Zaměstnanci se bouří proti nelegálnímu softwaru ve firmách

PRAHA, 6. září 2006 – Stále více zaměstnanců se obává rizik spojených s nelegálním softwarem na pracovišti. Sdružení výrobců komerčního softwaru BSA – Business Software Alliance – zjistilo, že více než 60 procent dotazů zpracovaných jejím informačním centrem bylo iniciováno právě zaměstnanci.Oproti loňsku se navíc u zaměstnanců zdvojnásobil počet dotazů dotýkajících se nelegálního softwaru na pracovišti – a to i z řad netechnicky zaměřených zaměstnanců. Dříve totiž převažovaly spíše dotazy správců výpočetní techniky.Aktuální míra softwarového pirátství v Česku je podle posledního měření BSA 40 procent. To znamená, že téměř každá druhá kopie softwaru je pořízena nelegálně.

„Zaměstnance hlavně zajímá, jaká je jejich míra odpovědnosti za užívání nelegálního softwaru, a jak se zbavit možné odpovědnosti za nelegální software. Správci IT kladou odbornější dotazy a hledají konkrétní řešení na potlačení softwarového pirátství, protože vědí, že jejich odpovědnost je značná,“ vyjmenoval Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirástké organizace BSA.

Rizikem pro zaměstnance není samozřejmě jen nelegální software instalovaný zaměstnavatelem, ale i vlastními silami z internetu stáhnuté programy, hudba či filmy. Všechna tato díla jsou chráněna autorským zákonem, ale i přesto bývají často dávána na internet ke stažení nelegálně. „Lidé se obvykle vůbec neobtěžují zjistit původ autorského díla a stahují si software, filmy a hudbu přímo na pracovišti. Policie ovšem nedělá mezi softwarem a filmy rozdíl, ani nerozlišuje, jestli jsou soubory určeny pro pracovní či soukromé účely.Stáhnutím nelegálních kopií čehokoli kriminalizuje zaměstnanec nejen sebe, ale i svého zaměstnavatele,“ dodal Hlaváč.

Z analýzy BSA dále vyplývá, že po zaměstnancích (60 %) jsou nejvíce zvídaví manažeři a majitelé firem (20 %) a poté následují domácí uživatelé počítačů (10 %) a prodejci výpočetní techniky (10 %). Management nejvíce zajímá, jak převést odpovědnost na konkrétní uživatele. Před soudy totiž už stanulo několik manažerů a jednatelů za nelegální užívání softwaru ve firmě. Mnohdy je činí soud odpovědnými i přesto, že užívání nelegálního softwaru nemuseli přímo podporovat či nařídit. „Máme řadu případů, kdy se vedení firmy stalo doslova obětí softwarového pirátství kvůli své nedůslednosti a ignorování nelegálního softwaru ve firmě,“ dodal Jan Hlaváč.

Policejní razie vznikají nejčastěji na základě udání někoho z firmy

Počet oznámení o nelegálním užívání softwaru, které jednotlivci předávají přímo BSA, trvale roste. Ještě častěji se lidé obrací přímo na policii. Zatímco v minulosti převažovaly oznámení motivované snahou vyrovnat si účty se zaměstnavatelem či konkurentem, nyní přibývají oznámení, prostřednictvím kterých se dotyční domáhají zjednání nápravy prostřednictvím BSA. „Často totiž po zaměstnavateli chtějí, aby situaci s nelegálním softwarem řešil, ale ten jejich prosby ignoruje, proto se orací na nás. Stále se však vyskytují i lidé, kteří oznámení podají jako akt osobní pomsty vůči nadřízenému či zaměstnavateli,“ vysvětil Jan Hlaváč.

Novým trendem jsou oznámení podané firmami na konkurenci, která podniká na nelegálním softwaru. Mnohé firmy ročně investují až stovky tisíc korun do nejnovějšího softwaru, což se odráží i v ceně jejich práce. „Právem je pak pobuřuje, že konkurence podniká na nelegálním softwaru, a proto se snaží využít všech možností, jak se s nekalou konkurencí vypořádat. BSA takové případy pak předává policii, která je potom dále řeší v součinnosti s dalšími orgány činnými v případném trestním řízení,“ dodal Jan Hlaváč. Nejčastěji se jedná o grafická studia nebo kanceláře architektů, které podnikají například na softwaru firem Adobe a Autodesk.

Softwarové pirátství je významně rozšířené v menších a středních podnicích působících v kreativních odvětvích, sektoru informačních technologií a servisních společnostech, které při svém podnikání užívají specializované profesionální softwarové produkty. Firmy nejvíce podceňují důslednou kontrolu legality softwaru a dlouhodobou správu a evidenci softwarových licencí.

Podle statistik BSA se softwarové pirátství toleruje hlavně ve firmách, kde neexistuje jakýkoli systém kontroly legálnosti softwaru. V takových firmách 42 procent IT pracovníků souhlasí, aby byl nelegální software instalován na počítačích kolegů z důvodu úspor. Ve firmách, kde existují protipirátská opatření, s těmito praktikami souhlasí pouze 16 procent respondentů.

BSA spustila informační kampaň „Zastavme softwarovou kriminalitu“

Nová internetová kampaň, se zaměřuje rovným dílem na zaměstnance, správce výpočetní techniky a management. Prostřednictvím bannerů na webu BSA informuje cílové skupiny jak se ochránit před softwarovým pirátstvím. Prostřednictví kontrolních otázek si mohou zájemci udělat představu, nakolik je pirátství ohrožuje a jak se mají dál zachovat.

Zaměstnanci či správci IT se mohou například obrátit na nadřízené předpřipraveným dopisem, ve kterém vyjádří jejich obavy a navrhnou, jak situaci řešit. Tento dopis může také sloužit jako možný důkaz, že se pokusili situaci řešit. Případně mohou situaci začít řešit prostřednictvím BSA – zasláním e-mailu na czechreportpiracy@bsa.org či zavoláním na infolinku 224 811 748. K dispozici jsou také odkazy na další on–line zdroje informací zaměřené na prevenci, například www.ZeptejteSeSama.cz. Jedna ze sekcí je určena naopak managementu, kde je popsáno řešení situace z jejich pohledu a navrhuje účinná preventivní opatření.

V Česku je téměř každý druhý program nelegální

Čtyřicet procent softwaru instalovaného v roce 2005 na tuzemských počítačích je nelegální. Pro Českou republiku představuje 40procentní míra softwarového pirátství ztráty ve výši 2,7 miliardy korun (121 mil. USD). BSA za poslední dva roky eviduje 243 nových případů nelegálního užívaní či distribuce softwaru, přičemž škody způsobené výrobcům softwaru sdruženým v BSA se vyšplhaly přes 31 milionů korun.

Nejvíce případů eviduje BSA v Praze (56), severních Čechách (35) a jižní Moravě (29). Pokud jde o výši způsobené škody, smutný primát drží východní Čechy s téměř 11 miliony korun. Evidence BSA ale zohledňuje pouze případy, které se dotýkají některého ze členů BSA.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

PŘÍLOHY:

Jaké jsou tresty za užívání nelegálního softwaru?

Kromě vysokých peněžitých trestů, propadnutí věci či dokonce trestu odnětí svobody do výše až pěti let hrozí za porušování autorských práv platby vysokých finančních kompenzací poškozeným softwarovým firmám – a to až dvojnásobek licenčních poplatků. Dotčená firma si samozřejmě legální software musí řádně zakoupit, chce–li jej užívat dál.

Jak účinně zabránit šíření nelegálního softwaru?

Nikdo ve firmě – včetně řadových zaměstnanců – by bez písemného pokynu odpovědného pracovníka společnosti neměl instalovat jakýkoli software, nikdy by nemělo docházet k instalaci, pokud existují pochybnosti o legálnosti softwaru.

Ideální je zavést řádnou správu softwarového vybavení a příslušných licencí včetně provádění pravidelných softwarových auditů, které kontrolují, zda-li je veškerý software užívaný legálně, ale také efektivně. Podobné informace je možné získat na specializovaném webu http://www.ZeptejteSeSAMA.cz

Zejména správci sítě by měli mít dokonalý přehled o instalovaném softwaru na všech počítačích. Jsou totiž obvykle první, na koho se policie zaměří v rámci vyšetřování.

Aktuální případy dokumentující softwarové pirátství z evidence BSA

Prohlídka nebytových prostor provedena ve dvou městech ČR

Policie provedla prohlídku nebytových prostor ve středně velké společnosti zabývající se účetnictvím a poradenskými službami. Prohlídka se týkala dvou kanceláří v Praze a Brně. Případ byl iniciován BSA. Prohlídka byla koordinovaná a policie zkontrolovala devět počítačů v obou kancelářích současně. Dle znaleckého posudku se na počítačích nacházel neoprávněně užívaný software společností Microsoft, Adobe a Symantec.

Uzavřena nova mimosoudní dohoda – legalizace a náhrada škody

BSA uzavřela mimosoudní dohodu s jednatelem společnosti užívající nelegální software. Ve středně velké společnosti ze severní Moravy byl na devatenácti počítačích užíván nelegální software společností Microsoft a Autodesk. Škoda způsobená výrobcům softwaru činí 627 tisíc korun.

Jednatel, který byl v této souvislosti obviněn, se na BSA obrátil s prosbou o ukončení případu mimosoudní cestou. Na základě uzavřené dohody společnost mimo jiné nahradí způsobenou škodu v hodnotě několik set tisíc korun a zakoupí legální software, který potřebuje pro svou podnikatelskou činnost.

Více případů najdete na www.bsa.cz

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Pro další informace kontaktujte:

Jana Hlaváče, tiskového mluvčího BSA

e-mail: jan.hlavac@rhmc.cz; mobil: 777 076 760

www.bsa.cz; www.ZeptejteSeSAMA.cz; http://www.bsa.org;

BSA infolinka: 224 811 748

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

O organizaci BSA

Business Software Alliance (www.bsa.org) je přední organizací, která se zabývá prosazováním bezpečného a legálního digitálního světa. BSA je mluvčím světového komerčního softwarového průmyslu a jeho hardwarových partnerů směrem k vládním organizacím a na mezinárodním trhu. Členské společnosti BSA představují nejrychleji se rozvíjející průmyslové odvětví na světě. BSA podporuje inovace technologií vzděláváním a iniciativami v oblasti ochrany autorských práv, on-line bezpečnosti, obchodování a e-komerce. K členům BSA patří Adobe, Apple, Autodesk, Avid, Bentley Systems, Borland, Cadence Design Systems, Cisco Systems, CNC Software/Mastercam, Dell, Entrust, HP, IBM, Intel, Internet Security Systems,McAfee, Microsoft, PTC, RSA Security, SAP, SolidWorks, Sybase, Symantec, Synopsys, The MathWorks a UGS.