Přiřazení uživatelského materiálu separátní ploše
Aplikace různorodých materiálů na modelech je často vyžadovaným postupem v aplikacích pro vizualizaci. Stranou nezůstává ani Autodesk Showcase. Dnešní článek věnuji problému, který je pokračováním pří…
Aplikace různorodých materiálů na modelech je často vyžadovaným postupem v aplikacích pro vizualizaci. Stranou nezůstává ani Autodesk Showcase. Dnešní článek věnuji problému, který je pokračováním příkladu, který byl věnován aplikaci uživatelských materiálů na model letounu. Dnes se pokusíme o materiálovou modifikaci spodní části křídla.
Horní pohled na model
Na výše a níže uvedeném obrázku je zobrazen model letounu, který má na úrovni odlesku kovové plochy křídel přiřazen materiál. Tento materiál je vytvořen jako jedna celistvá textura a mapován na celé křídlo. Výsledkem je barevný pruh na horní i spodní straně křídla.
Spodní pohled na model
Pokud vyžadujeme jiný motiv ze spodní a z horní plochy křídla je nutné postupovat při tvorbě vizualizace selektivně na úrovni oddělených kopií povrchů. V prvním kroku je vhodné pro zjednodušení postupu využít izolace modelu křídla tak, aby ostatní objekty ve scéně nepřekáželi při úpravách.
Zobrazení pouze modifikovaného dílu pomocí izolace
Pro spodní povrch křídla zvolíme výrazný vzor šachovnice, který předem vytvoříme v rastrovém editoru. Aby byl postup co nejjednodušší je vhodné jako podklad využít částečný snímek původního modelu křídla. Mapování povrchu je pak jednodušší vzhledem k přibližně odpovídajícím UV koordinátům textury. Finální bitovou mapu šachovnice uložíme do některého z bezztrátových formátů (PNG, TIFF apod.).
Návrh textury v grafickém editoru
Princip individuálního mapování materiálů je popsán na níže uvedeném obrázku. Na zobrazený klín je mapován z horní a spodní strany odlišný typ materiálu. Autodesk Showcase má pro tyto potřeby k dispozici funkci pro vytvoření kopie záplaty plochy. Aplikací této funkce dosáhneme postupně oddělení a překrytí libovolného množství segmentů původní plochy.
Princip oddělení separátní plochy
V dalším kroku je již možné přiřadit jednotlivým plochám libovolný materiál z knihovny a aplikovat také odpovídající mapovací koordináty a vlastnosti povrchu. Segmenty ploch se chovají vzájemně již z hlediska materiálu zcela nezávisle.
Přiřazení materiálu na úrovni plochy
Popsaný postup použijeme na oddělení příslušných segmentů ploch křídla. Celý postup a jeho obtížnost je ovšem výrazně závislý především na podobě primárního modelu. Za ideální lze pro tyto účely považovat model složený s rozsáhlejších NURBS segmentů.
Vytvoření spodní plochy křídla
Materiál se vzorem šachovnice vytvoříme z již existujícího původního materiálu s pruhem. Tímto postupem se vyhneme poměrně pracnému nastavování řady parametrů, které ovlivňují finální vzhled povrchu a jeho světelné vlastnosti.
Definice nového materiálu
Ve finálním kroku již stačí nastavit optimální typ mapování textury. Díky předem strategicky připravené bitové mapě je tento krok pouze záležitostí aktivace planárního mapování. Veškeré ostatní parametry materiálu zachováme.
Úprava mapování materiálu
Výsledný efekt modifikace materiálu je závislý především na kvalitě geometrie připravených ploch. V případě, že by nebylo možné plochy z určitého důvodu oddělit, bylo by možné využít například optimálně mapované multitextury.
Finální výsledek