Navrhujeme ruční nářadí v Autodesk Inventoru
Přímý dopad nových postupů a metodiky není samozřejmě viditelný pouze v komerční oblasti, ale také ve vzdělávání. Nasazení moderních technologií v této oblasti je samozřejmě poměrně složité a to z poh…
Přímý dopad nových postupů a metodiky není samozřejmě viditelný pouze v komerční oblasti, ale také ve vzdělávání. Nasazení moderních technologií v této oblasti je samozřejmě poměrně složité a to z pohledu vstupních znalostí a zkušeností, stejně jako z pohledu zajištění úzké návaznosti výuky aplikací na potřeby průmyslové praxe a financování projektu. Jedno ze zajímavých řešení je aplikováno na VOŠ a SPŠ ve Žďáře nad Sázavou.
Jedná se o poměrně netradiční projekt, který v sobě sdružuje požadavek na kreativní projekt, řešený jednotlivými studenty, který se opírá o poměrně rozsáhlé znalosti teorie a dovedností získaných ve výuce CAD aplikací. Na začátku jeho realizace byla myšlenka vytvořit opět něco neokoukaného a svým způsobem ve školství méně tradičního. Takových projektů není ve výuce nikdy dost ať z pohledu osvojení moderních postupů, podpory kreativního myšlení a především schopnosti studentů vytvořit něco vlastního, na co si mohou „virtuálně“ doslova sáhnout.
Podmínky zadání projektu byly tentokrát poměrně jednoduché a to využít postupů funkčního navrhování pro návrh jak designu tak mechanické části libovolně koncipovaného ručního nástroje s minimálně deseti součástmi.
Koncepční návrh šroubováku s ráčnou (návrh Filip Gregor, 4. ročník)
Nejvýraznějšími slovy jsou v našem projektu zřejmě „kreativita a znalost“. Aplikace již nejsou pro konstruktéry pouhým nástrojem nahrazujícím rýsovací potřeby, ale svým virtuálním přístupem zcela mění podstatu, která je daleko bližší naší představivosti. Původní přísně direktivní způsob návrhu výrobku v ortogonálních pohledech je nyní nahrazen modelem budoucího výrobku. Striktní, primární tvorba výkresové dokumentace je nahrazena zcela novými přístupy. Pro mladou generaci znamená využití 3D návrhu nejen výrazněji rychlejší cestu k řešení problému, ale navíc i kvalitativní krok kupředu ve spojení teoretických a praktických znalostí.
Obdobná varianta řešení klíče s ráčnou (návrh Josef Hudeček, 4. ročník)
Rozsah projektu je volen s ohledem na jeho zpracování v škole. Pro vlastní řešení koncepce a návrhu je věnováno celkem šest výukových hodin, za které musí splnit studenti požadavek koncepčního designu ručního nástroje a vyřešení mechanického provedení. K dispozici mají samozřejmě kompletní Autodesk Inventor ve verzi 2008 s instalovanými prvky funkčního navrhování. Řešení například ozubených kol je otázkou okamžiku po zadání vstupní specifikace. Nemusím připomínat, že u tradičních postupů je tato cesta daleko strastiplnější.
Mechanické provedení ráčny (návrh Josef Hudeček, 4. ročník)
Tyto možnosti je nutné považovat za poměrně zásadní i pro výuku na našich technických školách. Dlouhodobě se jedná o nutnost daleko větší integrace klasických postupů s novými, které jsou definovány výpočetní technikou. Z pohledu mezipředmětových vztahů se jedná především o následující:
–Změny ve výuce technického kreslení – musí se více soustředit na problematiku tvorby návrhových skic, zvýšení prostorové představivosti a mezinárodní normalizaci. Také v době 3D navrhování má výkresová dokumentace svou často jedinečnou a nezastupitelnou úlohu.
–Změny v oblasti výuky deskriptivní geometrie – musí se více soustředit na studii křivek a prostorové zobrazování na úkor často šprtaných vzorových konstrukcí na dvě průmětny, které má pro prostorovou představivost v době 3D přístupů spíš destruktivní vliv. Nutná vyšší integrace s modelováním na PC.
–Změny v oblasti výuky odborných předmětů – jedná se o systematické nasazení informačních technologií do řešení problémů, při kterých je možné tuto techniku využít. Za ideální se v poslední době ukazuje spojení klasických analytických postupů s následnou simulací řešení problému na výpočetní technice.
–Změny v oblasti výuky ICT – výpočetní techniku je nutné stále více integrovat s jednotlivými obory. Jedná se o tvůrčí nástroj, který poskytuje často zásadní rozšíření realizačních možností. Vlastní výpočetní technika se stává spotřební elektronikou.
–Změny v oblasti formy výuky – pro jakékoli školení v komerční praxi se ukazuje za ideální výuka na konkrétních problémech v širších týmech. Tyto přístupy by měli být proloženy často čistě teoretickou výukou i v našem odborném školství.
Akumulátorová vrtačka (návrh Vladimír Němec, 4. ročník)
Závěrem mi dovolte jednu myšlenku. Když jsem studoval vysokou školu byla vrcholem nástrojů pro technické navrhování tužka, papír a možná troška designerské hlíny nebo sádry. O pár let později jsme se s úžasem dívali na první vektorová tělesa vytvářená na obrazovkách prvních osobních počítačů. V současné době mají studenti k dispozici naprosto excelentní nástroje, ve kterých se vyvíjí letadla, lodě, auta. Moje otázka závěrem zní. Kdo z nás dnes ještě nevyužívá pro počítání kalkulačku? Za pár let bude dnešní generace v oblasti technického navrhování pomocí digitálních prototypů dále než celá naše střední generace za celý život. Měli bychom opravdu maximálně i na školách tyto trendy maximálně respektovat. A je jen možné v tuto chvíli poděkovat stovkám vyučujících a tisícovkám studentů, že již o nových postupech dnes nepochybují jak tomu bylo často před několika lety.
Detailní řešení mechaniky (souborný ročníkový projekt)