Pracujeme s plochami v Autodesk Inventoru 2014, část 1.

Nový seriál na Autodesk Clubu věnujeme problematice  zpracování ploch. Podíváme se postupně na jednotlivé možnosti zpracování ploch v tomto produktu s ohledem na jejich přesnost a parametrizaci. Úkoly si předvedeme na jednoduchých příkladech.  

Základní rovina

Pro přípravu přesné definice ploch je velmi citlivým bodem příprava referenčních bodů plochy. Proti tělesům je u ploch zásadním problémem zachytávání specifické geometrie. Souřadný systém nelze běžně položit například na určitou geometrii a vlastní zpracování plochy se tak kombinuje.  

Projekce souřadného systému do základní roviny

Velmi dobrou pomůckou při zpracování ploch je systém globálních a pomocných rovin s projekcemi jejich stop, případně jednotlivých os. Tento postup zaručí nejen kontrolu nad vlastní tvorbou plochy, tak její případné umístění.  

Definice referenčních bodů

Pro zpracování křivek a jejich parametrizaci je vhodné si v pracovních rovinách vytvořit několik záchytných bodů, které promítneme přes jednotlivé pracovní roviny a slouží pro komplexnější modifikace geometrie.  

Vytvoření rovnoběžné pracovní roviny

Jednotlivé křivky definující roviny rozmístíme podle potřeby v rovnoběžných vrstvách. Můžeme takto připravit jak jednoduché 2D křivky, tak složitější 3D profily.  

Projekce souřadných os

Mezi jednotlivými rovinami můžeme  libovolně přenášet souřadný systém, případně potřebné společné reference metodou projekce. Tento postup zaručuje nejen přesnost, ale i názorný popis vznikající geometrie plochy.  

Spline křivka

Základním krokem pro vytvoření přesné plochy je parametrizace tvořících křivek. Tento postup zaručuje neustálou kontrolu nad vytvářenou geometrií a v případě potřeby i její následné modifikace a aktualizaci. V předpokládaných přechodech křivek je vhodné využít tvarového přechodu G2.  

Definice přechodu G2

Také při tvorbě ploch je vhodné využívat symetrie. Lze ale doporučit tuto symetrii definovat již na úrovni tvořících křivek ploch. Důvodem je především plynulost jednorázově vytvořené plochy bez švů.  

Nutnost opravy G2 přechodu

Při zrcadlení křivek je vždy nutné vybrat kompletní geometrii včetně pomocných čar a křivek. Na výše uvedeném obrázku je zřejmé, že nedošlo k přenosu G2 vazeb díky opomenutí pomocných úseček v koncových bodech křivky.  

Oprava G2 vazby v bodě na ose zrcadlení

Aplikace G2 vazby obecně definuje u obecných křivek větší podíl okolí spojení dvou křivek na finálním tvaru přechodu. Na rozdíl od klasické tečnosti, která uvažuje pouze se společným bodem dotyku a dvěma tečnami.  

Finální profil

Pro tvorbu verifikační plochy a kontrolu křivky můžeme použít šablonovaného tvaru (loft). Na následujícím obrázku je zřejmé, že naše úsilí bylo završeno úspěšným vytvořením vyhlazené plochy bez švů. Tímto postupem prověříme zcela přesně tvar křivky a můžeme aplikovat i některou z analýz.

Finální verifikace křivky šablonovanou plochou