosti širokého spektra 64bitových procesorů a operačního systému Windows XP Professional x64 Edition je již tato platforma dostupná pro všechny osobní počítače. Těšit se tak můžete z podpory až 128 GB RAM a 16 TB virtuální paměti.

Firma Autodesk dosud 64bitové verze svých produktů nenabízí, každopádně některé produkty z řady 2007 byly testovány na 64bitovém operačním systému a jsou pro něj využitelné (např. Inventor 11 včetně Vaultu). Windows XP x64 totiž umožňují v rámci emulační vrstvy spouštět i 32bitové aplikace a těžit tak z některých výhod 64bitového systému.

Na naši otázku, vyplatí-li se již dnes uživateli Autodesku přejít na 64bitové řešení, odpověděl Vladimír Michl z Xanadu následovně: „Z hlediska CAD, jako výpočetně náročné oblasti, jsou výhody 64bitových technologií nesporné. Nabízejí rychlejší zpracování dat, přístup k větším objemům RAM atd. V současné době však zatím chybí plná podpora 64bitových technologií – jak u aplikací, tak u systémových komponent, jako jsou ovladače, lokalizace nebo systémové utility.“

Zcela podstatný je pro hladký chod nových aplikací od Autodesku též výběr grafické karty. Proto se této problematice a certifikaci dalšího hardwaru budeme věnovat zanedlouho v samostatném článku.

Systémové požadavky k vybraným produktům Autodesku řady 2007 najdete na následujících odkazech:

AutoCAD 2007

AutoCAD LT 2007

Autodesk Inventor 11

Autodesk Revit Building 9

Autodesk Revit Structure

Autodesk Architectural Desktop

Autodesk Map 3D

Autodesk Civil 3D

Autodesk MapGuide

Autodesk 3ds Max

Autodesk Maya

Autodesk VIZ

Autodesk DWF Composer