Pracujeme parametricky v AutoCADu 2010 – 1. díl

AutoCAD přichází do světa 2D navrhování s převratnou novinkou. Jedná se o konverzi postupů běžných v oblasti 3D navrhování do oblasti konstrukce 2D geometrie. Nyní můžeme v AutoCADu využívat nejen tradičních postupů 2D kreslení, ale také zcela převratného postupu kreslení pomocí geometrických vazeb a rozměrových parametrů.

Finální podoba výkresu není těmito prvky nijak ovlivněna, používají se především pro usnadnění tvorby primární geometrie. Nemusíte se tedy obávat jakýchkoliv změn v podobě výkresu. Tato funkčnost je k dispozici v AutoCADu 2010a vyšším. Nelze ji využít ve starších verzích této aplikace. Po načrtnutí základního tvaru nové geometrie, program nabídne geometrické vazby, které je většinou nutné doplnit popřípadě některé z nich odstranit.

Podstata parametrického kreslení

Geometrické vazby udávají orientaci a vzájemné vztahy geometrických prvků. Po vyhodnocení náčrtu profilu, trajektorie, dělicí čáry nebo čáry řezu program navrhne geometrické vazby.

Základní princip parametrického kreslení v AutoCADu a použité nástroje

Podle úrovně geometrického určení náčrtu můžeme mluvit o stupni parametrizace, který v podstatě určuje stupně volnosti náčrtu. AutoCAD obdobně jako Autodesk Inventor připouští při kreslení náčrtů tyto možnosti:

·Náčrty zcela neparametrizované – jsou náčrty, které neobsahují žádné geometrické ani rozměrové vazby (kóty).

·Náčrty částečně parametrizované – jsou náčrty, u kterých je určena geometrie částečně pomocí geometrických a rozměrových vazeb (kót).

·Náčrty plně parametrizované – jsou náčrty, u kterých jsou stupně volnosti zcela omezeny pomocí geometrických a rozměrových vazeb (kót). Jedná se o typický typ náčrtu používaného v systémech vyžadující „plnou parametrizaci“.

Základní pravidlo preferování geometrických vazeb před kótami

Parametrizace náčrtů může být automatická nebo manuální. Plná parametrizace je vhodná především pro konstrukci výrobků u kterých předpokládáme již v průběhu vývoje nutnost přesné geometrické charakteristiky s možností následných modifikací. Při práci lze využívat funkce.