První informace o nové verzi produktu AutoCAD 2010

Z novinek, které aplikace AutoCAD 2010 přináší jsou nejčastěji skloňovány tři: výrazně inovovaná podpora formátu PDF, lepší nástroje pro modelování ve 3D a také funkce pro parametrické kreslení.

Novinek je ale samozřejmě celá řada, ať už se jedná o pouhá vylepšení nebo zcela nové nástroje a funkce. Níže je uveden jen částečný výčet některých z nich:

·Uživatelské rozhraní

·Aplikační menu

·Ovládací prvek Ribbon

·Panel nástrojů pro rychlý přístup

·Kreslení dle parametrů

·Nástroje pro měření

·Nástroje pro tvorbu a práci s křivkami (mimo jiné také převod Spline/Pline)

·Externí reference

·Podpora nezcizitelného datového formátu PDF

·Úprava nativního formátu DWG

·Možnosti 3D tisku

·Autodesk Seek

·Komprimované soubory CUIx – lepší správa a úpravy uživatelského rozhraní

Jak je již zmíněno výše, jedná se pouze o částečný seznam nových vylepšení dostupných v aplikaci AutoCAD 2010. Dnes se budeme blíže zabývat pouze několika zásadními novinkami, protože už představení každé z nich zabere poměrně do času i místa.

Nástroje pro parametrické kreslení a tvorbu vazeb
AutoCAD 2010 nabízí něco pro oba světy – 2D i 3D. Pro 3D modelování jsou nově k dispozici možnosti free-form modelování, zatímco pro 2D jsou dostupné nové možnosti parametrizace. Parametrizace nepředstavuje v oblasti CAD softwaru nebo v rámci společnosti Autodesk nic nového. Nicméně v prostředí aplikace AutoCAD se o novinku jedná, což z ní činí ještě výkonnější prostředek pro projektování. Parametrizace autorům návrhů dovoluje omezit jednotlivé elementy kresby v závislosti na jejich určení a účelu. Existují dva druhy parametrizace – geometrická a rozměrová. Obě jsou k dispozici v panelu nástrojů Ribbon, v záložce Parametrizace (Parametric).

Záložka Parametrizace v panelu nástrojů Ribbon.

Geometrická omezení
Omezení parametrů nám pomáhají zajistit, aby jednotlivé objekty v návrhu zůstaly při jeho změnách rozměrově a geometricky intaktní. Nastavení geometrických vztahů mezi objekty zajistí, že ve vybraných objektech nedojde ke geometrickým změnám. To je zajištěno aplikací jednoho z několika možných typů omezení. Zde je výčet některých z možných typů omezení: koincidentní, paralelní, tangenciální, kolineární, koncentrické, horizontální, symetrické, fixní, vertikální nebo totožné. Tyto možnosti zajistí, že objekty v projektované kresbě budou reagovat jen tak, jak vy sami chcete bez ohledu na vše ostatní.

Rozměrová omezení
Rozměrové omezení zajistí, že objekty jsou nastaveny pouze na určitou hodnotu nebo rozsah hodnot. V případě, že například nadefinujete, že má být linie dlouhá 50 měrných jednotek, bude rozměrově omezena právě na 50 jednotek. Jestliže ji poté otočíte nebo posunete, její délka zůstane stále stejná až do doby, kdy změníte samotné pravidlo pro omezení. Podobně jako u geometrických omezení je i zde možné vybírat z několika typů omezení. Jedná se o omezení lineární, zarovnané, horizontální, vertikální, úhlové, radiální či pomocí poloměru. Tato omezení zaručí, že oblouk má nastaven patřičný poloměr a jeho středový bod leží v dostatečné vzdálenosti od čehokoliv nadefinovaného.

Některé hodnoty a vlastnosti objektů není momentálně možné omezit – například délku oblouku, ale na co bychom pak čekali v následující verzi produktu AutoCAD 2011, že?

Rozměrová omezení mají dvě podoby – dynamickou a anotační. I když se obě týkají omezování rozměrů objektů, každá je určena pro jiné účely. Anotační verze se stará pouze o to, aby se s rozměry objektů pracovalo pořád stejně. Rozměrové styly jsou u nich použity také. Mají stejné vlastnosti jako dynamické, jen je není možné zobrazovat pro tisk.

Dynamická rozměrová omezení nejsou určena k tisku či anotacím. Jsou zde proto, aby spravovala rozměry jednotlivých objektů. Nastavení jejich zobrazení není spravováno prostřednictvím rozměrů (=hodnot), ale pomocí jejich vlastních množin proměnných.

Rozměrové omezení aplikované na liniovou kresbu. Všimněte si dialogu Správce parametrů vlevo.

Uživatelsky definované parametry
Třetí typ omezení – uživatelsky definované parametry umožňuje vytvářet vlastní výrazy a hodnoty pro proměnné, které je poté možné na vybrané objekty také aplikovat. To lze provést prostřednictvím Správce parametrů. Klepnutím na tlačítko Creates A New User Parameter (Vytvořit nový uživatelský parametr) v levém horním rohu dialogu vytvoříme vlastní parametr. Je třeba mu doplnit jméno, definovat potřebný výraz a hodnotu. Jako název například zvolíme X, výraz definujeme jako d1-1 a hodnota bude dopočítána na základě aktuální situace. V případě, že pak změníme hodnotu pro proměnnou d1, měla by se změnit i hodnota pro X. Na obrázku 2 (viz výše) je hodnota d1 rovna 24, takže X by se mělo rovnat 23. Každá změna v definici parametru znamená automatickou změnu v kresbě, ale pouze u objektů, na které je pravidlo aplikováno. Toto je ovšem pouze jedno z možných využití uživatelsky definovaných parametrů a rozměrových parametrů.

Využití omezení

Omezení lze využít v nejrůznějších případech a situacích. Velmi výkonné a detailní omezení lez vytvořit kombinací rozměrových a geometrických omezení. Omezení lze použít pro zajištění dodržování specifických hodnot a vztahů mezi objekty nebo také pro demonstraci různých typů návrhů. Rozměrová omezení lze nastavit přesně tak, jak chcete Vaše objekty dimenzovat. Geometrická omezení lze použít pouze jednou v určité fázi projektu nebo lze využít příkaz Autoconstrain, který omezí vybrané objekty dle definovaných pravidel trvale. K dispozici jsou také nastavení, které uživateli dovolí upravit, které omezení je aktuálně použito a určit jejich pořadí dle důležitosti.

Geometrické a velikostní omezení – všimněte si ikon, které vymezují rozsah omezení.

Když vybereme objekt (podobně jako na obrázku 3), dojde k jeho zvýraznění stejně jako obvykle, ale v případě nějakého aktivního omezení dojde ke zobrazení odpovídající ikony či ikon. Navíc bude ikonou také zobrazeno jakékoliv asociované omezení včetně zobrazení parametricky připojených objektů. Dvě kružnice zobrazené na obrázku výše mají zadáno velikostní omezení, takže ať uživatel zadá parametru RAD2 jakoukoliv hodnotu, obě kružnice budou mít stále tu hodnotu, která odpovídá specifikované. Když dojde ke změně parametru RAD2, dojde také k aktualizaci obou kružnic, protože kružnice vpravo má rozměrové omezení založené na parametru RAD2 a na obě kružnice naráz je aplikováno geometrické pravidlo, které zaručuje, že jsou obě kružnice stále stejné. Oblouky na koncích výše zobrazené podpěry jsou také takto nastaveny, takže při změně poloměru jednoho z nich dojde k aktualizaci druhého, aby byly oba oblouky stále totožné.

Čas do času se vám může stát, že se budete snažit ve výkresu definovat omezení, které není možné vytvořit. Na tuto skutečnost budete upozorněni podobnou chybovou hláškou jako je zobrazena níže.

Tento chybový dialog je zobrazen v případě, že uživatel zkouší definovat omezení, které není možné vytvořit.

Tento dialog může být zobrazen v případě, že dochází k vzájemnému konfliktu mezi nadefinovanými omezeními nebo je omezení objektů příliš velké a nebude funkční. Pamatujte, že při vytváření omezení ve výkresu musí být k dispozici prostor, ve kterém se geometrie může měnit. Jestliže jsou veškeré možné prostory uzamčeny, výkres nebude možné upravovat a nastavená omezení nebudou pracovat korektně. Jinými slovy – musíte návrhu nechat prostor pro další růst. Ideální úroveň nastavení jednotlivých omezení tak, aby se vzájemně doplňovaly a nikoliv vylučovaly či omezovaly najdete až při delším využívání těchto nástrojů.

Omezení v dynamických blocích
Dynamické bloky již nějakou dobu existují a v dnešní době jsou velmi oblíbené a velmi intenzivně využívané. Pro možnosti využití výhod definovaných omezení proto byly dynamické bloky trošku vylepšeny. Rozměrové omezení lze aplikovat například u příkazu BTable. Jedná se o příkaz, který automaticky vytvoří tabulku na základě proměnných, které vyberete. Poté je možné do jednotlivých polí tabulky dosadit potřebné hodnoty. A v případě, že již máte takovou tabulku k dispozici (např. v Excelu), stačí vybrat pole, zkopírovat je a vložit do nového tabulkového bloku a máte hotovo. Velmi jednoduše, velmi rychle.

Správce parametrů
Výše je zmíněn Správce parametrů a nyní jej blíže popíšeme. Správce parametrů je určen pro správu rozměrových parametrů a uživatelsky definovaných parametrů. Po výběru parametru v dialogu Správce dojde k automatickému zvýraznění souvisejícího omezení ve výkresu. Údržba a úpravy omezení a parametrů jsou proto velmi jednoduché. Správce parametrů zobrazíte pomocí příkazu PARAMETERS nebo výběrem možnosti

Parameters Manager.

V případě, že bude Správce parametrů v permanenci, může se stát, že definovaných parametrů bude poměrně dost a vyznat se mezi nimi nebude úplně jednoduché. Proto je vhodné pojmenovávat parametry popisnými názvy (bez mezer). Jestliže vytvoříte skupinu spolu souvisejících rozměrových omezení, pojmenujte je podobně. Parametry jsou řazeny abecedněa jejich řazení je možné upravovat podobně jako ve Správci hladin.

Správce parametrů

Nástroje pro parametrické kreslení představují jednu z nejzásadnějších novinek produktu AutoCAD ve verzi 2001. Jejich hlavním cílem je pomoci tvůrcům dat se zachováním prostorových, velikostních a geometrických vazeb ve výkresu. Jak je zmíněno v úvodu článku, nejedná se zdaleka o jedinou novinku. Další informace o zmíněných inovacích proto jistě najdete na webu www.autodeskclub.cz .

Převzato z http://www.augi.com