Výukový materiál AutoCAD Civil 3D 2008 – 5. díl, Tvorba, úprava a analýza povrch

Součástí této kapitoly jsou i cvičení, na kterých si vyzkoušíte nabité znalosti a osvojíte si danou funkčnost Civil 3D. Stáhněte si podklady ke cvičení

V nastavení původního povrchu byla změněna maximální délka spojnic a bylo povoleno jejich křížení.

Vložení masky a hranice povrchu

Vložením hranice nebo masky povrchu nám omezuje jeho zobrazení a do modelového prostoru je vykreslena pouze část povrchu. Rozdílné vlastnosti masky a hranice mají vliv na práci s částmi projektu, které se přím o oblasti s vloženou hranicí nebo maskou týkají.

Maska znemožňuje zobrazení povrchů nebo umožňuje rendrování částí povrchů jako styl materiálu. Masky mohou být definovány z parcel aplikace AutoCAD Civil 3D 2008 a z následujících objektů typu polygon: Křivka, 3D Křivka, Kruh, Elipsa, Obdélník, Povrch. Maska má následující Typy:

Vnější masky – velikost povrchu vně zadaného polygonu je skrytá.

Vnitřní masky – velikost povrchu uvnitř zadaného polygonu je skrytá.

Pouze rendrované masky – zadaný rendrovaný styl materiálu se použije pro vnitřní polygon masky. Zobrazení povrchu není maskováno, ale je-li povrch rendrovaný, vzorek rendrovaného stylu materiálu bude zobrazen uvnitř polygonu masky

Hranice je uzavřený polygon, který ovlivňuje viditelnost trojúhelníků uvnitř něj. Hranice má následující typy:

Vnější – Definuje vnější hranice povrchu; všechny trojúhelníky uvnitř něj jsou viditelné a všechny trojúhelníky mimo něj jsou neviditelné.

Skrýt – Maskovací plochy triangulace, a proto i vrstevnice, nejsou v ploše zobrazeny.

Zobrazit – Zobrazí všechny trojúhelníky uvnitř hranice.

Masku i hranici lze vytvořit z křivky, kterou definujeme oblast povrchu, které se tato analýza má dotýkat. V modelovém prostoru v oblasti povrchu vytvoříme křivku, která ohraničuje území, kterému chceme přiřadit masku nebo hranici.

Maska

V okně Prospektor ve stromové struktuře Povrch – Maska zvolíme pravým tlačítkem myši příkaz Nový.

V otevřeném dialogovém okně nastavíme oblast pro maskování, název a popis masky, styl zobrazení masky. Po nastavení všech vlastností se maska projeví ve vykreslení terénu, ale bez vlivu na navázané součásti projektu.

Vrstevnice, které by měly procházet přes oblast ohraničenou maskou jsou po vykreslení přerušené na okrajích masky.

Hranice

V okně Prospektor ve stromové struktuře Povrch – Definice – Hranice zvolíme pravým tlačítkem myši příkaz Přidat.

V otevřeném dialogovém okně nastavíme název a typ hranice. Po nastavení všech vlastností se hranice projeví ve vykreslení terénu, s vlivem na navázané součásti projektu.

Vrstevnice, které by měly procházet přes oblast hranice jsou po vykreslení přerušené na okrajích hranice. Například v podélném profilu se hranice projeví přerušením průběhu terénní čáry.

Analýzy Povrchu

V AutoCAD Civil 3D 2008 lze analyzovat jak stávající terén tak navržené modely povrchů. K dispozici máme několik druhů analýz – například hypsometrie výšek, analýza pomocí šipek sklonů, povodí, metoda kapky vody atd. výhodou práce s analýzami v Civilu 3D je jejich dynamičnost, reagují na současný stav povrchu a zároveň jsou k dispozici automatické tvorby legend pro analýzy.

Analýza metodou Odtoku

Metoda odtoku slouží k analýze odtoku vody z terénu. Program vykreslí průběh odtoku z vybraného bodu. Pro použití této funkce je třeba v nabídce Povrchy, vybrat položku Pomůcky a Odtok.

V okně pro stanovení odtoku zvolíme hladinu, do které bude odtok vody zaznamenáván, typ objektu, použití značky. Po potvrzení výběru již ve výkresovém prostoru volíme místa, která potřebujeme vyřešit. Dojde k vykreslení odtoku metodou cesty vodní kapky.

Hypsometrie výšek

Z nabídky vybereme styl Hranice – Vrstevnice – Hypsometrie výšek. V položce Analýza přiřadíme zobrazení Hypsometrie barevné schéma, pro zobrazení výškových rozdílů. Lze nastavit i rozsah zobrazování výšek.

Povrch v tomto případě nezobrazujeme pouze za pomoci Hypsometrie, ale chceme vidět i průběh vrstevnic. V záložce Nastavení se vrátíme k jednotlivým nastavením stylů povrchů, kde musíme určit rozsah intervalů zobrazení sítě vrstevnic.

Povrch je zobrazen za pomoci vrstevnic a hypsometrie a my můžeme jednoduše optickyurčit výškové rozdíly v jeho průběhu.

Zobrazení Šipek sklonů

Ve vlastnostech povrchu vybereme styl zobrazení jako Hranice – Vrstevnice – Šipky sklonů.

V záložce Analýza nastavíme typ analýzy jako Šipky sklonů.

Po výběru se terén vykreslí jako vrstevnicový plán s vyznačenými šipkami sklonů.

Tvorba profilu průběhem terénu

Pro analýzu výškového průběhu terénu slouží položka Rychlý profil v nabídce Profily. Rychlý profil je vždy tvořen dle křivky, která slouží pro vytyčení požadovaného úseku v terénu, který má být v profilu vykreslen. Proto je třeba tuto křivku nejdříve v terénu vyznačit. Může jít o oblouk, přímku, křivku a další.

V nabídce Profily vybereme příkaz Rychlý profil, následně vybereme již vytvořenou křivku, pro kterou má být profil vytvořen.

Ve vyvolaném dialogovém okně vybereme požadované nastavení zobrazení profilu, přiřazení terénu a následně ve výkresovém prostoru vybereme bod, do kterého má být podélný profil vložen.

Je vytvořen rychlý podélný profil terénem, který nám ukazuje průběh terénu ve směru staničení. Staničení je definováno počátečním a koncovým bodem křivky, dle které je terén vykreslen.

Cvičení

Tvorba povrchu z načtených bodů

Podkladem pro toto cvičení je výkres body.dwg z adresáře Cviceni3.

1.Z podkladů pro cvičení v adresáři Cviceni3 otevřeme výkres body.dwg. V okně Prospektor užitím pravého tlačítka vyvoláme místní nabídku pro Povrch. Zvolíme příkaz Nový.

2.Vybereme k vytvoření povrch typu TIN a výběr potvrdíme. Jako název zvolíme Povrch(Další čítač), Styl Hranice a trojúhelníky, Styl zobrazení Standart.

3.Vytvořili jsme povrch s názvem Povrch4. V okně Prospektor, ve stromové nabídce pro Povrch4, v záložce Definice přiřadíme příslušný soubor bodů povrchu. Užijeme pravé tlačítko nad příkazem Skupiny bodů a vybereme příkaz Přidat.

4.Vybereme skupinu bodů s názvem Všechny body.

5.Přiřadili jsme body k již vytvořenému povrchu typu TIN. Pro jeho zobrazení postupujeme následujícím způsobem. Ve stromové struktuře okna Prospektor v záložce Povrchy vyvoláme pravým tlačítkem nad Povrchem4 místní nabídku a vybereme příkaz Zoom na. Zobrazí se povrch ve formátu TIN z přiřazené skupiny bodů.

S vykreslením povrchu se dá dále pracovat, některé dostupné nástroje si ukážeme v následujícím cvičení.

Vložení zlomových linií terénu.

Podkladem pro toto cvičení je výkres zlomove_linie.dwg z adresáře Cviceni3.

1.Otevřeme soubor zlomove_linie.dwg z Cviceni3.

2.V okně Prospektor v položce Povrch – Povrch4 – Definice na příkazu Povinné spojnice vyvoláme pravým tlačítkem místní nabídku, kde vybereme příkaz Přidat.

3.V dialogovém okně zadáme název nové spojnice jako Spojnice a vybereme typ Standard. Střední vzdálenost od osy ponecháme 1 m. Po potvrzení výběru budeme vyzváni k výběru křivky zobrazující novou povinnou spojnici.Vybereme všechny objekty ve výkresu.

4.Po vybrání příslušných křivek potvrdíme tlačítkem Enter, dojde k dynamickému překreslení povrchu.

Zobrazení povrchu lze upravovat dle našich požadavků. Ve cvičení ukážeme jak upravit délky trojúhelníků pro zobrazení a jak zobrazit povrch pomocí vrstevnic. Pracujeme stále s výkresem zlomove_linie.dwg.

Zobrazení povrchu pomocí trojúhelníků, nastavení jejich délky

1.V okně Prospektor pro položku Povrchy – Povrch4 vyvoláme pravým tlačítkem místní nabídku, ze které vybereme příkaz Vlastnosti.

2.Ve vlastnostech povrchu zvolíme záložku Definice. Kde budeme nastavovat požadovanou maximální délku trojúhelníků vykreslovaných v povrchu TIN. Rozbalíme položku Vytvořit.

3.V položce Použít Maximální délka trojúhelníků zadáme možnost Ano a nadefinujeme Maximální délku trojúhelníků na hodnotu 35 m.

4.Potvrdíme nastavené hodnoty a v případě upozornění na neauktálnost zobrazení povrchu zvolíme Ano. Délky trojúhelníků povrchu typu TIN jsou změněny a hrany delší 35 byly ze zobrazení vypuštěny.

Zobrazení povrchu za pomoci vrstevnic

Podkladem pro toto cvičení je zlomove_linie.dwg z adresáře Cviceni3.

1.Otevřeme výkres zlomove_linie.dwg z Cviceni3

2.V okně Prospektor pro položku Povrchy – Povrch4 vyvoláme pravým tlačítkem místní nabídku, ze které vybereme příkaz Vlastnosti.

3.Ve vlastnostech povrchu zvolíme záložku Informace. Budeme pracovat s její částí nazvanou Výchozí styly. Jako Styl povrchu vybereme Hranice a Vrstevnice.

4.Pro nastavení stylu zobrazení vrstevnic vybereme z nabídky příkaz Upravit současný výběr.

5.V okně Vlastnosti povrchu vybereme záložku Vrstevnice, kde rozvineme nabídku Intervaly vrstevnic. Jako základní výšku nastavíme 1m. Vedlejší interval nastavíme na 0,5 m a hlavní interval na 5 m. Potvrdíme nastavení vlastností povrchu.

6.Potvrdíme nastavení a povrch se automaticky překreslí v příslušném stylu.

V takto vykresleném povrchu si ukážeme tvorbu rychlého profilu.

Vytvoření rychlého profilu povrchu

1.Nakreslíme ve výkresu povrchu libovolnou přímku, která určuje linii vedení profilu.

2.Z hlavní nabídky vybereme příkaz Profily – Rychlý profil. Vybereme přímku tvořící linii vedení rychlého profilu.

3.Rychlému profilu přiřadíme Povrch4 a styl pohledu profilu jako Podrobný PP.

4.Ve výkresovém prostoru vybereme místo, kam má byt vložen pohled rychlého podélného profilu. 

Metody analýzy povrchu se naučíme používat v následujícím cvičení.

Vytvoření hypsometrie výšek

Podkladem pro toto cvičení je povrch.dwg z adresáře Cviceni4.

1.Otevřeme výkres povrch.dwg z Cviceni4.

2.V okně Prospektor v položce Povrchy-Povrch4 vyvoláme pravým tlačítkem místní nabídku, ze které zvolíme položku Vlastnosti. Jako výchozí styl zobrazení povrchu zvolíme Hranice a Vrstevnice a Hypsometrie výšek. 1.Vybereme záložku Analýza, kde jako typ analýzy zvolíme Výšky. Styl legendy Standard. Rozsah analýzy 9. A přiřadíme jej pro vykreslení. Měřítko vykreslení necháme přizpůsobit schématu.

3.Vybereme záložku Analýza, kde jako typ analýzy zvolíme Výšky. Styl legendy Standard. Rozsah analýzy 9. A přiřadíme jej pro vykreslení. Měřítko vykreslení necháme přizpůsobit schématu.

4.Po potvrzení dojde k vykreslení povrchu včetně jeho Hypsometrie.

5.Přiřadíme takto vytvořenému povrchu legendu. Z hlavní nabídky vybereme příkaz Povrchy – Přidat tabulku legendy. Na příkazovém řádku zadáme v následujícím pořadí příkazy pro vykreslení tabulky legendy:

-Výšky

-Dynamicky

Vybereme bod vložení legendy. K již vykreslenému povrchu je tedy připojena i legenda.

V příští kapitole si povíme něco o modelování zemních těles v AutoCAD Civil 3D 2008, jak lze vytvářet svahování a podle kterých kritérií, jaké jsou k dispozici nástroje pro vytváření tzv. návrhových linií a jak lze automaticky zjišťovat objemy zemních prací a navíc se naučíte pracovat i s funkcí pro automatické vyrovnání objemu výkopů a násypů.