Jak ohnout normalizovaný profil v Autodesk Inventoru?

Při realizaci rámových konstrukcí uživatelé Autodesk Inventoru jistě ocení nástroj pro generování rámů na základě 3D skeletu. Dnešní článek věnuji problému, který jsme konzultovali v nedávné době s našim kolegou a týkal se tvorby nestandardních ohybů profilů při sériové výrobě rámů navržených v Autodesk Inventoru.

 
Základní 3D skelet

Základem konstrukce rámu je 3D skelet vytvořený pomocí kombinace 2D a 3D náčrtů. V praxi je často využíváno této kombinace právě pro její snadné vytváření. Přímá tvorba 3D náčrtu je poměrně pracnou záležitostí. Z tohoto důvodu jsou využívány 2D náčrty jako určité profilové definice a 3D náčrt je využit již pouze pro přemostění bodů.

 
Přiřazení profilů na jednotlivé segmenty náčrtu

Při generování rámů je jeho zpracování usnadněno sadou nástrojů umožňujících na úrovni sestavy svařené konstrukce provádět některé ze základních operací. Jedná se například o tvarové zaříznutí úhlových přechodů, sesazení prvků apod. Autodesk Inventor současně generuje i pro tyto účely specifické vazby, které jsou vždy vázány na vlastní generátor.

 
Typická aplikace nástroje pro vytvoření ořezu

Vytvoření nestandardního rámu je proto často výsledkem určité kombinace postupů a definic jednotlivých prvků. Vždy je nutné mít ovšem na paměti, že přímá editace rámu je možná pouze přes vlastní generátor a proto by tyto dodatečné úpravy měly být realizovány až v závěru postupu.

 
Náčrt pro modifikaci rámu

V našem případě je požadován konstrukční ohyb jedné z částí rámu. To znamená, aplikace příkazu Autodesk Inventoru, který je využíván výhradně na úrovni součástí a jeho aplikace na úrovni sestavy. Příkaz ohnutí je proto vhodné realizovat až na připravených prvcích rámu. Vyhneme se tak manuálnímu modelování profilů například pomocí tažení profilu po trajektorii.

 
Ohnutí normalizovaného profilu v rámci sestavy

Z hlediska vlastní operace je nutný vždy správný pohyb v topologii modelu. Svařovaný rám je tvořen sadou samostatně generovaných konstrukčních prvků (profilů), které vždy zůstávají umístěny v složce projektu. Lze je tedy využít jako samostatné součásti včetně jejich dodatečných úprav. Může se jednat například o nutnost vrtání technologických otvorů před vlastním svařením, vytvoření, drážek, ohybů apod.

 
Náčrt na druhém segmentu sestavy na úrovni součásti

Postupně takto upravíme rám v požadovaných místech ohybů na úrovni jednotlivých profilů. Tento postup je nutné vždy doplnit příslušným přepnutím součásti v prohlížeči modelu s následným uložením.

 
Ohnutí druhého konstrukčního segmentu

Jistou nevýhodou generátoru rámů je vlastní struktura vazeb profilů. Ty nejsou v sestavě skládány pomocí běžných 3D vazeb sestavy, ale jsou umísťovány na vodicí trajektorie. Navíc tyto prvky nelze smazat, protože dojde i k výmazu vytvořených úkosů.

 
Vložení nového prvku do sestavy z již existujícího řešení

V tuto chvíli nám bude nápomocna jednoduchá úvaha nad topologií sestavy rámu. Řešení spočívá ve využití strategie s jakou pracuje generátor rámů, který uchovává generované profily jako samostatné součásti na disku. Proto je lze i samostatně vložit do sestavy rámu a aplikací běžných 3D vazeb umístit. Původní součást v rámu musíme ovšem pouze skrýt bez výmazu.

 
Manipulace s prvkem rámu pomocí 3D vazeb

Další modifikace sestavy rámu již probíhá identicky jako u sestavy. Tato procedura je řešena na úrovni součástí a jejich vazeb v sestavě a není na primární generované sestavě a generátoru nijak závislá.

 
Finální řešení sestavy rámu s ohybem