Parametrické modely – propojení Inventoru s tabulkovým procesorem (Excel) – 2. část

Budeme pokračovat v původním příkladu řemenice (viz. článek Parametrické modely v Inventoru – 1. část). Ukážeme si, jak lze v modelu definovat podmínky vypínající funkce (Vysunutí, Pole, atd.) což můžeme využít pro vytvoření parametrického modelu s proměnným počtem drážek pro řemeny, různá radiální pojištění, atd.

K tomu, abychom mohly tyto podmínky definovat, musíme upravit původní excelovský soubor s výpočty o další části. Soubor rozšíříme o další typ radiální pojištění, volbu osazené/neosazené řemenice a výpočet počtu řemenů (viz. Obr. 1).

Obr. 1 – upravené části souboru s výpočty

Dále musíme upravit list s rozměry (List 1), respektive tento list rozšířit o ty parametry, které budeme používat při tvorbě modelu. Důležité je zachovat pořadí jednotlivých sloupců (viz. Obr. 2). Podrobné vysvětlení k pořadí sloupců naleznete v předchozí části článku.

Obr. 2 – upravený list s rozměry (List 1)

Základní kontura řemenice:
 
Naším cílem je vytvořit řemenici takovým způsobem, aby bylo možné pomocí parametrů rozhodovat o typu řemenice, radiálního pojištění, či počtu řemenů. S těmito vlastnostmi modelu musíme počítat od samého počátku. Základní konturu řemenice proto bude tvořit válec (Obr. 4) bez drážek pro řemeny, děr pro hřídele, apod. (Obr. 3).

 

Obr. 3 – skica základní kontury definovaná pomocí parametrů (fx:…)

Všechny konstrukční prvky vytváříme pomocí jednotlivých funkcí, což je z hlediska složitosti stromu pro náš model podstatně složitější, ale z hlediska parametrizace je to podstatně jednodušší. Výsledkem je, že budeme moci pomocí podmínek ovlivňovat konečný tvar řemenice pomocí výpočtů.

Obr. 4 – rotace základní skici – vytvoření kontury řemenice

Definice podmínek:

Podmínka počtu drážek řemenice:

V předchozím článku jsme vytvořili řemenici rotací skici, ve které byla kontura řemenice včetně drážky. Toto řešení jsme označili za nevhodné z hlediska řemenice s více drážkami, jelikož ve skice nejsme schopni jednoduchým způsobem ovlivnit počet drážek, ale v modelu ANO!
Drážky pro řemeny vytvoříme postupem, kdy v rovině procházející osou rotace vytvoříme skicu s drážkou pro 1 řemen (Obr. 5).

Obr. 5 – volba roviny, skica s drážkou pro řemen

Pomocí této skici vytvoříme jednu drážku pro řemen rotací s odebráním materiálu (Obr. 6).

Obr. 6 – funkce rotace s odebráním materiálu (rozdíl) – vytvoření drážky pro řemen

Další drážky pro řemeny vytvoříme pomocí obdélníkového pole. Parametry je možné použít jak u kót ve skicách, tak i u rozměrů definující 3D funkce, například kdy rozteč pro řemeny je definována parametrem „e“ a počet řemenů parametrem „zrem“ (Obr. 7). Pro parametr „zrem“ je důležité mít ve výpočtech (List 1) uvedeny správné jednotky. Již jsme se setkali s jednotkami rozměrů (mm, m, …) i úhlů (deg) a nyní pro počet užijeme „ul“.

Obr. 7 – definice funkce obdélníkové pole pomocí parametrů (rozteč a počet prvků)

V posledním kroku nadefinujeme podmínku pro funkci pole (počet drážek). Ve stromu funkcí (panel Prohlížeč) nalezneme funkci obdélníkové pole a pomocí místní nabídky (pravé tlačítko) zvolíme možnost „Vlastnosti“ (Obr. 8)

Obr. 8 – místní nabídka „funkce Obdélníkové pole“ – volba Vlastnosti

 
Pomocí volby „jestliže“ můžeme vytvořit podmínku definující vypnutí obdélníkového pole (řemenice s jednou drážkou). Při volbě podmínky můžeme vybírat z několika možností logických funkcí (Obr. 9).

Obr. 9 – nabídka logických podmínek

Pro tento případ použijeme „=“, tedy když parametr „zrem“ bude roven 1, bude se jednat o řemenici s 1 řemenem a funkce obdélníkové pole bude vypnutá (Obr. 10).

Obr. 10 – definice podmínky pro vypnutí prvku pole (řemenice s 1 řemenem)

Podmínka typu radiálního pojištění:

Pro jednoduchost a názornost je zvolené pouze pojištění pomocí těsného pera a rovnobokého drážkování, ale je možné výpočet doplnit o další typy pojištění a zavést je do modelu.

Těsné pero:

Drážku pro těsné pero včetně díry pro hřídel můžeme vytvořit pomocí funkce vysunutí, kde na vytvoření skici použijeme parametry ze souboru z výpočtů (Obr. 11).

Obr. 11 – skica pro vytvoření drážky pro těsné pero

Následně pro funkci vysunutí musíme zadefinovat podmínku, která prvek drážky pro pero bude vypínat, či zapínat dle zvoleného typu pojištění (Obr. 12)

Obr. 12 – definice podmínky pro vypnutí prvku drážky pro pero (fce. vysunutí)

 
Rovnoboké drážkování:

Jednu drážku včetně díry pro hřídel vytvoříme obdobně jako drážku pro těsné pero. Vytváříme pouze jednu drážku, protože drážkování má proměnný počet drážek dle použité řady a rozměru hřídele. Pro vytvoření ostatních drážek použijeme kruhového pole, kde počet prvků je opět definován pomocí parametru (Obr. 13). Obdobně bychom mohli definovat více drážek pro těsná pera, s rozdílem, že bychom zadefinovali podmínku, že funkce pole má být vypnutá, pokud bude jen jedna drážka pro pero.

Obr. 13 – funkce kruhové pole – vytvoření drážek

Nakonec nadefinujeme podmínky, kdy mají být funkce vytvářející drážkování vypnuty. Jedná se o dvě podmínky, a to u funkce vysunutí (1 drážka, Obr. 14) a funkce kruhové pole (zbylé drážky). Opět si vystačíme s podmínkou „=“, kde hodnota 1 je určená pro těsná pera.

Obr. 14 – definice první podmínky pro vypnutí prvku drážkování (fce. vysunutí)

Závěr:

Obdobnými způsoby bychom dodělali další funkce a definovali jejich podmínky (např. pro osazenou řemenici, atd.). Závěrem stačí již jen vyzkoušet správnou funkci podmínek na následujících 2 příkladech.

V prvním příkladě se jedná o řemenici pro tři řemeny s drážkováním bez odsazeného věnce (Obr. 15).

Obr. 15 – řemenice: 1 řemen, drážkování, bez odsazení

Pro druhý příklad upravíme zadané vstupní hodnoty (výkon a další parametry). Výsledkem je řemenice pro 1 řemen s drážkou pro těsné pero s odsazeným věncem (Obr. 16).

Obr. 16 – řemenice: 1 řemen, těsné pero, s odsazením

Související články: