Tvorba plastových součástí v Autodesk Inventoru

V dnešním tipu věnovanému navrhování v aplikaci Autodesk Inventor 2008, který navazuje na svého předchůdce Autodesk Inventor 11 v současné době již dvanáctou verzí, se podíváme na ukázku modelování složitějšího tvarového dílce.

Plastové díly patří v současné době k jedné z nejoblíbenějších produkcí

Na rozdíl od problému, kdy je součást vytvořena již od počátku pouhou kombinací objemových prvků se podíváme na případ, kdy základ součásti tvoří objemové těleso, ať již plně nebo částečně parametrické a jsme nuceni pro jeho další zpracování zvolit již určitou aplikaci tvaru definovaného pomocí plochy.

Výchozí těleso plastového výlisku vytvořené pomocí příkazů pro modelování v sestavě

Doporučuji inicializovat Prohlížeč součásti, který neustále monitoruje vznikající konstrukční prvky, ať již se jedná o tělesa nebo o plochy. V Inventoru, díky jeho koncepci můžete oba typy prvků zcela svobodně využívat, prakticky bez omezení. Také u prvků, které budou dále definovány jako plochy doporučuji parametrizovat alespoň základní definiční geometrii, která nám „pohlídá“ rozměry navrhovaných konstrukčních prvků.

Definice hraniční spline křivky a vazeb G2

Pro vytvoření našeho modelu využijeme neuzavřeného náčrtu, který vychází z hrany již existujícího tělesa. Tento postup je velmi výhodný, nemusíte hledat složité záchytné body, které by definovaly pozici jednotlivých bodů spline křivky, ale můžete přímo využít již existujících bodů, hran, případně ploch na tělese.

Vytvoření tvořící spline křivky

Pro vlastní vytvoření plochy je využito příkazu definujícího plochu pomocí Tažení, lépe klasického vysunutí křivek. Doporučujeme sledovat vždy informační řádek vlevo dole. Postupným výběrem spline křivky náčrtu a volbou správného směru vysunutí připravíme základní kostru budoucí plochy. Ty jsou generovány v globálně definované toleranci jako samostatný konstrukční prvek Plocha. Což lze opět zkontrolovat nahlédnutím do Prohlížeče součástí.

Vysunutí plochy – volba v nastavení příkazu

Pro vytvoření složitějších ploch můžeme využít například příkazu Šablonování. Tyto plochy mají zásadní význam pro tvar součásti, jejich účelem je vytvořit kompaktní plošnou prezentaci části povrchu budoucího tělesa. Postup je velmi jednoduchý, opět vybíráme hraniční křivky buď náčrtů, existujících ploch, případně těles. V našem příkladu je pro vytvoření finálního tvaru nutné vytvořit kromě základní plochy ještě další dvě.

Plošná prezentace povrchu součásti

Výhodou novějších verzí Inventoru je možnost kombinace ploch do tělesa. Jedná se o postup, který je prezentován funkcí Vyřezání (Sculpt – http://www.mossdesigns.com/sculpt.pdf). Inventor generuje pomocí této funkce buď plošnou prezentaci nebo těleso.

Tvorba součásti pomocí příkazu Vyřezání – Sculpt

Velkou výhodou tohoto postupu je, že můžeme libovolně kombinovat v jednom modelu plošnou prezentaci a tělesa. V oblasti modelování jsou ovšem preferovány postupy, které jsou ukončeny vytvořením těles. Důvodem je velmi snadné další zpracování pomocí tradičních příkazů. U plastových dílů se jedná především o úkosování stěn výlisku z důvodu jeho snadného vyjmutí ze vstřikovací formy, vytvoření zaoblení, výstužných žeber apod.