Pracujeme s plochami v Autodesk Inventoru 2015, část 11.

Dnešní článek věnujeme problematice tvorby ploch v sestavách. Jedná se o postupy, které můžeme aplikovat například při konstrukci složitějších opláštění sestav a jejich krytů. Výhodou tohoto procesu je také možnost přímé optimalizace tvaru v závislosti na původní geometrii sestavy.

Základní žebro

Modelování součástí přímo v sestavě má svá specifika, která je nutné respektovat. V první řadě je nutné si uvědomit zcela precizně, jak je nastaveno úložiště souborů. Doporučuji vždy kontrolu před vytvářením jednotlivých dílů.

Sestava žeber

V dalším kroku je nutné vždy respektovat roviny symetrie a případné prvky, které mohou výrazně zjednodušit tvorbu sestavy. Na následujícím obrázku je postup vytvoření pracovní roviny, která usnadní vytvoření symetrického krytu.

Rovina symetrie sestavy

Pro vytvoření dílu v sestavě můžeme s výhodou využívat referenčních bodů pocházejících z primárních umístěných součástí. Velkou výhodou tohoto postupu je okamžitá přesnost modelu a jeho poziční a rozměrové sladění s původní sestavou.

Definice součásti krytu v sestavě

Pro tvorbu modelu krytu využijeme plochy modelované pomocí 3D náčrtu. Tento proces je extrémně flexibilní a umožňuje prakticky libovolnou definici hraničních spline křivek v prostoru. Výhodou je také možnost využít uchopení definičních bodů na sestavě na libovolné geometrii i rozdílného dílu.

Definice 3D křivky

V sestavě vytváříme pouze minimum geometrie s následným využitím symetrie. Plocha je definována vždy jako samostatná součást. Postupně si připravíme pro model krytu jednotlivé trajektorie a profily pro následný proces šablonování plochy.

Tvorba trajektorií ploch přes uchopovací módy

Při aplikaci 3D náčrtu je vždy velmi vhodné zvážit jaký typ geometrie použít. Využití spline křivek ponecháváme vždy až na závěr, pokud nevystačíme s oblouky a úsečkami. Odměnou je jednodušší topologie modelu plochy, ale samozřejmě s nižší úrovní vyhlazení.

Profily

Vhodně definované trajektorie a profily jsou základem pro vytvoření šablonované plochy, která je základem krytu. Správná cesta ke kvalitně provedené ploše vede vždy přes precizně provedené návaznosti jednotlivých křivek. Ta je zaručena uchopovacím módem. V opačném případě netotožnosti bodů aplikace zahlásí chybu. 

Vytvoření plochy na úrovni součásti v sestavě

Pro vytvoření součásti (objemu) z plochy aplikujeme příkaz odsazení. Tím získáme model součásti, který můžeme dále zpracovávat běžnými modelovacími příkazy.

Rovina symetrie a zrcadlení modelu v sestavě

Finální model uložíme. Zrcadlené součásti jdou odvozeny s perexem MIR, ale toto nastavení lze uživatelsky změnit. Vazba modelu na primární součást lze ovlivnit výše uvedeným dialogovým panelem.

Finální model tvarového krytu