Pracovní roviny Inventoru – možnosti vytváření

Pracovní roviny k Inventoru slouží zejména k definování nových náčrtů. Můžou být ale využity i k jiným účelům. Příkladem může být například ořezání či zrcadlení tělesa podél roviny. V sestavách zase můžou plnit účel geometrie pro vytváření vazeb mezi tělesy.

Pozn.: Před vytvářením nových pracovních rovin je vždy vhodné zvážit, jestli se nedají nějakým způsobem využít roviny počátku souřadnicového systému, které jej definují. Ty jsou neměnné a dají se s výhodou využít pro začátek složitějších konstrukcí. Od prvopočátku je tedy vhodné součásti modelovat tak, aby byli symetrické vůči těmto rovinám. Tyto roviny lze i zviditelnit ve stromu prohlížeče (obr. 1).

 
Obr. 1 – Využití rovin počátku pro modelování je rychlejší, než vytváření nových rovin

Inventor obsahuje poměrně veliké množství možností, jak definovat novou rovinu. Pokud si je uživatel vědom základních pouček z geometrie, tak je lze využít. Základní varianty, jak definovat rovinu v prostoru (nehledě na Inventor) jsou tedy pomocí tří bodů, úsečky a bodu, který na ní neleží, či pomocí dvou rovnoběžných úseček. Tyto možnosti jsou poměrně jednoduché, proto se o nich nebudeme dále zmiňovat. V tomto článku se podíváme spíše na méně známé možnosti vytváření roviny.

1)    Odsazení roviny od rovnoběžné plochy či jiné roviny
Pokud tedy nelze využít rovinu počátku, ale naše nová požadovaná rovina je alespoň s některou z nich, či s jinou plochou rovnoběžná, lze využít odsazení, neboli offset. Klikneme na příkaz nová rovina (panel nástrojů – 3D model – pracovní konstrukční prvky – Rovina) dle obr. 2, či využijeme výchozí zkratkovou klávesu „)“.
 

Obr. 2 – umístění příkazu pro vytvoření nové roviny

S aktivním příkazem klikneme levým tlačítkem na plochu, od které chceme novou rovinu odsadit. Se stále přidrženým tlačítkem posuneme myší ve směru, kam chceme rovinu odsadit. Konkrétní hodnotu odsazení pak zadáme do otevřeného dialogového pole. (obr. 3).
 

Obr. 3 – Odsazení roviny o hodnotu vzdálenosti

Pozn.: pokud takto vytváříme rovinu pro vytvoření nového náčrtu, tak si můžeme ušetřit čas a stejným postupem přímo vytvořit odsazený náčrt.

Úprava roviny vytvořené odsazením:
Pokud jsme si po vytvoření rozmysleli změnu hodnoty odsazení, tak ji lze ve stromu prohlížeče upravit. Ne vždy je totiž možné rovinu smazat a vytvořit ji znovu správně. Zejména po vytvoření další geometrie pomocí roviny. Jednodušší je tedy ve stromu prohlížeče kliknout na prvek roviny a zvolit „upravit kótu“ (obr. 4). Tato operace znovu otevře dialog pro vložení hodnoty odsazení.

Pozn.: Odsazení pracovní roviny je plnohodnotný parametr, díky čemuž lze hodnotu upravit i v okně parametrů. Poté je jen většinou nutno kliknout na tlačítko aktualizovat.
 

Obr. 4 – úprava odsazení nově vytvořené roviny

Pokud chceme upravit i plochu, od které je rovina odsazena, tak lze zvolit položku „předefinovat prvek“ o řádek níže. Ta umožní znovu vybrat plochu a směr, jako při první volbě.

2)    Rovina v poloviční vzdálenosti mezi rovnoběžnými plochami
Pokud máme dvě roviny či například plochy, které jsou vůči sobě rovnoběžné, tak lze v poloviční vzdálenosti mezi nimi vytvořit rovinu elegantněji, než odsazením pomocí jedné z nich a vzdálenosti dělené dvěma.
 

Obr. 5 – vytvoření roviny v poloviční vzdálenosti pomocí tří kliknutí

Kliknutím na příkaz rovina a pak postupně na každou ze zmíněných rovnoběžných ploch dojde k vytvoření roviny v polovině, bez nutnosti zadávat velikost (Obr. 5)
Výhodou takto vytvořené roviny je adaptivní chování. Rovina bude vždy v polovině vzdálenosti mezi plochami, nehledě na budoucí úpravy.

3)    Rovina, úsečka na ní ležící a úhel

Při kliknutí na rovinu a úsečku či hranu, která na ní leží, dojde k otevření dialogu pro vepsání úhlu od definující roviny (Obr. 6)
 

Obr. 6 – Rovina a úsečka na ní ležící

4)    Rovina a válec (tečně)
Tato varianta přijde vhod např. pro vytvoření geometrie či náčrtu v rovině tečné k povrchu válce (např. prvky na povrchu hřídele). Kliknutím na rovinu a válcovou plochu Inventor vytvoří rovnoběžnou rovinu tak, aby byla současně tečná k válcové ploše (obr. 7).
 

Obr. 7 – Válcová plocha a rovnoběžná rovina

5)    Koncový bod úsečky a kolmice k ní
Pro definování složitějších tvarů občas není úplně jednoduché odvodit rovinu od plochy či jiné roviny. V nouzových případech si můžeme pro definici nové roviny paradoxně pomoci náčrtem obsahujícím úsečku. Na koncovém bodě této úsečky je pak možno vytvořit jednoduše definovanou rovinu. (Obr. 8)
 

Obr. 8 – Vytvoření roviny pomocí náčrtu obsahujícího úsečku