Kartografické využití 3D funkcí aplikace Map 3D

Tazatel chtěl vytvořit názorný poster, který by zobrazoval množství hrází na území Irska. Každého z Vás asi rychle napadne řešení – Excel umí 3D grafy, kterými lze podobné charakteristiky bez problémů vyjádřit. Jenže je tu jeden malý háček – Excel vytvoří pouze 3D sloupce, ale neumí využít tvar křivek použitých pro reprezentaci hranic v mapě, a proto je pro stejnou názornost nutné grafů hned několik. Diskutují uživatel hledal řešení, které mu dovolí rychle a jednoduše vytvořit 3D graf na základě geoprostorových dat. Proč to tedy nezkusit v prostředí aplikace AutoCAD Map 3D?

Na úvod je třeba představit data, která budou použita v tomto příkladu. Jedná se křivky, které reprezentují školní okrsky. Uživatel z nich chce získat 3D pohled, ve kterém je výška rovna zastoupení určitého intervalu věku populace v každé z oblastí. Pro tyto účely lze využít například data ze sčítání lidu, které v Evropě a Americe probíhá v pravidelných intervalech.

Všichni jistě víte, že když na základě atributů sestrojíme tematickou mapu, dostane výstup ve 2D neboli „ploché“ zobrazení vrstvy. Jak tedy získat názornější výsledek? Poté, co byla provedena záloha originálního výkresu a dat ve formátu XLS stačilo provést pár úprav ve výkresu, vytvořit několik dotazů a také sestrojit pár map ve Správci zobrazení. Níže je zobrazen snímek, který zobrazuje původní výkres s napojenými externími daty.

Nejdříve bylo třeba přidat každé vrstvě jinou barvu a vyšrafovat každou uzavřenou křivku. Vyšrafované oblasti pak byly napojeny ke stejným datům jako jim odpovídající křivky. Tyto zásahy byly provedeny manuálně, protože upravit deset křivek nepředstavuje velké zdržení ani moc práce.

Výsledek prvních úprav je zobrazen níže.

Upravovaný výkres nyní uložíme a otevřeme výkres nový. Poté uložený výkres připojíme jako zdrojový a kromě toho jako další zdroj dat doplníme data v tabulce z Excelu. Oté nový výkres uložíme a začneme s definicí a ukládáním dotazů do dvou kategorií. Jedna je určena pro křivky a druhá pro šrafy. Dotazy jsou poměrně jednoduché a mají za úkol lehce změnit připojená data pro naše potřeby.

Níže je zobrazen a podrobně rozepsán počátek dotazování.

1. Jako typ dotazu je vybrána hodnota Vlastnost a jako typ objektu je zvolena křivka.

2. Režim dotazu je nastaven na možnost Vykreslit.

3. Pod tlačítkem Změnit vlastnosti doplníme následující:

4. vybereme volbu Tloušťka čáry,

5. použijeme výraz z připojené tabulky.

6. Poté doplníme jednoduchý LISP výraz „pro výraz“ (vysvětlíme později).

7. Dialog potvrdíme tlačítkem OK a vytvořený dotaz uložíme.

Při ukládání dotazu je vhodné vytvořit kategorii, podle které dotazy jednodušeji poznáme, když se k nim budeme chtít později vrátit (viz obrázek níže).

Jakmile máme první dotaz vytvořen a uložen, nebudeme ještě dotaz spouštět, protože je třeba vytvořit ještě několik totožných dotazů pro další věkové skupiny obyvatelstva. Dotazy jeden po druhém uložíme do kategorie, kterou jsme si pro tento účel vytvořili.

Nyní si popíšeme výraz v LISPu, který jsme použili dříve při tvorbě dotazu.

Řetězec &”Aged 1 year”@001, který jsme použili v dialogu pro změnu vlastností je určen pro vynásobení hodnot pole hodnotu 100. Účel tohoto zásahu je velmi jednoduchý – potřebujeme totiž zvýraznit výšku (nebo šířku) křivek, když v prostředí aplikace Map 3D budeme zobrazovat novou mapu.

Konečná podoba výrazu vypadá následovně: (* 100 &”Aged 1 year”@001)

Poté bylo třeba dotazy vytvořit i pro šrafy použité ve výkresu. Jako typ dotazu byla ponechána hodnota Vlastnost, pouze došlo ke změně typu objektu – z křivky na šrafu. V dialogu určeném pro změnu vlastností pak byla namísto tloušťky vybrána výška (elevace). Výraz, který je popsán výše zůstává totožný. Pro šrafy je vhodné při ukládání dotazů vytvořit samostatnou kategorii.

Jakmile máme všechny dotazy vytvořené, měli bychom je všechny přehledně vidět v panelu Průzkumník map, kde jsou rozdělené podle kategorií (viz obrátek níže).

Jak jste si při tvorbě dotazů a jejich ukládání všimli, jsou pojmenovány podle názvu polí v databázi. Při tvorbě dotazů pro šrafy byly ale použity mírně jiné názvy, protože tak můžeme předejít možným zmatkům při tvorbě map. Stejně pojmenované dotazy pro různé grafické prvky mohou být poněkud matoucí. V tomto příkladu je navíc objem dat výrazně ořezán. Při použití kompletního rozsahu dat by bylo třeba vytvořit přes 80 dotazů pro každou kategorii. V takových případech stojí za zamyšlení jiná strukturalizace dat – například jejich rozdělení do širších intervalů (= reklasifikace).

Dalším krokem je vytvoření nových map ve Správci zobrazení. Po předchozích úpravách do něj stačí přejít přepnutím z panelu Průzkumník map (viz obrázek níže).

Nové mapy jsou pojmenovány podle věkové skupiny, pro kterou byly vytvořeny a kterou zobrazují.Jak do mapy přidáme potřebná data? Velmi jednoduše – „vytáhneme“ je dotazem ze zdrojového výkresu, který je k aktuálnímu připojen.

V dialogu Definovat dotaz – Připojené výkresy klepneme na tlačítko Načíst.. v sekci Možnosti a vybereme dotaz pro jednu věkovou skupinu vytvořený pro křivky a potvrdíme tlačítkem OK. Modelový prostor výkresu přepneme na zobrazení 3D. Přepínač najdete v levém dolním rohu okna aplikace. Křivky se po přepnutí zobrazí jako 3D prvky. Bohužel ale zatím vypadají jako vysoké ploty, ale ne jako vyplněné polygony (viz níže).

Aby bylo možné jejich zobrazení zpřehlednit a zobrazit je jako polygony s výplní, použijeme dříve vytvořené šrafy a jim odpovídající výkresy. Postup je stejný jako v případě načítání dotazů pro křivky. Vybereme proto stejnou věkovou skupinu a načteme dotaz vytvořený pro šrafy. Jaký je výsledek? Na obrázku níže jej vidíte – z vysokých plotů jsme udělali přehledné a názorné polygony.

Tím dostaneme výsledek, který nám stačit může, ale také nemusí. Možná nám nebude úplně vyhovovat vizuální styl zobrazení – standardně je nastaven koncepční vizuální styl. Stačí proto otevřít Správce stylu zobrazení (příkaz VIZUALSTYLY) a pohrát si s nastavením tak, aby odpovídalo našim představám. Abychom se mohli vrátit zpět k původnímu, je vhodné nejprve provést kopii původního a poté začít upravovat.

Na úplný závěr stačí vytvořit další mapy dle dalších věkových kategorií a odpovídajících dotazů pro křivky a šrafy. Když máme všechno hotovo, jsme schopni jednotlivé prostorové kartodiagramy zobrazovat opravdu jedním kliknutím – stačí pouze jako aktuální mapu vybrat jednu ze seznamu vytvořených a uložených 3D kompozic ve Správci zobrazení (viz níže).

A na úplný závěr se podívejte na krátkou animaci, která názorně dokumentuje vytvořené řešení.

V případě, že obrázek není „pohyblivý“, najdete ho zde:
http://map3d.files.wordpress.com/2009/08/3d-maps1.gif

Převzato z: http://map3d.wordpress.com