Používáme matematické výrazy v parametrech
Parametrické modelování poskytuje uživatelům celou řadu možností jak řešit otázku definice přesné geometrie součástí, případně sestav. Jedná se o postupy, které jsou úzce svázané s existencí defi…
Parametrické modelování poskytuje uživatelům celou řadu možností jak řešit otázku definice přesné geometrie součástí, případně sestav. Jedná se o postupy, které jsou úzce svázané s existencí definičních hodnot v tabulce parametrů. Ta je vytvářena automaticky v průběhu modelování součásti a každý nový řádek v tabulce odpovídá jednomu přiřazenému rozměrovému parametru.
Běžný uživatel Autodesk Inventoru často o této tabulce parametrů ani neví, nepotřebuje je ji totiž. Veškeré parametry, které uživatel definuje, spravuje na úrovni pracovního prostoru pro modelování. Každý parametr je přiřazen objektu a definuje jeho rozměrové charakteristiky. Postup, který dále popíšu v tomto článku je určen především uživatelům pokročilým a těm, kteří hledají řešení, jak si usnadnit práci s rozsáhlejšími tvarovými problémy.
Definiční tabulka rozměrových parametrů
Rozměrové parametry (parametrické kóty) mohou být v Autodesk Inventoru definovány jako konkrétní číselné hodnoty, uživatelsky z tabulky přiřazené hodnoty, případně jako matematické operace. Autodesk Inventor má integrovánu poměrně rozsáhlou možnost pro definování objektů s pomocí matematických operací. Lze prakticky využít všech běžných funkcí v požadovaných vztazích.
Na níže uvedené tabulce uvádím výběr těch nejdůležitějších funkcí, které mohou být využity pro definici rozměrů součástí, případně sestav. Všechny tyto matematické operace je vhodné doplnit vždy symbolem požadovaných jednotek. V našem případě norem technické dokumentace se jedná především o jednotky mm pro délky a jednotky deg pro úhlové stupně.
Výběr základních matematických operací
Matematické vztahy lze definovat obecně na několika úrovních. Nejpřehlednějším postupem je ovšem přiřazení matematického vztahu na úrovni tabulky rozměrových parametrů. Přiřazení doporučuji provádět vždy na úrovni samostatně vytvořeného uživatelského parametru. Tento parametr je definován pod seznamem parametrů modelu a v našem případně je označen jako A1 a A2. Parametr A1 je definován samostatnou hodnotou v mm a parametr A2 je z parametru A1 odvozen matematickou operací. Povšimněte si především zápisu závorek a přiřazení jednotek.
Definice matematické operace
Uživatelský parametr může být pojmenován libovolně. Doporučuji ovšem jeho název definovat srozumitelně, pokud možno krátce a bez českých znaků. Konverze dat jsou v tomto směru vždy problematické, a mohou být zdrojem chyb. V případě rozpadu vztahu definujícího rozměr součásti by mohl mít model zcela nestabilní geometrii s předem nedefinovatelným dopadem na výkresovou dokumentaci. V případě využití modelu pro práci v širším týmu doporučuji navíc zcela striktně definovat systém popisu uživatelských parametrů. Ušetříte si tak řadu hodin práce s dohledáváním a specifikací použitých symbolů.
Přiřazení uživatelské proměnné
Finální uživatelský parametr lze přiřadit geometrii součásti, případně náčrtu podle potřeb přímo v pracovním prostředí modelování. Postup je velmi intuitivní a použitelný prakticky na všech typech geometrických problémů. Nedoporučuji příliš řetězení parametrů (P1=A1=A3…). Daleko vhodnější je stanovit jednu, případně více referencí a ty jednoznačně definovat přehledným a krátkým vztahem. Příliš složité matematické vztahy mohou být zdrojem zbytečných chyb. Při použití matematického vztahu Autodesk Inventor zobrazuje modifikovanou kótu se symbolem funkce.
Identifikace matematické funkce
Ve většině případů modelujeme součásti na hodnoty jmenovitých rozměrů. To znamená, že každý geometrický prvek je definován rozměrem odpovídajícím hodnotě teoretického rozměru bez tolerancí. Ty jsou detailně řešeny na úrovni výkresu součásti. Autodesk Inventor navíc obsahuje toleranční analýzu limitních stavů.
Tato funkce je k dispozici v novějších verzích Autodesk Inventoru a umožňuje definovat mezní hodnoty parametrů. Nemusí se vždy ovšem jednat pouze o délkové rozměry, ale můžeme analyzovat například mezní hodnoty hmotnosti součásti, objem, polohu, případně další „inventorovsky“ verifikovatelné hodnoty.
Možnost tolerování rozměru a verifikace limitních hodnot