Metody modelování sestav v Inventoru
Nástroje posilující metodiku realizace rozsáhlých projektů – jsou reakcí Autodesku na reálné potřeby strojírenského navrhování. Jedná se o souhrn nástrojů umožňujících pomocí různých postupů akcelerov…
Nástroje posilující metodiku realizace rozsáhlých projektů – jsou reakcí Autodesku na reálné potřeby strojírenského navrhování. Jedná se o souhrn nástrojů umožňujících pomocí různých postupů akcelerovat práci v oblasti rozsáhlých konstrukčních problémů obsahujících stovky až tisíce jedinečných dílů. Tyto nástroje jsou postupně v Autodesk Inventoru rozšiřovány.
Typickou ukázkou metodicky propracovaného přístupu je Reprezentace výchozí úroveň detailu řízená v možnostech aplikace. V předchozích verzích se sestava implicitně otevírala v reprezentaci hlavní úrovně detailu, což někdy způsobovalo problémy s kapacitou.
Autodesk Inventor poskytuje svým uživatelům jako novinku několik dalších funkcí, které můžeme při tvorbě rozsáhlých sestav využít:
–Přímé modelování v sestavách pro akceleraci prvotního návrhu – aplikace poskytuje konstruktérům minimalizovat pracovní úlohu na globální řešení koncepce celé sestavy v jednom. Tato metoda známá také jako „top-down design“ umožňuje intuitivní tvorbu návrhu výrobku od jeho primární funkčnosti k detailnímu konstrukčnímu řešení. Modelování v sestavách doporučujeme využívat především na úrovni prvotních návrhů. Je ideální volbou pro tvorbu prvotního návrhu, kdy nemusíme striktně dbát na úrovni plné parametrizace. Pro finální řešení jednotlivých konstrukčních celků je již výhodnější využít tradičních postupů „od dílu k sestavě“.
Přímé modelování v sestavách
–Řídící náčrty – jsou jednou z velmi netradičních funkčností Autodesk Inventoru, která paří k řešení společnosti Autodesk. Podstatou je náhrada součástí řídícími náčrty. Jedná se o možnost náhrady součásti referenčními náčrty, které se vůči sestavě chovají zcela totožně, jak je tomu v případě součástí. Typickou ukázkou může být například konstrukční řešení ojnice spalovacího motoru, která je zastoupena jednoduchou čarou s 3D vazbami v koncových bodech.
Možnost náhrady součástí v prvotní studii náčrty
–Technologie odvozené geometrie a referenčního modelu – ve své podstatě zajišťuje nejen výrazné zmenšení objemu zpracovávaných dat, ale zajišťuje především vzájemnou asociativitu odvozených modelů s nadřazenými. Prakticky se jedná o využití prvotního modelu, který je plně referenčním prvkem, jako polotovaru pro další zpracování. Na prvotním modelu jsou prováděny všechny následné geometrické a technologické úpravy. Tento koncept důsledně využívá obdoby externích referencí na již existující objekty, umožňuje efektivní a úspornou práci s datovými strukturami a soubory. Výhodou odvozeného modelu je především jeho 100% asociativita s referenční geometrií. Za jednoduchou ukázku můžeme zvolit například svařovanou sestavu, které se skládá z vlastního svarku (primární referenční díl) a obrobku (sekundární odvozený díl). Návrh se ve své podstatě velmi přibližuje reálné produkci. V první fázi konstruktér navrhuje svarek a ve druhé na svarkem realizuje všechny potřebné operace zahrnující obrábění tolerovaných rozměrů, geometrické a tvarové reference apod. Vytvoření topologie odvozené součásti a referenčního modelu se provádí na úrovni součásti vložením požadovaných objektů sestavy příkazem Odvozená součást. Tato funkce umožňuje intuitivní konverzi prvků součástí, geometrie součástí, případně celých sestav do podoby tzv. odvozené součásti respektive odvozené sestavy.
Vytvoření odvozené sestavy