Fotografování pražské architektury a Loos – Plzeň – souvislosti

Výstava: Fotografování pražské architektury, 1848 – 1921

Sál architektů Staroměstské radnice, 10. 11. 2011 – 19. 2. 2012

Na výstavě fotografií z období druhé poloviny 19. a prvních dvou desetiletí 20. století je zveřejněna více než stovka známých i dosud neprezentovaných snímků z různých sbírek. Od 10. listopadu bude možné v Sále architektů Staroměstské radnice zhlédnout unikátní výstavu Fotografování pražské architektury, 1848 – 1921. Ta současně otevře plánovanou trilogii výstav připravenou Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. Podobný cyklus, zaměřený na způsob a metody fotografování pražské architektury, nebyl dosud realizován. Expozice začíná rokem 1848, který je rokem prvního doloženého snímku Prahy. Výstava potrvá do 19. února. Vstup je zdarma.

Netradiční architektonické řešení výstavy naznačuje, že i na dějiny fotografování hlavního města lze pohlížet z méně obvyklých úhlů pohledu. Výstava je rozdělena do osmi sekcí. Od fotografií jako závěsných obrazů přes fotografie s prostorovým efektem, dobová fotografická alba až po nejrozsáhlejší část expozice. Ta se věnuje procesu fotografování jako cílenému dokumentu. Tvorba vizitek a kabinetek pro fotografická alba přejde v proces posílání fotografických obrazů poštou jako pohlednice. Výstavu uzavírají snímky vytvořené pro edukativní účely a určené k projekci.

Na výstavě jsou zastoupeni všichni podstatní fotografové, které obraz Prahy zaujal. Výstava představuje také osobnosti, jejichž význam z hlediska fotografování pražské architektury nebyl vždy znám ani doceněn. Mnohé ze snímků jsou výstavně prezentovány vůbec poprvé.
První část trilogie výstav končí rokem 1922, kdy vznikla tzv. Velká Praha připojením rozsáhlého území v sousedství historických pražských měst.

Výstava bude probíhat v Sále architektů, 4. patro Staroměstské radnice, Staroměstské nám. 1, Praha 1. Prostory jsou otevřeny vždy v pondělí od 11 do 18 hodin, od úterý do neděle od 9 do 18 hodin.

Autor výstavy: Pavel Scheufler
Výtvarné řešení: Markéta Kinterová a Jan Fabián
Kurátorka: Klára Halmanová

Výstava: Loos – Plzeň – souvislosti

Vazby architekta Adolfa Loose k Plzni přiblíží nová výstava.
Západočeská galerie v Plzni – Výstavní síň „13“, Pražská 13
 
Představit vazby jednoho z mistrů moderní architektury Adolfa Loose k Plzni, přiblížit jeho tvorbu ve městě, jeho spolupracovníky, zákazníky, ukázat osudy jím navržených bytů chce nová výstava Západočeské galerie. V síni "13" představuje portréty prvních Loosových zákazníků, vystaven je model první Loosovy plzeňské práce. Novinářům to řekli autoři výstavy Petr Domanický a Petr Jindra. Expozice Loos – Plzeň – souvislosti bude otevřena do 12. února.

"O unikátním souboru bytových interiérů navržených v Plzni Adolfem Loosem se v poslední době hodně mluví a píše. Zatím se však málo ví, kdo byli Loosovi zdejší zákazníci, proč právě zde vzniklo tolik jeho prací a z jakého důvodu jsou soustředěny v blízkosti dnešní Klatovské třídy. Na to se snažíme odpovědět," uvedl Domanický.

Dnešní Klatovské třídě, jež byla mezi válkami nejlepší adresou ve městě, se věnuje první část výstavy. Druhá představuje zákazníky, především z řad továrníků, obchodníků, lékařů. Představeni jsou i Loosovi spolupracovníci v Plzni, architekti Karel Lhota a Norbert Krieger. Návštěvníci uvidí i umělecká díla, jež s Loosovými byty a plzeňskými zákazníky souvisejí. Vystaven bude originál portrétu Hedviky Liebsteinové od Kalmána Keményho a v reprodukcích se představí portréty Wilhelma a Marthy Hirschových, prvních Loosových zákazníků v Plzni, které vytvořil v roce 1909 Oskar Kokoschka, Loosův přítel. "Loos mu sjednával lidi, kteří se jím nechali portrétovat, a slíbil mu, že pokud dotyčný zhotovený portrét odmítne, vezme si jej on sám. Pomáhal tak Kokoschkovi existenčně," uvedl Jindra.

Upozornil, že Loos neměl nic společného s funkcionalismem, jak se někdy uvádí. "Vzorem pro něj byl typ anglického domu, využíval tradiční materiály," dodal Jindra.

Poslední část výstavy se věnuje osudům Loosových bytů a jejich zadavatelů od 2. světové války do současnosti. V Plzni Loos, jehož do města přivedla německá židovská buržoazie, vytvořil desítku interiérů. Šest až sedm je v různém rozsahu zachováno. Do rukou původní rodiny se vrátil jediný. Ostatní objekty patří městu.

Návštěvníci uvidí model interiéru tzv. Hirschova domu a bytu v Plachého ulici. "Model představí rekonstrukci první Loosovy realizace v Plzni a jedné z jeho prvních realizací v Čechách, doplněné za spolupráce Loose s Karlem Lhotou v závěru 20. let. Byt, který se bohužel nezachoval, má značný význam z hlediska vývoje architektury v Čechách," uvedl Domanický.

Expozice je součástí projektu, který má pomoci revitalizovat Loosovy interiéry a představit je veřejnosti v roce 2015, kdy bude Plzeň Evropské hlavní město kultury.