Práce s plochami v AutoCADu 2014, 6. díl
Práci s plochami v AutoCADu 2014 si můžeme usnadnit několika postupy, které si popíšeme v dnešním článku. Představíme si je na jednoduché úloze, kterou si můžete případně modifikovat podle vlastní pot…
Práci s plochami v AutoCADu 2014 si můžeme usnadnit několika postupy, které si popíšeme v dnešním článku. Představíme si je na jednoduché úloze, kterou si můžete případně modifikovat podle vlastní potřeby. Základem je rovinná plocha, kterou vytvoříme přímým příkazem z nabídky AutoCADu.
Rovinná plocha
Vytvořená rovinná plocha je umístěna v rovině XY, která odpovídá poloze Z = 0. To znamená, že není nijak prostorově přesunuta. V dalším kroku si vytvoříme pomocnou čáru z libovolného rohu plochy, která bude orientována ve směru osy Z a bude mít určitou délku. Nejjednodušším postupem je využití konstrukce čáry pomocí příkazové řádky (např. @0,0,100).
Vytvoření kopie původní roviny umístěna v pozici Z – 100
V následujícím kroku vybereme rovinu, která je již vytvořena a pomocí editačního uzlu ji umístíme do nové pozice s volbou posun a kopie. Tím velmi snadno umístíme novou rovinu do požadované polohy bez ohledu na pozici aktuální roviny XY.
Vytvoření přechodového povrchu
Velmi často využívaným nástrojem při konstrukci složitějších povrchů je přechod. AutoCAD má pro tyto potřeby velmi zajímavou funkci, která navíc optimalizuje propojení dvou existujících ploch s ohledem na jejich geometrii.
Definice vlastnosti přechodu
U přechodu v nejnovější verzi AutoCADu můžeme definovat tvar, s jakým má následovat povrch plochy ve svém průběhu. K dispozici je hodnota G0 – ostrý přechod, G1 – tečnost a G2 – vyhlazený přechod s plynulým zakřivením.
Extrakce povrchové izočáry
Pro modifikaci kopie plochy můžeme použít několik postupů. Ukážeme si aplikaci ořezu plochy podél izočáry. Tento postup má řadu využití a jeho výhodou je přesná identifikace povrchu u kterého je detekována a umístěna izočára.
Ořez podél izočáry plochy
Prostorové ořezy ploch podél křivek jsou nástrojem pro snadnou modifikaci a vytváření hranic existujících ploch. Můžeme ořezávat prakticky podél libovolné površky, kterou vytvoříme například průnikem ploch, promítnutím geometrie apod.
Finální G0 přechod mezi plochami s pomocnou konstrukcí trajektorie
Užitečným příkazem v práci s plochami v AutoCADu 2014 je možnost vytvoření prostorové interpolované spline křivky. Její použití vidíme na výše uvedeném obrázku. Opět použijeme pomocnou konstrukci čáry ve směru osy Z a tři body překleneme s pomocí uchopovacích módů interpolovanou spline bez ohledu na aktuální pozici souřadného systému.
Tažení hrany plochy podél spline trajektorie
Nyní jsme si připravili pěknou modelovou situaci pro využití tažené plochy, která vznikne postupným tažením hrany již existující plochy podél spline trajektorie. Tento postup definujeme zdáním taženého profilu (čáry) a trajektorie v příslušném příkazu panelu karty nástrojů.
Výběr hraničních ploch pro vytvoření záplaty
Z výše uvedeného obrázku je patrné, že konstrukce plochy dopadla na výbornou a je po celé své délce precizně provedena. Je to také důkazem toho, že není příliš vhodné interpolovat spline trajektorii přes velké množství bodů, které mění její směr.
Definice hranice promocí řeTěz (pozor nefunguje pouze T)
Hranice záplaty definujeme zadáním hraničního řetězu. V AutoCADu 2014 je jistá drobná chyba. Pokud chcete zvolit řeTěz, nestačí zadat pouze T, musí se vypsat celý název volby na příkazové řádce. Tento postup aplikujeme na celý obvod hran ploch, které chceme uzavřít. Opět můžeme zvolit úroveň přechodu na hraně (ostrý přechod, vyhlazení …) a záplatu vytvoříme. V našem případě posloužila záplata jako efektivní funkce pro vytvoření kompletní stěny vytvářeného povrchu objektu.
Finální záplata