portál uživatelů
softwarů Autodesk

Jak na generátor nosných konstrukcí v Inventoru? Část 1.

Strojírenství

Při práci postupujeme zhruba takto. Nejdříve vytvoříme buď náčrt, nebo plný model s tvarem požadované konstrukce. Pak spustíme generátor a na čáry náčrtu či hrany modelu vkládáme vybrané profily. Poté…

Jak na generátor nosných konstrukcí v Inventoru? Část 1.

Při práci postupujeme zhruba takto. Nejdříve vytvoříme buď náčrt, nebo plný model s tvarem požadované konstrukce. Pak spustíme generátor a na čáry náčrtu či hrany modelu vkládáme vybrané profily. Poté upravíme vzájemné spoje a rám vložíme například do svařované sestavy, pokud jsme jej nevytvářeli již v jejím rámci.

001 obr

Obrázek 1

Nosné rámy lze vkládat jen do normální nebo do svařované sestavy (Obrázek 1). V obou případech pak musí být náčrt nebo model konstrukce vložen jako samostatná součást 2 nebo rozvržení, ale ne jako náčrt v rámci sestavy 1. Z obrázku je zřejmé, že nosná konstrukce se samostatně vytváří jako podsestava.

002 obr

Obrázek 2

Obrázek 2 ukazuje dvě možná řešení základu pro nově vytvářenou nosnou konstrukci.

003 obr

Obrázek 3

Výhoda použití náčrtu oproti hranám objemového modelu je zřejmá z Obrázku 3. Nemusíme používat jen vnější hrany modelu a později nosníky prodlužovat, ale navíc můžeme rovnou vkládat i vnitřní nosníky.

004 obr

Obrázek 4

Všechny nástroje potřebné k tvorbě nosné konstrukce nalezneme v kartě Návrh v části Nosná konstrukce (Obrázek 4).

005 obr

Obrázek 5

Jednotlivé prvky rámu vkládáme z dialogového panelu (Obrázek 5) vyvolaného funkcí Vložit Nosnou konstrukci.

006 obr

Obrázek 6

V panelu nejdříve zvolíme vhodnou strojírenskou normu, pak konkrétní profil a jeho velikost (Obrázek 6). Dále ještě můžeme volit materiál profilu a jeho barvu zobrazovanou v Inventoru.

007 obr

Obrázek 7

V případě, že máme zapnuté levé tlačítko nad 3 (Obrázek 7), vkládáme profil na vybranou čáru náčrtu nebo hranu modelu. Pokud je zapnuté pravé, pak výběrovými šipkami pod 4 definujeme počáteční a koncový bod umístění profilu. Délka vybrané hrany či vzdálenost mezi body je pak délkou profilu. Polohování profilu na vybranou přímku nám usnadní výběr jednoho bodu 5 z matice devíti, který vybereme jako klíčový. Jeho polohu můžeme ještě horizontálně a vertikálně posouvat o hodnotu definovanou v políčkách pod 6. V posledním políčku lze měnit úhel natočení okolo vybrané hrany. Zmáčknutím tlačítka vedle 7 se profil zrcadlí. Vkládat můžeme profily postupně nebo i několik stejných najednou. Každý z nich je pak samostatným prvkem sestavy. V případě, že chceme například vložit tyč, která má rovný úsek, na který pak navazuje oblý, můžeme zatrhnout pole vedle 8 a profily se na vybraných úsecích spojí do jednoho.

008 obr

Obrázek 8

Pokud přidáváme profily po jednom, pak je ve většině případů musíme i znovu polohovat (horní část Obrázku 8). Pokud vybereme několik navazujících hran najednou, potom se systém snaží vkládané profily logicky navázat (spodní část Obrázku 8).

009 obr

Obrázek 9

Po prvním vložení jednoho či více profilů nosné konstrukce se objeví dialog, ve kterém potvrdíme nebo přejmenujeme názvy souborů nosné konstrukce a kostry, včetně jejich umístění (Obrázek 9).

010 obr

Obrázek 10

Pokud v Obrázku 7 ponecháme zaškrtnuté levé pole vedle 9, pak se po každém vložení nových profilů do rámu zobrazí dialog s jejich výchozími názvy a umístěním souborů (Obrázek 10). Pravé zaškrtnuté políčko ovlivňuje aktualizaci čísel jednotlivých členů nosné konstrukce tak, aby odpovídala Obsahovému centru.

011 obr

Obrázek 11

Sestavený rám nosné konstrukce plošiny (s vypnutou viditelností náčrtu), by před dalšími úpravami mohl vypadat jako na Obrázku 11. Jak v úpravách s pomocí funkcí Generátoru nosných konstrukcí pokračovat, to si zkusíme vysvětlit ve druhé části článku.

Související články:

  • Jak na generátor nosných konstrukcí v Inventoru? Část 1.