portál uživatelů
softwarů Autodesk

Tvorba a úprava povrchů v prostředí AutoCAD Civil 3D – 1. díl

Strojírenství

Tento článek je zaměřen na data získaná právě z aplikace Land Surveyor, která budou použita pro vytvoření povrchu, který bude možné dále upravovat, popisovat a využívat pro projekční účely. Jedn…

Tvorba a úprava povrchů v prostředí AutoCAD Civil 3D – 1. díl

Tento článek je zaměřen na data získaná právě z aplikace Land Surveyor, která budou použita pro vytvoření povrchu, který bude možné dále upravovat, popisovat a využívat pro projekční účely.

Jednou z nejčastěji využívaných podob dat pro tvorbu povrchu je souřadnicová geometrie (COGO – Coordinate Geometry). Tato data v podstatě představují povrch složený z velkého počtu bodů s potřebnými informacemi. Protože se často jedná o velmi rozsáhlé datové sady, je vhodné určit rozsah potřebných prací a vyhnout se tak zbytečnému zpracování nepotřebných dat. Aby bylo možné tuto operaci provést, budeme pracovat v prostředí AutoCAD Civil 3D 2009 a využijeme nástroj Data Clip.

Na úvod je třeba provést obvyklé počáteční úkony, mezi které patří vytvoření nového souboru ze šablony obsahující všechna potřebná nastavení objektů, popisů, tabulek a příkazů. Dále vytvoříme nový povrch, kterému specifikujeme jméno a styl. To provedeme v panelu Toolspace, v části Prospektor. Klepneme zde pravým tlačítkem na Surfaces (Povrchy) a vybereme možnost Create Surface. To nám umožní vytvořit povrch typu TIN. Tento povrch pojmenujeme a přiřadíme mu potřebný styl podobně jako na obrázku níže.

Jakmile máme hotovou „schránku“ pro náš povrch, provedeme definici hranice pro ořezání datové sady na množství, které pro práci potřebujeme, abychom velikost celého výkresu zachovali co nejmenší.
Je důležité zmínit, že hranice oříznutí dat musí být do povrchu přidána ještě před načtením dalších dat jako jsou bodové soubory, skupiny bodů, vrstevnice nebo lomové čáry. Linie tvořící hranici je také třeba nakreslit před oříznutím dat, protože příkaz neumožňuje definici potřebné křivky „za běhu“. Rozbalíme tedy seznam u povrchu a vybereme Expand Definition –> Right-click on Boundaries –> Select Add. Měli bychom se dostat k dialogu jako je zobrazen níže. 

Po definici hranice oříznutí dat pro účely našeho povrchu, můžeme začít se samotným importem pro povrch zdrojových informací.

Povrch vytvoříme z bodových souborů, které jsou uloženy mimo výkres. Tato metoda použije externí textové informace pro vystavění nového povrchu a přitom zachová malou datovou velikost výkresu narozdíl od možnosti přímého importu bodů do výkresu.
Pod volbami Surfaces collection –> Definition klepneme pravým tlačítkem na možnost Point files a vybereme jeden nebo více souborů klepnutím na tlačítko +. Při výběru více souborů použijeme klávesy Shift anebo Ctrl (viz obrázek níže).

Další cestou, jak lze vytvořit nový povrch v prostředí AutoCAD Civil 3D ze geodetických dat je přímý import textových souborů do prostředí aplikace.
Svá bodová data pak můžete organizovat do skupin a vytvářet z nich nové povrchy. V tomto příkladu budeme importovat do aplikace Civil 3D textový soubor se souřadnicemi ve formátu PNEZD. Zkratka charakterizuje vnitřní strukturu souboru, v tomto případě se jedná o soubor s obsahem Point, Northing, Easting, Zed, Description, tedy číslo bodu, zeměpisná šířka, zeměpisná délka, nadmořská výška a popis.
Poté vytvoříme skupiny bodů, abychom data zorganizovali a model povrchu vytvoříme na základě právě těchto dat.

Začneme přímým importem dat do prostředí Civil 3D. Z rozbalovacího menu Points vybereme Import/Export Points –> Import Points.
Poté, co jsou body vloženy do výkresu, můžeme vytvořit skupiny bodů a izolovat tak pouze ta data, která chceme použit pro tvorbu modelu terénu. Navíc je možné vytvořit skupiny bodů a ty uložit jako opakovaně použitelnou šablonu. Když pak při dalším zpracování budeme vkládat bodová data, stačí šablonu načíst a data se automaticky roztřídí do předem definovaných skupin.

Abychom, mohli vytvořit novou skupinu bodů, je třeba v panelu Prospector klepnout pravým tlačítkem na možnost Point Groups a vybrat New.
V dialogu Point Group Properties, na záložce Information máme možnost skupinu bodů pojmenovat a přiřadit jí styl popisu a vzhledu bodů. Další záložka, kterou je třeba vybrat, je označena jako Include a slouží k přiřazení vlastností bodů, které budou do skupiny začleněny.
Máme možnost vytvořit skupinu bodů výběrem dle odpovídajících čísel bodů, nadmořské výšky, jmen, částečného popisu nebo celého popisu. V případě definování možností výběru dle částečného popisu není třeba příliš dbát na malá a velká písmena (viz níže).

Po rozdělení bodů do skupin pak již můžeme vytvořit povrch a přidat do něj vybraná strukturovaná data. Základ povrchu vytvoříme stejně jako v předchozím případě, poté rozbalíme seznam našich povrchů, rozbalíme také možnost Definition a klepneme pravým tlačítkem na volbu Point Groups pro přidání nově vytvořených skupin bodů do nového povrchu. Pro výběr více položek najednou použijeme klávesy Shift nebo Ctrl.

Povrch máme hotový, proto vzhůru na jeho editaci! Povrch si zobrazíme jako TIN včetně bodů (TIN and Points) a v izometrickém pohledu zkontrolujeme, zda neobsahuje chybné záznamy – např. nereálné vrcholy. Na obrázku níže jsou označeny body, které budou upraveny.

Pod položkou Definition area of the surface klepneme pravým tlačítkem na volbu Edits pro zobrazení všech typů úprav, které lze provádět o jednotlivých objektů v rámci povrchu (viz obrázek níže).

Pro tento případ použijeme nástroj Modify Point a upravíme dva chybné vrcholy zobrazené na obrázku výše v textu. Ještě před modifikací těchto bodů je vhodné spojit se s původcem dat, což může být třeba geodet, a zjistit správnou nadmořskou výšku. Druhou možností je analýza vytvářeného povrchu a zjištění pravděpodobné nadmořské výšky v těchto lokalitách interpolací.
Ještě je třeba připomenout, že při použití jakéhokoliv z bodových editačních nástrojů v rámci povrchu je třeba mít volbu TIN Points nastavenu na „On“ neboli zapnuto.

Jakmile dokončíme potřebné úpravy výškových vlastností našeho modelu povrchu, přejdeme k doplnění popisků vrstevnic (Contour Labels). Nejprve je samozřejmě třeba nastavit styl zobrazení povrchu tak, aby byly zobrazovány vrstevnice v definovaném intervalu. Interval je třeba volit s ohledem na velikost území a názornost zobrazení.
Přejdeme k vytvoření automatických popisků. Z rozbalovacího menu Surfaces vybereme Surface Labels –> Add Surface Labels. V dialogovém okně Add Labels vybereme jako typ popisků vrstevnice volbu Contour – Multiple (viz obrázek níže).

Výbornou vlastností tohoto dialogu je skutečnost, že je totožný ve více situacích. V prostředí se s ním setkáme při definování popisu povrchů, potrubí, profilů či jiných obvyklých objektů.

Využití výrazů a textových odkazů popisujících modely povrchu je velmi výhodné například při popisu nadmořských výšek šachet. Pomocí správného výrazu můžeme od nadmořské výšky poklopu šachty odečíst potřebnou hloubku a do popisu přidat také nadmořskou výšku jejího dna. Jeden z možných příkladů použití ze zobrazen níže.

Převzato z: http://www.augi.com/publications/hotnews.asp?page=1869