Pracujeme s multimateriály v 3ds max
Častým problémem při tvorbě modelů v 3ds max je přiřazování materiálů. Modely v této aplikaci vznikají výrazně odlišněji, než je tomu například v Autodesk Inventoru a nejsou rozděleny do pomyslných so…
Častým problémem při tvorbě modelů v 3ds max je přiřazování materiálů. Modely v této aplikaci vznikají výrazně odlišněji, než je tomu například v Autodesk Inventoru a nejsou rozděleny do pomyslných součástí, u kterých lze individuálně nastavit materiál. Modely v 3ds max jsou tvořeny běžně celistvými povrchy. Ty vznikají například přetvořením základní geometrie prostorové sítě. Takto realizované modely jsou pak tvořeny například jediným povrchem s řadou tvarových změn.
Llawen přeje
V parametrickém konstrukčním software platí pravidlo, že je možné přiřadit materiály na úrovni jednotlivých součástí a ploch. Toto pravidlo využijeme také v 3ds max. Daleko častěji je ovšem nutné jít s definicí materiálů právě na úroveň jednotlivých ploch, protože samostatné součásti neexistují.
Vytvoření základního vzorového objektu s přednastaveným povrchem
V 3ds max existují dva základní postupy jak přiřadit segmentům ploch materiály. Oba jsou určitou variantou postupů, které známe například z Autodesk Inventoru. Všechny vytvářené povrchy jsou tvořeny pomocí segmentů polygonálních plošek. Na úrovni těchto plošek lze definovat libovolný materiál, případně jejich kombinace.
První postup je jednodušší a je zobrazen na následujících třech obrázcích. V 3ds max aktivujeme výběr modifikací (ikonka s deformačními uzly) a v nabídce funkcí je zvolena editaci sítě (Edit Mesh). Tato funkce je jednou z nejpoužívanějších pro výběr a úpravu segmentů ploch.
Aktivace editace sítě v 3ds max
Při výběru plošek je možné využívat různých typů oken a polygonálních výběrů stejně jako individuálního výběru s přidáváním a odebíráním segmentů pomocí kombinace CTRL. V našem případě je vybráno na ploše povrchu konvičky několik samostatných segmentů. Složitost výběru je samozřejmě závislá nejen na tvaru plochy, ale také na její jemnosti. Osobně doporučuji používat plochy s menším počtem segmentů. 3ds max má ve všech vizualizačních algoritmech zařazenu funkci vyhlazení, která finální plochu elegantně vyhladí i při menším množství plošek.
Výběr několika segmentů ploch
Po výběru požadovaného množství segmentů je možné přiřadit odpovídající materiály, které jsou předem připraveny v materiálovém editoru. Pro náš příklad je zvoleno prosté obarvení povrchu materiálu posunem barevného spektra s následným přiřazením čtyřem vybraným skupinám.
Přiřazení jednotlivých materiálů na úrovni segmentů ploch
U složitějších modelů, kde je potřeba neustále udržovat přehled nad použitými materiály a jejich rozložením je možné využít postup speciálního indexování povrchu. Tomuto povrchu je následně přiřazen speciální materiál, který vznikne kombinací několika samostatných stylů, tzv. multimateriál.
Multimateriál vytváříme přímo v materiálovém editoru 3ds max pomocí dostupného referenčního vzoru. U multimateriálu nastavíme v první řadě počet předpokládaných stylů a nastavíme jejich vlastnosti. V našem případě obsahuje finální materiál deset stylů. Každý styl povrchu je označen indexem (1 až 10).
Vytvoření multimateriálu
V případě aplikace multimateriálu není nutné definovat a přiřazovat každý materiál samostatně. Konvici je přiřazen pouze jediný materiál a veškeré rozložení jednotlivých stylů je již řešeno pomocí přidělených indexů. Indexy odpovídají vždy jejich definici u vzorku materiálu v materiálovém editoru, kde je možné také jednotlivé styly dodatečně upravit. Indexování povrchu součásti se provádí v editoru ploch obdobně jak v předchozím příkladu. Rozdíl je pouze v tom, že je nutné výběru přiřadit vždy odpovídající index.
Přiřazení indexů multimateriálu jednotlivým segmentům ploch
Související články:
- Pracujeme s multimateriály v 3ds max