Zkušební jízda s Autodesk Inventor 11 – 10. díl, Práce s více díly v sestavě

Zdrojové soubory si můžete stáhnout přímo ze stránek Autodesk clubu – pro stažení se budete muset přihlásit, popř. se do Autodesk clubu nejprve zaregistrovat. Pokud byste si práci s Inventorem chtěli vyzkoušet až od tohoto článku, ale nemáte potřebný model držáku vytvořený v minulých dílech seriálu, můžete si jej také stáhnout a začít okamžitě modelovat.

Práce s podsestavami

V programu Autodesk Inventor nezáleží na tom, zda pracujete se samostatnými díly nebo celými skupinami dílů uspořádaných do podsestav. Jednou z podsestav modelu motokáry je zadní náprava, která představuje samostatnou podsestavu složenou z více dílů. Vaším úkolem nyní bude otevření podsestavy zadní nápravy a začlenění držáku do návrhu.

Po zavření oken modelu držáku a jeho výkresu by měla být posledním otevřeným souborem sestava _Start_Go_Cart.iam. Pokud ne, otevřete ji (viz druhý díly tohoto seriálu).

1.Na standardním panelu nástrojů klepněte na nástroj Zoom vše .

2.V okně návrhu označte některé z kol na zadní nápravě. Program zvýrazní geometrii zadní nápravy.

3.V okně návrhu klepněte pravým tlačítkem myšia z kontextové nabídkyvyberte příkaz Najít v prohlížeči.Prohlížeč sám automaticky najde prvekRear Axle Assy:1 a zvýrazní jej.

V prohlížeči rozbalte pomocí znaménka plus (+) strom prvků náležících podpoložku Rear Axle Assy:1.

Podsestava Rear Axle Assy:1 je definována několika díly a ostatními podsestavami v ní vnořenými. Všimněte si rozdílu v ikonách dílu a sestavy. Ostatním ikonám se budeme v průběhu seriálu ještě věnovat.

V zájmu zjednodušení návrhu otevřete podsestavu zadní nápravy v samostatném okně:

·V prohlížeči (nebo okně návrhu) zvýrazněte podsestavu Rear Axle Assy:1, klepněte pravým tlačítkem myši a z kontextové nabídky vyberte příkaz Otevřít.

 

Přidání komponentu do sestavy

Jak již zaznělo dříve, Autodesk Inventor umožňuje vytváření dílů jak v kontextu sestavy, tak samostatně. Samostatně vytvořené díly lze přidávat do kterékoliv sestavy. Jelikož již díl držáku existuje, bude naším úkolem jeho začlenění do existující sestavy.

1.Pomocí nástroje Zoom okno (nebo kolečka myši) přibližte ozubené kolo.

2.V okně nástrojů klepněte na nástroj Umístit komponent .

3.V dialogovém okně otevřete soubor _My_Carrier.ipt a klepněte na tlačítko Otevřít. Náhled nově otevíraného dílu se objeví v místě pozice kurzoru.

4.Přesuňte kurzor myši kousek pod ozubené kolo a stiskem tlačítka myši označíte místo, kam má být držák vložen.

5.V okně návrhu klepněte pravým tlačítkem myši a z kontextové nabídky vyberte příkaz Hotovo.

 

Umístění dílu v sestavě

Při práci na držáku jste v náčrtech několikrát použili vazby, které měly za úkol zajistit mezi dvěma objekty určitý typ vztahu. V sestavě se také používají vazby, jejich úkolem je zajistit vzájemné uspořádání více dílů. A právě tyto vazby sestavy budete mít na následujících stránkách za úkol vytvořit.

·V okně návrhu přetáhněte držák do požadované pozice. Jak vidíte, s dílem je možné naprosto volně pohybovat.

Pozici držáku stanovíte následovně:

1.V okně nástrojů klepněte na nástroj Vazba . Program zobrazí dialogové okno Vložit vazbu se zapnutou volbou Proti sobě. První vazba by měla zajistit, aby byl střed držáku ve stejné ose se středem nápravy.

2.Jako první označte vnitřní stranu náboje. Program zvýrazní vnitřní stranu náboje včetně její osy.

3.Jako druhý objekt označte vnější povrch nápravy. Program zvýrazní vnější stranu nápravy včetně její osy a přesune držák dočasně do pozice, ve které jsou obě osy stejně orientované. Pokud máte ve svém počítači zvukovou kartou se zapnutými reproduktory, uslyšíte zřetelné cvaknutí.

4.Klepnutím na tlačítko Použít v dialogovém okně Vložit vazbuvytvoříte nový vztah.

Druhým krokem je zarovnání nejbližší plochy ozubeného kola s odříznutou částí držáku.

1.Držte stisknutou klávesu F4 a natočte pohled tak, aby byla dobře viditelná odvrácená strana držáku (viz obrázek níže).

Alternativně je možné použít také klávesu F2 pro posun a F3 pro přiblížení.

2.Přesuňte kurzor nad opracovaný povrch držáku (vybroušená strana u konce paprsku).

3.Jakmile se vybraná plocha zvýrazní a zobrazí se šipka směřující k povrchu, klepnutím určíte první objekt.

4.Několikerým stiskem klávesy F5 se vrátíte zpět k původnímu zobrazení.Stejně tak ale můžete použít i klávesuF4 a pohled změnit ručně.

5.Jako druhý objekt označte částozubeného kola blízko k držáku (viz následující obrázek).Držák se dočasně přesune do pozice,ve které jsou obě plochy zarovnány.

6.Klepnutím na tlačítko OK vytvoříte vazbu a zavřete dialogové okno Vložit vazbu.

S každou vazbou v rámci sestavy se snižuje možnost vybraného dílu pohybovat se volně – tento jev bývá často nazýván jako „stupně volnosti“.

Abychom mohli zkontrolovat zbývající stupně volnosti držáku, je třeba postupovat následovně:

1.V okně návrhu zkuste uchopit jeden z paprsků a přetáhnout jej do jiné polohy. Jak se můžete sami přesvědčit, paprsk se může pohybovat okolo osy, nemůže se však po ní posouvat do stran.

2.Důležité:Přesuňte držák do takové pozice, kdy bude jeho drážka téměř zarovnaná s perem na nápravě

Dnes jste se mohli přesvědčit, že základní ovládání prostředí sestavy je stejné jako u součásti. Znalosti nabyté v minulých dílech tedy můžete lehce zužitkovat. Ačkoliv držák ještě není v konečné pozici, je vidět, že ustavení součástí do správné polohy je poměrně jednoduchou a rychlou záležitostí. Z dnešního dílu také plyne jeden poznatek, a to, že nezáleží na orientaci součásti po jejím vložení do sestavy, protože výsledné polohování se vždy provede pomocí vazeb. Správné, nebo přibližné natočení součásti v sestavě, ale může usnadnit její konečné umístění.

V příštím díle si ukážeme další zajímavou funkci Inventoru, kterou je Adaptivita.