Pole z obvodově rozmístěných prvků
Velmi dobrou pomůckou při umísťování náčrtů jsou pracovní roviny. Ty přichází ke slovu v případě, že na součásti neexistuje žádná rovina, kterou je možné využít pro definici nového náčrtu. Jedná se př…
Velmi dobrou pomůckou při umísťování náčrtů jsou pracovní roviny. Ty přichází ke slovu v případě, že na součásti neexistuje žádná rovina, kterou je možné využít pro definici nového náčrtu. Jedná se především o umísťování různých vybrání, drážek, otvorů a dalších konstrukčních prvků v nakloněných a tangentních rovinách. V tomto případě musíme vždy nejprve na součásti vytvořit pomocnou pracovní rovinu, kterou v dalším kroku inicializujeme jako náčrtovou rovinu.
Náčrt prvku s vizuálním odlišením konstrukční čáry
Velmi dobrou pomůckou při umísťování náčrtů jsou pracovní roviny. Ty přichází ke slovu v případě, že na součásti neexistuje žádná rovina, kterou je možné využít pro definici nového náčrtu. Jedná se především o umísťování různých vybrání, drážek, otvorů a dalších konstrukčních prvků v nakloněných rovinách.
V tomto případě musíme vždy nejprve na součásti vytvořit pomocnou pracovní rovinu, kterou v dalším kroku inicializujeme jako náčrtovou rovinu. Tečné pracovní roviny využijeme pro definici náčrtové roviny definičního náčrtu konstrukčního prvku.
Definice náčrtu v rovině inicializované pracovní rovinou
Definici pracovní roviny je nejjednodušší provádět s využitím rovnoběžnosti vůči pracovní rovině procházející osou součásti. Velmi dobrou pomůckou je také projekce hran součásti do roviny náčrtu.
Finální kruhové pole obvodových drážek je možné vytvořit pomocí klasického příkazu pole, který dokáže rozmístit do správných poloh nejen konstrukční prvky v rovině čela.
Finální kruhové pole na modelu součásti