Průmyslový palác na výstavišti v Bubenči

Dominantou Výstaviště v pražské Bubenči je už 120 let pseudobarokní Průmyslový palác. Kdysi byl pýchou Jubilejní zemské výstavy, pro kterou byl postaven a 15. března 1891 otevřen jako symbol moderní doby železa a vyspělosti českého strojírenství. Později jako Sjezdový palác byl dlouho hlavním místem sjezdů komunistů, mládežníků a dalších organizací. Nyní je spolu s Výstavištěm v dlouhodobém nájmu společnosti Incheba Praha a opět slouží veletrhům, výstavám, kongresům, konferencím či plesům, koncertům a dalším aktivitám.

Mimo pořádané akce však palác vždy byl a je v podstatě "mrtvým" objektem. Dlouhodobě zanedbávanou památku navíc 16. října 2008 poničil obrovský požár, který zdevastoval celé západní (levé) křídlo, čímž budova ztratila svou monumentální symetričnost. Ihned po požáru tehdejší pražský primátor Pavel Bém řekl, že bude prosazovat, aby byl palác vybudován znovu. Přesto trvalo necelé dva roky, než Praha vyhlásila na dostavbu architektonickou soutěž. A až loni v červnu rada hlavního města souhlasila s tím, že palác bude dostavěn podle návrhu architekta Jakuba Ciglera a jeho studia Cigler Marani Architects a.s. Palác by mohl být kompletní zhruba do dvou let. Budovatelé Jubilejní výstavy postavili objekt za necelých devět měsíců. A to stavbu, zahájenou 30. června 1890, zdržela v září povodeň (zatopila dvě třetiny výstaviště) a zřícení části konstrukce.

Průmyslový palác ve slohu zvaném historismus (často bývá mylně označován jako secesní) je dílem architektů Bedřicha Münzbergera, mimo jiné autora Palackého mostu, a Františka Prášila, projektanta Petřínské rozhledny. První Münzbergerův návrh na zděný objekt komitét výstavy zamítl. Nový projekt železného paláce však již "lehkostí a elegancí v kompozici každého překvapil".

Vznikla tak v českých zemích vůbec první montovaná ocelová konstrukce kombinovaná se sklem. Aby kovová struktura nevypadala jen tak "užitkově", reprezentativní eleganci dodaly paláci zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části. Vnější výzdobu zděné architektury s historizujícím dekorem navrhoval v roce 1891 Bedřich Ohmann, v roce 1899 ji doplnil Alois Dryák. Průčelí původně zdobil portál se sochami českých velikánů (zadní portál zůstal zachován), v křídlech byly busty významných českých techniků. Vnitřní úprava byla dílem architekta Josefa Fanty, na výzdobě se podílel i Mikoláš Aleš.

Monumentální je střední část paláce, které se požár nedotkl. Dvorana má rozměry 65 krát 45 metrů, ocelové oblouky jsou vysoké 25 metrů a jejich rozpětí činí 38 metrů. Po obvodu je galerie s lodžiemi, přístupná schodišti v rohových věžích. Světlo do interiéru přivádějí obrovské plochy katedrálním způsobem zasklených stěn. Působivý je i kazetový zdobený stropní pohled.

Siluetu paláce dotváří střední železná věž vysoká 51 metr. Čtyři vzdušné nárožní pilíře přecházejí ve střešní kopuli s hodinami, uprostřed ve volném prostoru vede točité schodiště. Kvůli ceněné autentické ocelové konstrukci je Průmyslový palác zapsán na seznamu kulturních památek jako součást Výstaviště, které celé je památkově chráněno už od 50. let.

Bývalý režim dal paláci nejen přídomek "sjezdový", ale k novému určení jej také přebudoval (1952 až 1954). Podle projektu architekta Pavla Smetany byl vstupní portál zbaven dekorací, přistavěly se nové klenby. Královskou korunu na věži vystřídala rudá hvězda. Éru masových shromaždišť zahájil už v únoru 1948 sjezdem závodních rad. Jako součást Parku kultury a oddechu Julia Fučíka stále hostil velké výstavy, koncerty a další akce.

Stoletou tradici připomněla s nevelkým úspěchem Všeobecná československá výstava 1991 s obnovenou Křižíkovou fontánou.

Po nešťastném požáru (2008) od elektrického vařiče svítá Průmyslovému paláci i Výstavišti nová budoucnost. Vyhořelé křídlo nahradí replika postavená starým způsobem nýtované konstrukce. Celý palác má být očištěn od "nánosů" vzniklých po roce 1891. Originální podchod pak spojí vstupní prostor s Křižíkovou fontánou a do podzemí paláce se skryje technické zázemí či parkovací místa. Projekt se týká také přestavby Křižíkovy fontány a okolí a propojení Výstaviště se Stromovkou. Celková obnova proběhne podle návrhu studia Cigler Marani Architects.

Obrázky studie obnovy: