BIM – pojďme z přirozeného vývojového stupně v projektování udělat konkurenční výhodu

Ačkoliv názor autora je patrný již z nadpisu článku, pokusím se jej osvětlit pomocí příkladů, se kterými jsem se dosud setkal. Na úvod však několik slov z historie.

Od počátku jejich vývoje byla snaha, aby nám počítače zjednodušovaly život. Jedna z těchto snah vedla k vytvoření systému, umožňující počítačové zpracování projektové dokumentace. Tyto pokusy začaly přibližně v 50. letech 20. století, avšak praktičtější obrysy se jim začaly dostávat až v letech 80. . Není bez zajímavosti, že právě v roce 1982 vznikla firma Autodesk (tehdy jako Marin Software Partners). Jako její hlavní poslání bylo určeno „vytvoření CAD systému za cenu 1000USD, který bude použitelný pro PC“ [1]. Vznikl tak první opravdu prakticky použitelný CAD (Computer Aided Design) systém. V té době také vznikly formáty DWG a DXF, které používáme dodnes.

Brzy po vzniku prvních CAD systémů, se začalo přemýšlet, jak možnosti tehdejších počítačů ještě lépe aplikovat do navrhování budov. V akademickém prostředí se tyto myšlenky aplikovaly již od 70. let[2]. Nebyl ani tak problém vytvořit 3D model budovy. S tím by si poradil i „obyčejný“ CAD. Tehdejší vědci přemýšleli, jak do tohoto systému vložit další a další informace potřebné k návrhu, projektování a výstavbě budovy, i jejím následném provozu. Vznikl nápad na vytvoření databáze, která bude všechny tyto informace obsahovat. Přestože myšlenky pocházely z akademické sféry, byla to opět firma Autodesk, která BIM systém od roku 2003 díky Revitu výrazně zpopularizovala[3]. Vymyslela dokonce i zkratku BIM. Pro férovost je vhodné podotknout, že konkurenční ArchiCAD měl první náznaky implementace databázového systému BIM (přestože se tak tehdy nenazýval) již v roce 1987, avšak zpočátku se jednalo spíše o zajímavost a v programu se stále pracovalo spíše jako s klasickým CAD systémem.

Možnosti BIM systému dnes

Podle autorova názoru se dnes nacházíme v jakémsi mezistupni vývoje. Přestože možnosti CAD systému se jeví jako překonané, lidé v něm ze setrvačnosti stále přetrvávají. Myslím, že je jen otázka času, než v BIM způsobu navrhování stále víc kanceláří objeví zajímavou konkurenční výhodu. Architektonické kanceláře jsou pochopitelně na prvním místě, implementace se zde jeví jako nejjednodušší i jako „nejvýnosnější“ (například při komunikaci s klientem – laikem je celý proces o poznání jednodušší, když je po celou dobu k dispozici 3D model). O poznání složitější je situace pro statika, „tézedbáka“ a rozpočtáře. Přestože i pro ně existují účinná řešení (Revit Structure, Revit MEP, Quantity Takeoff), jejich zavedení do atelieru je zpravidla náročnější a vyžaduje značnou trpělivost. Nicméně i zde je patrný jasný trend směřující k postupnému zavedení procesu BIM.

Obr. 1: Porovnání práce v CAD/BIM systému.

Pro ilustraci zde uvádím jednoduchý graf popisující silné i slabé stránky BIM přístupu k navrhování budov. Na ose x vidíme časovou osu v průběhu projektování, na ose y pracnost implementace změn do projektu. V bodě 0 dostaneme zadaný projekt. Směrem „doprava“ jej vypracováváme, přičemž je zde jasně patrný rozdíl. V CAD systému můžeme ihned tvořit čáry a projekt nám takřka lineárně vzniká. Oproti tomu v BIM systému musíme nejprve vytvořit model budovy, definovat potřebné skladby stěn, rozměry oken a podobně. Čím podrobnější model, dím pochopitelně více práce. Zpočátku to zabere čas, nicméně odměnou je nám potom velmi snadné řešení změn a úprav v pozdější fázi projektu (a že jich je J ). Představte si třeba, kolik práce by dalo změnit v CADu velikost jednoho okna na všech výkresech, kdyby byl celý projekt takřka hotový. Den práce. V BIM systému je to otázka několika kliknutí.

Srovnání se strojaři

                Ještě si dovolím malé srovnání se strojaři a konstruktéry z automobilového průmyslu. Vzhledem k velmi ostré konkurenci v této branži, byli tito kolegové nuceni k podobným změnám (3D modelování komponent apod.) přistoupit mnohem dříve. Možná se pletu, ale velmi pochybuji, že dnes v jakékoli automobilce pracují ve 2D CAD systému, jako to činí většina stavařů. Může za to velká rigidnost stavebnictví. Avšak i zde jsou, byť zatím velmi zvolna, patrné posuny vpřed.

Přestože se objevuje ještě dost dětských nemocí tohoto přístupu navrhování, považuji za nástup projektování v BIM za budoucnost. Signály ze zahraničí i z jiných oborů hovoří jasně.

Na závěr příměr na zamyšlení

Nedávno jsem v rozhovoru se sládkem z malého pivovaru četl zajímavý názor, že pivo v PET lahvích je vlastně také přirozený vývoj. Jakkoli se nám to může zdát zvláštní, tak stejný odpor, jaký má na pivo z PET lahví většina lidí, měli stejný odpor o století dříve lidé při zavádění lahví skleněných. No a napadne dnes někoho kritizovat „lahváč“? Pojďme se nad tím zamyslet a udělejme z implementace BIM systému v praxi konkurenční výhodu. Ano, začátky nebudou jednoduché. Ale po jejich překonání nás čeká odměna v podobě rychlejší a efektivnější práce.