Způsob tvorby koncepčního modelu

Oproti původnímu Building makeru má nový Revit pozměněnou logiku zadávání vstupních informací a vůbec je jiná logika tvorby hmot. Obecně lze shrnout že v novém Revitu Architecture nezadáváte programu z čeho má těleso vytvořit a hlavně jak, řeknete mu jen s čím má pracovat a program pak sám navrhne, jak má těleso či plocha vypadat.

Pojďme se podívat na jednotlivé případy, které mohou v Revitu nastat a ukažme si krok po kroku, jak se dostat k požadovanému výsledku.

Ten, kdo pracuje v Revitu už delší dobu a zabrouzdal i do tvorby Revit Families jistě ví, že základem tvorby a poté i ovládání families jsou referenční roviny. Podobně je tomu i v případě tvorby koncepčního modelu. Na druhou stranu je ohraničování vámi zamýšleného modelu referenčními rovinami spíše doporučení než nutnost, ovládání rozměrů funguje i bez referenčních rovin. Je na vás, jakou variantu si zvolíte.

Tvorba hmot a ploch

Ačkoliv jsem na začátku uvedl, že Revit pro tvorbu koncepčního modelu nepoužívá původní nástroje jako Vysunutí či Rotace, budou následující kapitoly podle těchto původních nástrojů nazývány, abyste si mohli spojit původní možnosti Building makeru s možnostmi novými.

Vysunutí

Pojďme si nejprve modelování demonstrovat na nejjednodušším příkladu kvádru. Jak bylo zmíněno v úvodu, Revitu už není třeba definovat, jakou metodu pro vytvoření kvádru použijete. Dříve bylo nutné zvolit metodu „Vysunutí“ a poté nakreslit obdélník, nebo zvolit i složitější metodu „Tažení“ a specifikovat trasu tažení a profil. Nyní ušetříte jeden krok, nakreslíte obdélník a kliknete na ikonu „Vytvořit tvar“. Výsledek je patrný ihned. Vytvořený prvek je opatřen dočasnou výškovou kótou, kterou lze standardním způsobem změnit na kótu trvalou. Podobně tak můžete učinit i u dalších dvou rozměrů a jako v případě tvorby Revit Family můžete těmto kótám přiřadit parametry.

Parametry přiřazené koncepčnímu modelu

Parametry mohou být na sobě nezávislé a nebo mohou být svázány pomocí vzorce jako v tomto případě, kdy výška objektu „h“ je 2x větší než šířka objektu „b“.

Přiřazení vzorce parametrům prvku

Změnou šířky objektu pak automaticky docílíte i změny výšky.

Takovýto způsob parametrického modelování bude v praxi zřejmě využíván minimálně a tak se pojďme podívat na další možnosti nového building makeru.

Tažení

Velmi podobným způsobem získáte těleso vzniklé tažením profilu po křivce. Nakreslíte ve vybrané rovině (v našem případě v půdoryse) tvar profilu pro vytažení, kliknete na ikonu „Nastavit“ (pracovní rovinu) a kliknutím na viditelnou hranu referenční roviny se přepnete do kreslení kolmo na profil. Pokud si nejste jistí, zda jste zvolili rovinu správnou, stačí kliknout na ikonu „Zobrazit“ která se nachází hned pod ikonou „Nastavit“.

Možnost nastavení a zobrazení referenční roviny

Pro čáru trajektorie lze využít jakéhokoliv nástroje pro kreslení čar.

Profil a trasa tažení, výsledek

Je jen důležité, aby v těsné blízkosti profilu byla čára na profil co možná nejvíc kolmá. V opačném případě vám Revit nedovolí hmotu vytvořit. Pro vytvoření tělesa vyberte jak profil, tak čáru tažení (oknem, nebo pomocí CTRL) a opět klikněte na „Vytvořit tvar“.

Pokud umístíte čáru tažení mimo profil, bude se Revit snažit vytvořit přechodovou plochu mezi čárou a profilem, což je v tomto případě nereálné. Při takové definici je možné vytvořit pouze plochu a to tak, že Revit spojí dvě definiční čáry, každou v jiné rovině. Výsledek může vypadat takto, kde obě definiční křivky jsou spliny.

Plocha která vznikla propojením dvou na sebe kolmých spline křivek

Ale pokud čáru tažení otočíme o 90 stupňů a ta bude velmi jednoduché geometrie (jednoduchá čára), pak Revit vytvoří těleso jako je na obrázku. Stejně jako v předchozím článku je možné dodat prvku další profil a modifikovat tak jeho tvar.

Hmota vzniklá propojením 12ti úhelníku v podstavě a přímky modifikovaná přidaným profilem

Rotace

Další možností jak vytvořit těleso či plochu je rotace okolo osy. Jestli Revit vytvoří těleso nebo plochu záleží na tom, zda profil pro rotaci bude uzavřený či otevřený. Uzavřený profil vytvoří těleso, otevřený plochu.

Definiční křivky pro rotační plochu a výsledek

Všimněte si, že v případě tvorby plochy Revit nabízí možnosti, jakou plochu vytvořit. Buď klasicky rotační plochu, nebo pouze 2D plochu spojující osu rotace s definiční křivkou.

Možnosti výsledku

Kliknutím na jednu z možností docílíte požadovaného výsledku. U rotačních ploch funguje možnost nastavení počátečního a koncového úhlu takže lze dosáhnout i tvaru jako na obrázku.

Výsledek neuzavřené rotační hmoty

Revit umožňuje i tvorbu složitějších ploch a hmot. Předvedeme si jaké jsou možnosti. Nejprve vytvoříme několik referenčních rovin. Roviny mohou být obecně různoběžné. Na každou z rovin nakreslíme pokaždé trochu jiný tvar křivky, která se skládá ze tří oblouků. Je poměrně důležité, aby každá z definičních křivekobsahovala stejný počet dílů protože Revit pak bude mít jednodušší práci se spojováním a i výsledek bude vzhlednější. Při kreslení jednotlivých čar na referenční rovinu zkuste před započetím kresby jen kliknout na příslušnou rovinu. Nemusíte tak klikat na ikonu „Nastavit“ a ušetříte tím pár kroků.

Definiční křivky plochy v různoběžných rovinách

Z obrázku je patrné, že každá křivka má jiný tvar. Jak si s tím poradí Revit je patrné na obrázku. Výběrem všech křivek a kliknutím na „Vytvoř tvar“ získáte takovouto plochu.

Plocha vzniklá propojením několika definičních křivek

Pokud si přejete získat objem s takovýmto povrchem, stačí pouze dokreslit křivky do uzavřeného tvaru. V tomto případě jsem použil čáry pro uzavření profilu, můžete ale použít jakékoliv jiné entity jako oblouk nebo spline.

Hmota vniklá propojením definičních profilů

Obecně lze říci že se složitostí křivky roste nevole Revitu vytvářet hmoty a tak na to při tvorbě pamatujte, ušetříte si tím pár nervových spojů J.

Modifikace

U všech takto vytvořených ploch či objemů můžete uplatnit nástroje „Přidat profil“ nebo „Přidat hranu“. U některých případů ploch pouze jednu z možností, v každém případě máte i nadále možnost prvky upravovat a tvarovat podle potřeb.

Prvky vzniklé touto modifikací jsou povětšinou oblé, simulující organické tvary. Takováto geometrie ale není vždy žádoucí a tak se na závěr pojďme podívat, jak jednoduchým způsobem uděláme ze zaobleného tělesa těleso ohraničené rovinnými plochami.

Způsob modifikace si ukážeme na následujícím modelu.

Nejvhodnějším zobrazením pro modifikaci tělesa je známý Rentgen. Přepněte se do tohoto zobrazení a poté vyberte nástroj „Přidat hranu“. Místo toho, abyste klikli na tělese na místo nové hrany, najeďte na jeden bod, který bude v budoucnu součástí rovinné plochy a pak táhněte hranu diagonálně k bodu druhému. Tímto způsobem pokračujte i na okolních plochách sousedících spolu po výšce. Okolní plochy sousedící s modifikovanými po délce se automaticky upraví na rovinné. Výsledek takového tvaru je patrný na posledním obrázku.

Hmota před modifikací, rentgen zobrazení a výsledek modifikace pomocí přidání hran