Výměry v Revitu, 1. díl

Doby, kdy jsme museli pracně odměřovat plochy místností z výkresů pravítkem nebo je v jiných aplikacích oklikávali abychom zjistili jejich skutečnou výměru, jsou již dávno pryč. Dnešní aplikace založené na filosofii BIM nám tyto hodnoty nejenom automaticky vykazují, ale při sebemenší změně, posunu konstrukce i aktualizují. V dnešním článku bychom Vás rádi seznámili se základními stavebnětechnickými pojmy pro výměru staveb a zároveň si vysvětlíme, jak k těmto hodnotám přistupuje Revit. Nebývá to zvykem, ale v tomto článku spojili usílí a sepsali jej dva autoři, Rudolf Vyhnálek a Josef Remeš.

Pojem plocha se používá pro označení geometrického útvaru v prostoru, ale především pro označení obsahu geometrického obrazce. Ve stavebnictví plochu používáme pro stanovení výměr při výpisu místností, materiálů, pro stanovení ceny nebo v tepelnětechnických výpočtech atd. Často nastávají zajímavé situace, kdy naše legislativa stanovuje podlahové plochu ve dvou různých předpisech různým způsobem (např. v zákoně 107/2006 Sb. a vyhlášce 372/2001 Sb.). Přesné stanovení plochy je často odlišné dle interpretace zákonů, norem, ktere na plochu odkazují a popisy, definice podlahové plochy uvedené v tomto článku jsou vztaženy zejména k české legislativě a vycházející z pokynů a informací uvedených v předpisech a vyhláškách. Pro rozsah tohoto článku nerozvádíme pojem podlahové plochy na plchu užitnou a obytnou.

Pokud si přejete dozvedět více o problematice ploch ve stavebnictví doporučujeme Vám připravovaný článek „Plochy ve stavebnictví“ autorů Josefa Remeše a Lukáše Hejného.

Podlahová plocha

Plocha místností ve stavebních projektech slouží k několika účelům a to k ověření hygienických požadavků prostorů, stanovení prodejné plochy, dále plochy pro výši otopných nákladů, plochy pro dotace nebo určení spotřeby materiálu na konstukci podlahy. Důležité je, uvědomit si pro jaký účel bude číslo výměry sloužit a podle toho zvolit způsob výpočtu podlahové plochy.

Pro výpočet podlahové plochy místnosti platí:

• plochu měříme v metrech čtverečních [m2], kterou zaokrouhlíme na dvě desetinná místa,
• podlahová plocha je plocha půdorysného řezu místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití ve stavbě, vedeného v úrovni horního líce podlahy podlaží, ve kterém se nacházejí,
• jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky),
• do podlahové plochy místností se nezapočítávají nosné sloupy uprostřed místností, plocha dvěřních a okenních ústupků,
• do podlahové plochy místností se započítávají plochy využité k zastavění zařizovacími předměty (např. nábytek, vestavěný nábytek, umyvadlo, vana včetně schodišťového stupně, kuchyňská linka, lednice, plynový a elektrický sporák, kamna nebo jiná otopná tělesa); příčky, které nerozdělují místnosti a nejsou postaveny až ke stropu (např. dělící příčky v koupelnách opticky oddělující záchodovu mísu od ostatního prostoru, mobilní příčky atd.),
• u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m,

• při dvou patrech, která jsou spojeny schodištěm (betonové, ocelové i dřevěnné) se započítává plocha dolního průmětu schodiště. Plocha otvoru v podlaze horní místnosti se nezapočítává.

Dveřní a okenní ústupky

Pojem dveřní a okenní ústupek není v žádné z vyhlášek jasně definován, ale předpokládá se, že se jedná o plochy vzniklé rozdílem a výplní otvoru, např. parapet okna nebo práh dveří. Na obrázku je zvýrazněno a podbarveno co by dle názoru autorů mělo být považováno za dveřní a okenní ústupek.

Zdroje a literatura

• 151/1997 Sb. ZÁKON ze dne 17. června o oceňování majetku a o změně některých zákonů (Změny: 121/2000 Sb.; 237/2004 Sb., 257/2004 Sb.; 296/2007 Sb.),
• 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby,
• ČSN 73 4055 Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů,
• Článek „Plochy ve stavebnictví“ (Remeš, Hejný).

Související články: