Pracujeme s plochami v Autodesk Inventoru 2014, část 10.

Autodesk Inventor poskytuje celou řadu možností využití ploch při konstrukci součástí. V dnešním díle našeho seriálu se podíváme na postupy využití standardních modelovacích příkazů ve spojení s hraniční plochou.

Základní parametrický náčrt

Za hraniční plochu považujeme objekt, který omezuje některý ze směrů vytváření konstrukčního prvku. Umožňuje velmi jednoduchým způsobem definovat objekt a určit meze pro jeho vytváření. Tyto objekty zjednodušují tvorbu i poměrně složitých tvarových prvků.

Základní vysunutí parametrického náčrtu

Při práci s objekty je vhodné optimálně nastavit vzhled vytvářeného modelu a jeho hran. V našem případě využijeme kombinace skrytých hran s viditelnými a jednotlivé objekty svážeme do zobrazovaného celku.

Nastavení zobrazení modelu

Nad objemovým modelem součásti připravíme ve vhodných rovinách základní spline křivky budoucí plochy. Pro přesné vytvoření plochy je nutné aplikovat v kritických místech konstrukce (přechodové body) tečné vazby, případně vazbu křivosti.

Náčrt první hrany trajektorie

Identickým způsobem vytvoříme druhý náčrt profilu plochy a do jisté míry jej parametrizujeme. Všechny objekty přizpůsobíme tvarované ploše objektu.

Druhý náčrt v rovině

Přes dva profily a dvě trajektorie (hrany tělesa) vytvoříme NURBS plochu. Ta definuje hranici budoucího modelu součásti po modifikaci. Procedura tvorby plochy je díky správné aplikaci vazeb náčrtů snadná a rychlá.

Vytvořená NURBS plocha

Hraniční plocha může být libovolnou plochou, ale musí být vytvořena pokud možno jako jediný konstrukční prvek s přesností odpovídající základní geometrii v našem případě kvádru.

Aplikovaný náčrt

Následně aplikujeme příkaz pro vytvoření náčrtu pod hraniční plochou. Tato oblast zcela zásadně ovlivňuje vzhled budoucí součásti a její rozměry. Náčrt není nutné jakkoliv konstruovat, vznikne automatickým generováním z původního modelu.

Vysunutí ke hraniční ploše

Hraniční plochu využijeme pro definování hranice vysunutí. Existuje hned několik příkazů, kde je možné podobný postup aplikovat. Autodesk Inventor zcela přesně „přisadí“ nový prvek modelu k ploše a nemusíme aplikovat například následný ořez součásti plochou.

Finální model součásti

V případě, že byly křivky částečně, nebo plně parametrizovány je definována jejich geometrie vůči objektům modelu a lze ji dodatečně modifikovat. Ukázka je zobrazena na následujícím obrázku.

Dodatečná modifikace geometrie součásti