Nové technologie: Hendrik M. Jonkers & biobeton

Ročně se jen v Evropě utratí odhadem 6 miliard EUR za opravy poškozených, narušených nebo nevyhovujících betonových konstrukcí. Nový vynález by mohl dramaticky změnit tuto oblast stavebnictví.
Henk Jonkers z Technické univerzity v Delftu a objevil a patentoval bio-beton. Za tento objev byl nyní nominován na evropskou cenu Inventor Award, kterou každoročně vyhlašuje Evropský patentový úřad (EPO).
Zní to jako utopie: biobeton je živá hmota, která sama roste a je schopna opravit poškozenou betonovou budovu, most nebo narušenou konstrukci. Mohlo by se zdát, že takový materiál je z kategorie sci-fi… Ale: nyní se mikrobiolog a vynálezce tohoto materiálu Henk Jonkers z TU Delft snaží ukázat, že biobeton se brzy stane realitou.

Základním principem materiálu jsou bakterie žijící ve vápenci, které jsou schopny přežít několik stovek let. A právě ty vstupují do hry, když je beton poškozen. Například, pokud se objeví praskliny v důsledku tlaku na beton, může se beton „léčit sám“.

To bylo i hlavním důvodem Jonkersovy nominace, ke které Benoît Battistelli, prezident EPO, říká: „Tato inovace je jasným pohledem do budoucnosti. Bakteriální beton – pokud půjde masově produkovat – prodlouží životnost mostů, ulic a tunelů a vnese zcela nový pohled na výrobu betonu.“

Oprava trhlin v betonových konstrukcích je časově náročná a nákladná, princip nového objevu je založen na tom, že praskliny v betonové konstrukci se za použití vápence vysráženého bakteriemi „samoléčí“. Vzhledem k tomu, hodnota pH betonu je velmi vysoká, pouze určité bakterie jsou v něm schopny přežít. Princip patentované směsi je takový, že smísí tyto bakterie s cementovou pastou a vytvrdí ji. Použití bakteriálního betonu může vést ke značným úsporám, a to zejména v oblasti železobetonových konstrukcí. Bakteriální beton je pak ideální pro opravy v podzemních nebo špatně dostupných prostorách, případně tam, kde beton přichází do kontaktu s nebezpečnými látkami.

„V současné době se náš výzkum se zaměřuje na vytváření správných podmínek pro bakterie tak, aby produkovaly dostatečné množství kalcitu,“ říká Hendrik Jonkers. Robustní, přirozeně se vyskytující bakterie Bacillus pseudofirmus nebo Sporosarcina pasteurii, na kterých je vynález založený, žijí v alkalických jezerech v okolí sopek. Jsou schopny přežívat až 200 let. Potenciál tohoto patentu je impozantní, a pokud by se ho podařilo dovést do průmyslové produkce, zásadním způsobem změní stavebnictví. Přibližně 70% evropské infrastruktury je založeno na použití betonu, jehož údržba je v čase velmi nákladná. Roční náklady na údržbu mostů, tunelů a různých opěrných zdí v členských zemích Evropské unie jsou odhadovány až na 6 miliard eur.

Samozřejmě aktuální hlavní překážkou, již je třeba překonat, je aktuální cena tohoto materiálu.
Prohlédněte si video, ve kterém Hendrik Jonkers vysvětluje svůj objev.