Autodesk MapGuide Enterprise a nejlepší způsoby implementace – 1. díl

Plné zprovoznění produktu Autodesk MapGuide Enterprise v postatě představuje webovou implementaci, kterou ovlivňují faktory jako počet uživatelů, frekvence návštěv či další parametry, které se podepisují na celkové úrovni „provozu“. Proto Vám na stránkách Autodesk Clubu přinášíme seriál, který nabízí ty nejlepší praktiky a pomůže novým uživatelům s rozhodnutími, která budou optimalizovat následnou implementaci produktu Autodesk MapGuide Enterprise.

Když chcete co nejlépe nechystat implementaci komplexního řešení, jakým Autodesk MapGuide® Enterprise bezesporu je, měli byste důsledně zvážit postupy a potřeby v následujících oblastech:

•Optimální parametry serveru a jeho hardwaru

•Nastavení map a mapových vrstev

•Nastavení webového serveru

•Konfigurace aplikace Autodesk MapGuide Server

•Optimalizace datových zdrojů

Optimální parametry serveru a jeho hardwaru

Tato metodologie Vám pomůže při přibližném odhadu potřebného hardwarového vybavení. Nejpřesnějším způsobem, jak zjistit ideální „velikost“ serveru pro Vaše účely je provedení zátěžového testu pomocí několika současně projevených uživatelských požadavků, což může vhodně napodobit maximální zatížení webu, které lze očekávat během „špičky“.

Prvním krokem pro optimalizaci implementace produktu Autodesk MapGuide Enterprise je posouzení, zda je server schopen vyhovět požadavkům potřebných aplikací.

Pro se na úvod tohoto seriálu zaměříme na obecnou strategii, která Vám pomůže zjistit, zda Váš hardware zvládne bezproblémový chod web-map řešení Autodesk MapGuide.

Provoz na Vašich webových stránkách je možná ten nejdůležitější faktor, který určuje výkonnost Vašich webově založených aplikací. Zejména pak počet požadavků za sekundu, které je třeba vyřešit na Vašem během špičky nabízí velmi vhodný podklad pro odhad potřebné výkonnosti hardwaru. Obecně používané procesy, kterými určíme počet požadavků obdržených za sekundu jsou uvedeny níže.

Úroveň předpokládaného zatížení lze aproximovat podle kalkulace následujících parametrů:

•Hit rate (poměrná četnost) – množství požadavků za sekundu

•Hit size – objem dat

Zhodnocení poměrné četnosti během špičky – Peak Hit Rate

Při kalkulaci možného množství uživatelských požadavků v systému za sekundu je třeba zvážit a zahrnout následující faktory:

•Kolik uživatelů bude tato aplikace obsluhovat? Budete například podporovat rozsáhlý počet uživatelů skrze internet nebo se bude jednat jen o hrstku uživatelů v intranetovém prostředí?

•Jak často a kdy budou uživatelé web navštěvovat? Budou zde časové úseky, kdy bude v systému přihlášený téměř každý, což způsobí výrazné zatížení serveru nebo se požadavky rozptýlí do celého dne? Mají uživatelé například sklony k využívání systému během tří hodin na začátku pracovní doby, ale většina z nich systém navštíví během prvních třiceti minut po zapnutí počítače? Pak lze těchto 30 minut považovat za každodenní špičku.

•Kolik požadavků vyšle každý uživatel směrem k serveru během své návštěvy? Někteří uživatelé vyhledají informaci, kterou potřebují rychle, v několika krocích, jiní se potřebují v mapě pohybovat, zoomovat, generovat reporty či požadovat ze strany serveru další úkony.

Požadavky aplikace Autodesk MapGuide Enterprise jsou primárně zpracovávány na serveru. Jednoduchá operace jako je posun v mapě nebo výběr prvku však nemusí znamenat jeden požadavek zpracovaný serverem. Ve skutečnosti může být prováděno hned několik současných požadavků pro každou operaci provedenou uživatelem. Pro představu si prohlédněte tabulky uvedenou níže s uvedeným počtem požadavků pro uživatelské operace.

Po zodpovězení všech těchto otázek byste měly být schopni alespoň přibližně určit, jaký maximální počet požadavků za minutu potřebujete zvládnout. Počet uživatelů, kteří podle Vás v době největšího provozu budou v systému online vynásobte počtem jejich návštěv během této doby a výsledek pak vynásobte předpokládaným počtem požadavků, které vzniknou během každé jejich návštěvy. Na závěr ještě výsledek vydělte časovým intervalem ve vteřinách (1 hodina = 3600 vteřin), který představuje délku denní špičky. Celá rovnice pak vypadá následovně:

uživatelé x návštěvy na

uživatelex požadavky během návštěvy

—————————————————-  = požadavky za sekundu (hit rate)

Hodiny ve špičce x 3600

 

Vzorový scénář:

Představme si Autodesk MapGuide Enterprise fungující na intranetu a zobrazující umístění pracovních příkazů pro celý den. Předpokládejme, že systém funguje jako podpora pro 500 uživatelů, z nichž 400 stránky navštíví jednou během ranní tříhodinové špičky (před plněním pracovních příkazů) a každý z nich vyšle během své návštěvy asi 30 požadavků (10 x zoom nebo pan = 20 požadavků, 5 výběrů = 10 požadavků a 5 tisků = 5 požadavků, dohromady 35 požadavků na server). Kalkulace pak může vypadat následovně:

400 x 1 x 35

—————– = 1.296 požadavku za sekundu

3 x 3600

Maximální objem dat- Peak Hit Size

Jako doplnění k  počtu požadavků je vhodné určení jaký typ dat bude server distribuovat.

Jsou zobrazované mapy poskládány primárně z vektorových dat, která se načítají velmi rychle nebo v nich dominují rastrové obrázky (jako jsou satelitní snímky), které jsou datově mnohem větší a jejich zpracování proto zabere více času? Autoři map mohou vylepšit výkonnost pomocí zahrnutí pouze opravdu potřebných dat pro každou vrstvu, ale v případě, že potřebujete zobrazit více rastrových dat, budete potřebovat mnohem více výkonu serveru než u dat vektorových.

Podle typu preferovaného prohlížeče je vhodné zvážit doplňkové parametry. Prohlížeč založený na technologii AJAX vyžaduje pro každou operaci vytvoření celé kresby na serveru, kdežto v případě DWF prohlížeče jsou informace odeslány jako DWF e-Map. Možná víte, že při použití základních vrstev (base layers) dojde k jejich vygenerování do podoby rastrové mozaiky dopředu a vykreslení mapy je pak mnohem kratší.

Také musíte určit, zda je Vaše datová sada jednoduchá, středně složitá nebo komplexní. Možná je poněkud složité udělat tak obecnou generalizaci datových sad, ale tento přístup Vám může pomoci při určování potřebné konfigurace serveru, kterou by měla maximalizovat výkonnost. Použijte tyto vodicí linky pro určení komplexnosti Vašich dat:

Jednoduchá datová sada: Datová sada zahrnuje malé soubory vektorových dat, rastrových snímků a lokální datové zdroje. Mapy používají jednoduchá témata a nejsou sestaveny z více než 5 vrstev současně, když každá z nich nemá více než 100 objektů.

Středně složitá datová sada: Data zahrnují rozsáhlejší vektorové soubory, několik megabytů rastrových snímků, malé nebo střední datové zdroje typu klient – server nebo lokální a relační databáze. Mapy používají komplexnější tématické vrstvy, zobrazují současně 5 – 10 mapových vrstev se 100 až 500 viditelnými objekty v každé z nich.

Komplexní datová sada: Data sestávají z rozsáhlých vektorových souborů, velkých rastrových snímků a jejich katalogů, rozsáhlých klient – server datových zdrojů a velkých relačních databází. Mapy pracují s komplexními tématy a obsahují víc než 10 současně zobrazovaných vrstev s více než 500 objekty v každé z nich.

Výpočet optimální velikosti