Využijte maximálně studentské licence, 3. díl
Do výuky škol se dostalo v posledním desetiletí velké množství aplikací, které jsou více či méně nasazeny v oblasti vzdělávacího procesu. Výuka aplikovaných informačních technologií se stává nedílnou …
Do výuky škol se dostalo v posledním desetiletí velké množství aplikací, které jsou více či méně nasazeny v oblasti vzdělávacího procesu. Výuka aplikovaných informačních technologií se stává nedílnou součástí referenčních oborů a je brána jako nutný nástroj pro realizaci projektů. Za současný, velmi dobrý stav, lze vděčit především aktivitám individuálních skupin škol a firem, které byly úspěšně v posledních letech završeny projektem SIPVZ. Daří se efektivně vyučovat zcela nové postupy kopírující trendy běžné v průmyslové praxi. Jistě je nutné tuto oblast v budoucnu co nejvíc integrovat do výuky odborných předmětů a s existencí oblasti PLM prostě počítat. Koncepčně jsou preferovány ucelená software řešení než oddělené produkty. Posílení této oblasti je tedy bezesporu na dodavatelích software, kteří by měli maximálně podpořit ve své licenční politice studenty existencí finančně dostupných studentských licencí.
Ukázky studentských projektů
Asi nejsložitější bod celé integrace PLM a týmových projektů, který bohužel není a zřejmě nikdy nebude ve školství tak flexibilní jako v komerční sféře. Hlavním důvodem je neexistence hlavního hybného motoru, tedy tlaku konkurence na reálnou produkci. Školství a výuka se musí tomuto trendu maximálně přizpůsobit. Zde poměrně velkou úlohu hrají požadavky rodičů a nastupující generace na kvalitu studia s vazbou na jejich uplatnění v praxi. Mnohdy je vše otázkou nejen financování, ale také filosofie jednotlivých škol a jejich spolupráce s regionální praxí, kterou lze spatřovat ve všech směrech nejen za pozitivní, ale vzhledem k budoucímu uplatnění studentů jako zcela nutnou. Zde bych připomněl situaci přibližně před deseti lety kdy existovala řada škol daleko lépe metodicky a technicky vybavených 2D CAD produkty než komerční sektor. V oblasti 3D a PLM je bohužel již tato situace výrazně horší. Hlavním základem úspěchu je tedy pochopení současných trendů a snaha jejich maximální integrace do reálné výuky na škole, při zachování kvalit stávající výuky. Je nutné stále preferovat kvalitu znalostí, ale ty se musí v dnešní době opírat o často zcela odlišné postupy, technologie zpracování a díky tomu i o odlišnou metodiku a koncepci.
Týmové projekty od návrhu až po realizaci (Silicon Valley, USA)
Ucelené nasazení PLM především v technické oblasti (možná je i ekonomická) je vázáno na strategii a filosofii školy, která by měla své žáky co nejlépe připravit pro jejich budoucí praxi, na znalosti nadšených vyučujících a technické zázemí. Jistou cestou jak tento trend podpořit motivačně a finančně jsou cílené grantové projekty. V našem školství se jedná především o projekt SIPVZ. Spolupráci s průmyslem lze spatřovat především v oblasti informační a metodické, než v oblasti finanční podpory i když je samozřejmě jednoznačně pozitivní. Financování z prostředků EU je pro oblast školství a standardní výuky již méně zajímavá, protože je určena především pro podporu dalšího vzdělávání, ale i zde lze spatřovat jisté cesty.
Ukázka týmově realizovaného projektu (SPŠ Uherské Hradiště)
Důležitou položku tvoří koncepce výuky PLM na škole. Současný stav je svázán především s roztříštěnou výukou CAx aplikací a její integrací do některých odborných předmětů. V této oblasti je nutné hledat styčné body, kterých nezvládnutí je kritické. Ruku v ruce by měl jít průřezový projekt s výukou aplikací a odbornými znalostmi. Je tedy nesmyslné a hloupé například učit pokrokové postupy 2D a 3D navrhování a nutit studenty pauzovat průřezové projekty z technologie, případně konstrukčních cvičení. Zcela zásadní význam mají samozřejmě pro takovýto projekt optimalizované postupy výuky základů technického kreslení, mechaniky, technologie apod.
Srovnání studentského a průmyslově realizovaného projektu
Ta největší parádička ve výuce začíná až s týmovými projekty podpořenými PLM. Trend a směr, který bude v budoucích letech zásadně odlišovat kvalitativní i kvantitativní výstup praktických a teoretických znalostí studentů. Při týmovém projektu, podpořeném maximální integraci aplikované informatiky s PLM řešením, dokážeme vytvořit výrazně rozsáhlejší projekty s vyšší úrovní komplexnosti a nutných postupů pro jejich úspěšnou realizací. Týmové projekty musí navazovat na individuální projekty studentů a kopírují produkci reálného výrobku v praxi. Hodnocení studentů v rámci práce v týmu by se tedy mělo odvíjet od jejich hmatatelných výsledků na finálním produktu celého týmu. Ze zkušenosti je možné říct, že takovýto tým by měla tvořit dobře komunikující skupina tří až pěti studentů.