Plošné parádičky v Autodesk Inventoru 11, 1.díl

Autodesk Inventor je produktem, který po řadu svých verzí zapadal do standardu CAD aplikací s optimalizovanými postupy pro navrhování součástí především pomocí adaptivních těles. Plochy byly v Autodesk Inventoru převážně využívány jako sekundární nástroj pro řešení složitějších tvarových problémů. Autodesk Inventor lze v této oblasti považovat, obdobně jako tomu bylo u desáté verze v oblasti funkčního navrhování, za průlom v modelování ploch.

Akvizice firmy Alias a Autodesk se začíná kladně projevovat i v Autodesk Inventoru

Neznám příliš strategii s jakou Autodesk integruje do svých aplikací novinky, ale bezesporu lze vidět v Autodesk Inventoru poměrně výrazné ovlivnění akvizicí Autodesku a Aliasu, především pak produktem Autodesk AliasStudio. Nevím jestli přesně naši čtenáři znají tento produkt, ale jedná se o nástroj speciálně vyvinutý Aliasem pro řešení problémů v oblasti průmyslového designu. Součástí této aplikace, mimochodem používané řadou automobilek, je precizní skicovaní nástroj s precizním NURBS modelářem schopným vytvářet plochy kategorie Class-A, používané především v oblasti stylingu a designérských problémů.

Zcela nové provedení hraničních záplat umožňuje snadnou opravu trhlin v celku ploch

Autodesk Inventor ve své jedenácté verzi obsahuje celou řadu velmi ambiciózních nástrojů pro zpracování ploch buď přímo vytvářených v Autodesk Inventoru pomocí NURBS ploch nebo importovaných z výměnných formátů. Zřejmě nejlépe je propracován import formátu IGES, který je doplněn poměrně rozsáhlou analýzou vstupního kódu.

Aplikace je doplněna také o celou řadu zcela nových a podle mého názoru bezvadně provedených nástrojů pro opravu importovaných ploch záplatováním, případně o nástroje umožňující tvorbu „estetických ploch“ vyhovujících klasifikaci Class-A, která je preferována jako základní charakteristika ploch požadovaných například v automobilovém průmyslu. Specifikace Class-A prakticky definuje několik úrovní s jakou jsou řešeny jednotlivé plochy ve 3D aplikacích a jejich vzájemné návaznosti:

G0 – řešení návaznosti na úrovni pozice (dotyk)

G1 – řešení návaznosti na úrovni tečnosti (úhel)

G2 – řešení návaznosti na úrovni křivosti (rádius)

G3 – řešení návaznosti na úrovni akcelerace (intenzita změny křivosti)

Vysoká přesnost a precizní provedení přechodů ploch na úrovni G0, G1 a G3 lze nyní využít prakticky u všech stěžejních nástrojů pro modelování ploch ať již pracujeme s importovanými daty, nebo řešíme zcela „inventorovský“ plošný problém. V naší ukázce jsme zvolili příkaz šablonování, u kterého můžeme nyní, pokud jsou vybrány jako definiční hrany, hranice již existujících ploch, možné nastavit úrovně G0, G1 a G2.

Možnost výběru stylu přechodu G1, G2, G3 u příkazu Loft

Autodesk Inventor není možné zatím srovnávat s Freeform modeláři pro designování ploch, ale bezesporu se u něj začínají projevovat velmi promyšlené a k maximální trivialitě dotažené funkce, které mohou být základem propracovaných funkcí používaných v této oblasti. V každém případě může být zajímavá pro uživatele již v této době zajímavé spojení Autodesk AliasStudio a Autodesk Inventor i ve vazbě na již integrované funkce pro analýzu ploch v Autodesk Inventoru (zebra efekt apod.).