DWG

CAD

Malé opakování – anglická zkratka CAD znamená Computer Aided Design – tedy počítačem podporované navrhování. Vzápětí se objevily další termíny, např. CAM, to ale nyní nechme stranou. Zájemcům o další podrobnosti lze kromě celé řady dalších vysoce odborných zdrojů doporučit např. oblíbenou otevřenou encyklopedii Wikipedia, konkrétně adresu http://en.wikipedia.org/wiki/Computer-aided_design. CAD je pomocník, bez kterého je jakákoli konstrukční, projekční a jim podobná činnost v současnosti prakticky nepředstavitelná. Téměř již vymizel názor, že nasazení systému CAD není efektivní, naopak, ekonomickými analýzami byla již mnohokráte dokázána návratnost vložených investic. CAD je atraktivní i pro mnohé „neprofesionály“ pro příležitostné použití.

Počátky CADu obecně

Než se pustíme do rozboru současného stavu, je pro jeho pochopení nutné alespoň částečně znát i historii, prostředí a vztahy, v nichž programy a jejich výrobci vznikaly, vyvíjely se i zanikaly. Přenesme se v duchu do konce 60tých let, do let 70tých, do velkých společností nejen v USA, ale i např. ve Francii. Za všechny další můžeme jmenovat velké letecké, automobilové a elektrotechnické společnosti jako jsou Boeing, Douglas Aircraft, Renault, Citroen, General Motors, Ford, General Electric, Bell atd. Tyto firmy při hledání cest, jak upevnit svoji pozici na trhu, hleděly využit i netradičních prostředků pro vývoj, konstrukci i výrobu. Už tehdy lidé ve vedení těchto společností věděli, že bez počítačů to prostě nepůjde. Jen se možná maličko ve svých představách lišili od dnešního stavu. První CAD programy nebyly určeny přímo pro další prodej, ale především pro vnitřní potřebu. Až později začaly vznikat firmy, jejichž hlavní předmětem podnikání byla tvorba programů na zakázku a pro opakovaný prodej.

I programy CAD jsou jen programy, jejich existenci si nelze představit bez samotných počítačů. To je další důvod změnit pohled do minulosti, kdy představa osobního počítače se nacházela jen v hlavách těch nejodvážnějších. Obvyklé vybavení firem tehdy představovaly sálové počítače, které rovněž svou cenou výrazně překračovaly tehdejší poměry. Počítače v domácnostech prakticky neexistovaly. Z dnešního pohledu lze říci, že čím byly tyto počítače dražší a větší, tím méně byly výkonné. Ale spíše než úsměv je potřeba ocenit úsilí k vyvinutí programů, jež se nakonec staly CADem. Dalšími impulsy byly snahy o uvedení osobních počítačů, o což se od roku 1972 snažila společnost Xerox. Ovšem skutečného úspěchu se koncept „osobního počítače“ dočkal až modelem 5150 společnosti IBM, uvedeným na trh v roce 1981. Pro představu, cena těchto počítačů se pohybovala mezi $8 975 a $19 975. To je důležitý spojovací článek mezi dávnou minulostí a současností, protože následníky prvních PC používáme i dnes. Po zprvu přezíravém postoji jsou to právě počítače PC (a jim podobné, abychom neopomněli fakt, že nejen IBM PC existuje), které jsou v centru pozornosti nejen pro domácí použití, ale i jako platforma pro profesionály včetně CADu.

Počátky Autodesku a AutoCADu

Na počátku osmdesátých let byla firma Autodesk jedním z mnoha, které se chtěly prosadit na nových trzích. Jeden z klíčových momentů v historii CAD bylo i uvedení AutoCADu. K tomu došlo v roce 1982. Byl to John Walker a dalších 12 společníků, kteří měli odvahu uskutečnit průlomovou vizi. Od počátku byla v plánech Autodesku jasná orientace na osobní počítače, především zmíněné IBM PC, a záměr přinést CAD z drahých sálových počítačů na nově vznikající platformu počítačů osobních. Z toho vycházelo i cenové zařazení. Počáteční cena první verze AutoCADu-80 činila $1.000. Pro srovnání, program Computervision pro Unix stál v té době $70.000! Kromě vlastního programového kódu AutoCAD vycházel z kódů zakoupených programů jako byly Interact a MicroCAD, který byl již kompilován pro IBM PC. Název společnosti se postupně měnil, od původního jména MSP, přes Desktop Solutions, INSIGHT AUTOMATION LTD až po konečné (a geniální) Autodesk. Od počátku šlo o akciovou společnost orientovanou na tvorbu zisku. Autodesk začínal jako firma jednoho produktu – AutoCAD – to je však dávno minulostí a portfolio programů se začalo rozrůstat dle potřeb jednotlivých průmyslových segmentů. Zájemci o podrobné informace o vzniku a vývoji Autodesku mají k dispozici rozsáhlý materiál, jehož autorem je samotný John Walker, zakladatel Autodesku a spoluautor AutoCADu. Je volně k dispozici na adrese www.fourmilab.ch/autofile.

Původ formátu DWG

V 70tých letech byl jedním americkým klubem mládeže Interact (zkratka pro International Action) vyvinut stejnojmenný CAD program – Interact. Ten jako svůj nativní formát používal právě DWG. Po určité době od založení Autodesku byl formát DWG i jádro programu od Interact nejprve licencován, následně celý beze zbytku odkoupen, převzat a řízen jen Autodeskem v programu AutoCAD. Občas používaná argumentace, že formát DWG Autodesku vlastně nepatří, tedy nelze brát vážně. Od zakoupení technologie DWG až do dneška je to jen Autodesk, který má plný přístup k popisu formátu DWG. A ještě jedno opakování, DWG vychází z anglického slova DraWinG, což se překládá jako výkres.

Co říká o DWG sám Autodesk

Nejprve si uveďme přímou citaci z internetových stránek Autodesku.

„DWG technologie je původní a spolehlivá cesta pro ukládání a sdílení dat vznikajících při práci s programem AutoCAD. S miliony DWG souborů vytvořených v každém oboru, kde je potřeba vytvářet výkresy a návrhy, jde celosvětově o nejrozšířenější formát návrhových dat. Plně se spolehněte na integritu a použitelnost vašich dat. Používejte autentické DWG.“

Potud slova přímo od pramene. Jinými slovy, technologie, tedy jádro programu a jeho formát jsou spolu svázány více, než se na první pohled může zdát.

Formát souboru

Neustále zde mluvíme o termínu „formát souboru“. Co si pod tím představit? Jde o základní stavební kámen počítačového zpracování dat, ucelená jednotka schopná uložení na disk počítače, znovuotevření, práce s daty v něm obsaženými, kopírování, přenášení apod. Definice formátu je dána tím, jak pracuje s daty. Pro zjednodušení lze říci, že formát je základním jazykem, kterým konkrétní program hovoří. Do vínku dostává obvykle formát vlastní (někdy je jich více, v AutoCADu např. kromě DWG jsou to DWT, DWS či DXF, DXB), další formáty programy zapisují a čtou pomocí algoritmů pro čtení a zápis cizích formátů, kvalita může být odlišná od originálů. Některé formáty mají vydanou specifikaci – dokument popisující jak do něj data zakódovat a naopak. Ale mnoho formátů ji nemá, důvody mohou být různé. A to je případ formátu DWG, jehož specifikaci společnost Autodesk nikdy veřejně neposkytla. Nejen to, DWG soubor je chráněn i tzv. kryptováním, což je obecně používaná metoda pro ztížení čtení zdrojových kódů programů i souborů, viz dále heslo Reverse enginnering.

Formát souboru může být považován za obchodní tajemství a nemusí být zveřejněn.

Není těžké si domyslet, že nezveřejnění specifikace formátu dává výrobci určitou výhodu před těmi, kteří musí formát „rozlousknout“.