Použití obdélníkového pole na kruhové rozložení prvků

V některých případech potřebujeme při vytváření kruhového pole zachovat stejný náklon rotované díry bez rotace. Při použití kruhového pole vznikají nové výskyty s natočením podle úhlu rozmístění po kružnici. (Obr. 1)

Obr. 1 – Uspořádání prvku pomocí kruhového pole

Problém s natočením vyřešíme použitím obdélníkového pole. Potřebujeme vytvořené vysunutí, které budeme vkládat do pole a náčrt, který bude určovat směr a počátek. Směr bude definovat kružnice procházející středem vysunutého obdélníku. Počátek pole bude totožný se středem obdélníku, abychom mohli vybrat tento bod, načrtneme konstrukční čarou spojnici dvou středů vodorovných hran obdélníku. (Obr. 2) Na bod, který vznikne průnikem kružnice a vytvořené konstrukční čáry použijeme funkci rozdělit, tím vznikne počáteční bod obdélníkového pole.

 Obr. 2 – Průsečík kružnice a konstrukční čáry

Vytvoření obdélníkového pole. Jako prvek zvolíme obdélníkové vysunutí. Směr 1 je kružnice náčrtu. V další nabídce obdélníkového pole je možnost volby počátku, který zvolíme v místě, kde jsme rozdělili kružnici. (Obr. 3)

Obr. 3 – Vytvoření obdélníkového pole 

Vytvořením obdélníkové pole jsme dosáhli toho, aby se vytvářené výskyty obdélníkového vysunutí nenatáčeli jako tomu je u kruhového pole. (Obr. 4)

 Obr. 4 – Rozdíl mezi vytvořeným obdélníkového a kruhového pole