Pracujeme se součástmi z plechu v Autodesk Inventoru 2015, část 5.
Problematika zpracování součástí z plechu je v Autodesk Inventoru velmi zajímavě kombinována s technologiemi adaptivního modelování. Postup vychází z principů vlastního jádra funkčností aplikace, kter…
Problematika zpracování součástí z plechu je v Autodesk Inventoru velmi zajímavě kombinována s technologiemi adaptivního modelování. Postup vychází z principů vlastního jádra funkčností aplikace, která dokáže vytvářet modely tak, aby byly zpracovávány postupy a metodami využitelnými v rámci jednoduše modifikovatelných sestav.
Základní součást vytvořená v Autodesk Inventoru
Adaptivní modelování je z principu jistou revolucí v oblasti parametrizace. Přidává ke klasické parametrizaci operativní postupy flexibilního tvarování dílů. Nejjednodušší představa je založena na principech „pružného“ tvarování součástí.
Základem adaptivního modelování je sestava
Adaptivní model je možné tvarovat pomocí objektů a vazeb zpracovávaných postupy založenými na tvarování pomocí vazeb, které se projeví v potřebné změně geometrie dílu. Lze tak jednoduše provazovat jednotlivé geometrické rozměry s využitím příslušné vazby.
Vytvoření součásti v sestavě, základní rovina
V našem příkladu je pro tvarování plechové součásti využito základní geometrie primární součásti. Na následujícím obrázku je patrná topologie sestavy z pohledu jejího uspořádání. Našim cílem bude dosažení modifikace plechového krytu v závislosti na změně vlastností základní součásti.
Struktura sestavy
Základním předpokladem adaptivně tvarovatelného modelu je vytvoření vhodného náčrtu, který není plně geometricky omezen vazbami. V praxi to znamená postup, kdy nekótujeme, případně nezavazbíme kompletní geometrii náčrtu, ale pouze jeho části.
Rozměry náčrtu jsou určeny pouze jedinou kótou
Ostatní rozměry jsou již dále řízeny pomocí tvarování, které provádíme standardními vazbami v sestavě. Postup modelování je tedy poměrně zásadně odlišný od tradičního skládání součástí do sestavy, je flexibilnější, ale u složitějších sestav může způsobovat komplikovanější modifikace a provázanosti.
Vytvoření profilového ohybu
Plechový kryt vytvoříme tradičním profilovým ohybem, který použije pracovně načrtnutou geometrii náčrtu jako vstupní informaci. Je zřejmé, že je náčrt určen pouze v jeho boční partii pomocí jediné kóty, která je vazbou stejné délky promítnuta na protilehlou úsečku. Ostatní délky jsou volné.
Aktivace adaptivity
Pro správnou funkčnost adaptivity je nutné aktivovat její přiřazení pomocí pravého tlačítka myši na příslušném konstrukčním prvku, v našem případě na prvek profilového ohybu.
První vazba plocha na plochu umístí součást
Po aktivaci adaptivního prvku můžeme na úrovni sestavy přistoupit ke tvarování ohybu. Používáme pro tyto potřeby v našem případě pouze základního typu vazby. Ta je charakteristická nástroji a postupy určujícími deformace objektů.
Úprava odsazení náčrtu o polovinu tloušťky plechu
U součásti z plechu je nutné pamatovat na správné umístění náčrtu vůči modelu. Vlastní pozice adaptivní vazby je v případě profilového ohybu řízena pozicí náčrtu, nikoliv pozicí plochy. Na tento aspekt je nutné pamatovat v případě součásti z plechu.
Finální tvar součásti
Pokud je finální tvar modelu součásti hotov, je možné zpětně modifikovat například délkovou kótu základního dílu. Po příslušné aktualizaci (tlačítko blesku v záhlaví) je automaticky modifikován také tvar plechového dílu.
Modifikace s adaptivním přenosem geometrie