Jak tato data využít v prostředí autorizační aplikace Autodesk MapGuide Studio si proto ukážeme v dnešním článku.

Podobně jako v prostředí aplikace AutoCAD Map 3D je i ve Studiu možné provádět datová spojení a kalkulace. První nástroj umožňuje spojení dvou datových zdrojů dohromady na základě klíčových sloupců, druhý pak umí provádět početní operace mezi sloupci a dopočítávat například hustotu obyvatel na určenou plošnou jednotku.

Načtení dat do prostředí Autodesk MapGuide Studio

Jako ukázkovou vrstvu vybereme hranice katastrálních území z regionu Konicka a velmi rychle ji načteme do prostředí Autodesk MapGuide Studio.

V příkladu je jako souřadný systém vybrán JTSK a původní SHP datový podklad je automaticky převeden do SDF se zachováním celé struktury původní vrstvy.

Vytvoření datového zdroje pro externí databázi

Nyní prostřednictvím FDO vytvoříme datové spojení pro externí databázi, kterou poté připojíme ke grafickým datům. Rozšiřující informace mohou být uloženy v nejrůznějších databázích, v tomto příkladu se jedná o databázi Microsoft SQL Server.

Jako konektor zvolíme OSGeo FDO Provider for ODBC, jako typ databáze pak Microsoft SQL Server a dále doplníme potřebné údaje, tedy název serveru, název databáze a uživatelské jméno a heslo. Na závěr vše otestujeme a uložíme jako datový zdroj.

Napojení grafických dat na doplňující atributy.

Po vytvoření obou částí potřebných pro spojení zbývá už jen samotné propojení.

1.K editaci otevřeme grafickou vrstvu a v editačním okně se posuneme směrem dolů až k liště „Add properties to classes using joins and calculations“, kde lze propojení nastavit.

2.Klepneme na tlačítko „New“ a vybereme „Join“, tedy spojení. U názvu vrstvy dojde k automatickému doplnění textu „Extended“, který můžeme upravit dle naší potřeby. Název je změněn, aby při ukládání došlo k uložení změn, ale původní vrstva zůstala nezměněná.

3.Pod názvem vrstvy je automaticky doplněna položka „New Join“, kterou lze také okamžitě přejmenovat.

4.Po klepnutí na tuto položku je vpravo možné nastavit potřebné propojení. V poli „Secondary source“ vybereme odpovídající externí databázi dostupnou přes spojení, které jsme vytvořili v předchozím kroku.

5.V dalším poli („Secondary class – table“) pak vybereme konkrétní tabulku, která obsahuje potřebné informace.

6.Po výběru tabulky je třeba najít shodné, tzv. klíčové sloupce, pomocí kterých oba datové zdroje propojíme. Vybrat lze jeden nebo dva sloupce.

7.Nyní zbývá nastavit typ spojení a vztah primární tabulky se sekundární. U typu spojení můžeme vybírat z následujících možností:

·Ponechat všechny záznamy v levé tabulce (tedy vrstvě grafických dat) i v případě, že v napojené tabulce u některých záznamů nebudou nalezeny záznamy k napojení.

·Napojit jen vzájemně souhlasící záznamy -v tomto případě dojde při zobrazení grafické vrstvy k zobrazení pouze napojených objektů.

U vztahu primární a sekundární tabulky pak lze vybírat ze dvou možností:

·Vztah 1:1, kdy dojde k napojení pouze jednoho a jednoho řádku z obou databází, výsledkem je jeden spojený záznam.

·Vztah 1:n, kdy dochází k napojení více řádků ze sekundární tabulky k jednomu grafickému objektu (neboli záznamu z primární tabulky). Jeden objekty tak může být za základě stejného identifikátoru napojen na více záznamů ze sekundární tabulky.

8.Na závěr stačí vrstvu se spojením uložit. Připojené informace je pak možné zobrazovat při výběru ve vlastnostech nebo podle nich vytvářet tematické vrstvy jako je například kartogram zobrazující počet obyvatel (viz níže).