Práce s plochami v AutoCADu 2014, 10. díl
Tvorba ploch v AutoCADu je vázána na přesnou orientaci v prostoru. Tento aspekt je navíc závislý na velmi zjednodušené možnosti parametrizace. Díky tomu je dodatečná modifikace plošného modelu buď vel…
Tvorba ploch v AutoCADu je vázána na přesnou orientaci v prostoru. Tento aspekt je navíc závislý na velmi zjednodušené možnosti parametrizace. Díky tomu je dodatečná modifikace plošného modelu buď velmi obtížná, nebo nemožná. Dnešní článek věnujeme problematice plovoucích referencí, které mohou vytváření ploch zjednodušit a urychlit.
Plovoucí reference v podobě obdélníku umístěného v samostatné hladině
Za plovoucí referenci můžeme v AutoCADu považovat prakticky libovolný objekt, který se podle přesných pravidel pohybuje v prostoru a slouží jako pomocný objekt pro vytváření tvořících křivek, případně vlastních ploch.
Manipulace s objekty pomocí uchopovacích módů
S referencí můžeme manipulovat standardními příkazy AutoCADu, které pracují nezávisle na poloze roviny XY s globálním souřadným systémem. Obvykle se jedná především o uchopovací módy a některé z funkčností editačních uzlů. Pokusíme se o vytvoření složené plochy pomocí referenčního obdélníku, kterým budeme průběžně pohybovat prostorem.
Referenční obdélník s definiční spline křivkou
Finální plocha bude typu NURBS a pro její definici použijeme výhradně vyhlazených spline křivek. Pro určení pozice využijeme výše uvedeného referenčního obdélníku. Pro zvýšení přehlednosti doporučuji reference umísťovat do samostatné hladiny. Lze je pak velmi jednoduše vypnout a tím zvýšit přehlednost ve vytvářeném modelu.
Aplikace příkazu Otoč3D
AutoCAD obsahuje několik zajímavých příkazů pro manipulaci s objekty v prostoru. V dnešním díle našeho seriálu aplikujeme nástroj Otoč3D, kterým můžeme jednoduše rotovat objekty kolem libovolné osy rotace v prostoru. Na rozdíl od klasického nástroje otoč (rotuj) dle překladu a verze AutoCADu, který pracuje výhradně v rovině, můžeme příkaz Otoč3D aplikovat zcela nezávisle na pozici objektu v prostoru.
Aplikace příkazu Otoč3D na referenci a příslušnou křivku
Díky příkazu Otoč3D můžeme snadno otočit předem vytvářené profily v rovině XY do libovolné pozice vůči souřadnému systému. Nemusíme tak natáčet neustále USS a předem si nachystat všechny potřebné křivky v rovině XY. Pak již potupujeme pouze aplikací příkazu Otoč3D a pracujeme jako se skládačkou.
Změna pozice USS vůči pomocné referenci
V případě, že potřebujeme v pozici reference upravit určitý objekt tak máme dvě možnosti. Buď aplikovat Otoč3D a vrátit potřebnou referenci a příslušnou křivku do roviny XY, nebo jak je uvedeno na obrázku, přemístit a otočit přímo USS. Který postup je efektivnější je spíš na volbě tvůrce návrhu.
Druhá křivka ve stejné referenci
Velkou výhodou aplikace identické plovoucí reference je možnost obcházet koncové body křivek a tím zjednodušit tvorbu provázaných náčrtů v prostoru. Tento prvek je zřejmý z výše uvedeného obrázku. Kdy je vždy výchozím bodem pro tvorbu spline křivky polovina hrany reference. Nemusíme tak pracně vyhledávat tyto výchozí body a pouze využijeme uchopovacích módů.
Aplikace kopie na editačním uzlu
Velmi efektivním nástrojem pro vytváření profilových definic plochy je aplikace editačních uzlů ve spojení s uchopovacími módy. Nadřazenost posunu s kopií objektu ve spojení s uchopením koncového bodu, dovoluje rychlou konstrukci prostorových křivek a objektů. Pozornost doporučuji věnovat v těchto případech také příkazu měřítko. Ten dovoluje zvětšit, případně zmenšit objekt nezávisle na jeho pozici v prostoru.
Šablonovaná plocha vytvořená pomocí 3D křivek
Finální šablonovaná plocha na obrázku je definována pomocí dvou profilů a dvou trajektorií, které byly vytvořeny na základě jediné plovoucí reference. Rychlost tohoto postupu je v porovnání například s aplikací souřadných bodů zásadně kratší a postup je názornější. Pro otestování postupu v případě složené plochy můžeme konstrukci zopakovat a vytvořit níže zobrazenou kombinovanou plochu složenou ze dvou segmentů.
Složená plocha ze dvou segmentů