Na plášť budovy CRYSTAL byla použita modulová fasáda, která se ve světle různorodých požadavků ukázala být jediným a nakonec i ideálním řešením. Modulová fasáda je složena z hliníkových kompozitních panelů a je řešena šachovnicově, pilíře jsou obloukovitě tvarované ven. Takto zvoleným způsobem stavby tedy architekti dosáhli krystalového tvaru, který dal budově jméno.

Tento typ fasády rovněž nekolidoval s dalšími podmínkami projektu jako tvarová členitost objektu, maximální využití pozemku pro samostatnou budovu (nemožnost stavby lešení), požadovaný termín, fyzikální vlastnosti a architektonické zadání.

Ředitel společnosti Ing. Petr Nevšímal k tomu říká: „Je ale také třeba dodat, že často protichůdné požadavky bylo nutno řešit zcela individuálně a funkční řešení, které uspokojilo všechny zúčastněné strany, bylo možné jen díky otevřené přátelské spolupráci investora s generálním dodavatelem, generálním projektantem, zhotovitelem fasády, dodavatelem systémových profilů a v neposlední řadě taktéž s dodavatelem pro nás nových CAD/CAM technologií.“

Montáž – realizace
V oblasti podnikání není překvapivé, že od začátku vše neprobíhalo ideálně podle představ. Uzlový termín byl vázán na uzavření prvních čtyř pater objektu. V té době však probíhala naplno betonáž a nebylo tak možné využít věžový jeřáb. Montáž modulů proto probíhala velmi specificky a to díky kombinovanému využití speciálních minijeřábů, autojeřábů, pomocného provizorního lešení, plošin a lávek. Uzlový termín byl splněn přesně na den a další montáž již probíhala standardně pomocí věžových jeřábů.

Řešení odvodnění modulů ve střeše byl další úkol. Modulový systém je koncipován na použití ve svislé rovině. Pro použití v šikmých plochách bylo nutno ve spolupráci s dodavatelem modulových profilů vyvinout řešení, které by dokázalo zajistit odvod vody z modulů. Tvar objektu taktéž nebylo možno kopírovat pomocí standardních systémových profilů, proto bylo nutno doplnit specifický fasádní systém. Tvar těchto profilů vznikl až na základě vytvořeného 3D modelu objektu.

Projektování probíhalo na několika úrovních, přičemž každá vyžadovala jiný software. Současně s tím nesměla být přerušena jejich návaznost. První úroveň tvořila standardní dokumentace ve 2D, která sloužila pro odsouhlasení technického řešení. Druhá úroveň projektování se přenesla do 3D prostoru a na základě 2D detailů a výkresů tvaru betonu vznikl 3D modul celého objektu i jednotlivých modulů.

Podklady ve 2D – práce ve 3D
Výrobní dokumentace byla zpracovávána komplexními softwarovými nástroji od společnosti Autodesk s využitím produktů „Product Design Suite Ultimate“ (tj. balíček produktů obsahující mimo jiné i Inventor Professional). Tato technologie umožňuje prostřednictvím tzv. iLogic vytvářet součásti a sestavy s vlastní inteligencí. Zpočátku se zdálo, že po vytvoření skeletu budovy ve 3D bude možno převážnou část projektu plně parametrizovat a vytvořit tak velmi rychle výrobní dokumentaci. Ne vždy se vše podaří podle původních představ. Zřejmě díky podcenění v přípravě respektive nevhodnému zvolení úrovně parametrizace ve 3D, neustálými změnami v zadání přicházející od projektantů a ze stavby apod. tak bylo možno tyto automatizované nástroje využít pouze zčásti.

Technická podpora od společnosti ADEON
Takto rozsáhlý projekt by nebylo možné zvládnout bez výrazné podpory společnosti ADEON CZ s.r.o., dlouholetého autorizovaného partnera společnosti Autodesk pro strojírenství a stavebnictví. Na projektu ADEON participoval jak uplatněním know-how tak výrazným zapojení svých konstrukčních kapacit. Projekt se vyznačuje budoucími trendy propojování řešení ve strojírenství a stavebnictví s rozvíjejícím se uplatněním technologie BIM.

Plášť budovy byl vytvořen díky stávajícím podkladům v software AutoCAD. Nabízelo se zde i zpracování v systému Revit či Navisworks. Bylo tak možné kontrolovat hotové moduly zpracované ve 3D/2D a nativní spolupráce mezi Inventorem a AutoCAD se zde projevila jako zásadní. V AutoCAD byla zpracována projektová fáze, následně se převedly jednotlivé reference či bloky do Autodesk Inventoru. Tímto způsobem se využili reference ze software AutoCAD pro tvorbu 3D modelů v Autodesk Inventoru. Při modelování v Inventoru se kromě podkladů z AutoCADu využívala databáze nakupovaných dílů, která byla uživatelsky upravena a rozšířena. Pro kontrolu jednotlivých modulů se vymodeloval 3D skeleton, pomocí kterého se kontrolovaly vnější rozměry 3D modulů. Po kontrole se mohly vytvořit výrobní výkresy ve formátu DWG. Poté se následně 2D výkresy exportovaly do dalších formátů pro zainteresované skupiny projektu.

Ředitel společnosti Ing. Petr Nevšímal dodává: „Crystal má technicky velice náročnou konstrukci fasády. Celá budova je osazena celkem 1 300 moduly s 275 různými atypickými moduly. Neméně komplikované bylo řešení šikmé střechy této budovy. Již od začátku bylo jasné, že tento projekt nebude možno zpracovávat pouze prostřednictvím 2D technologií. Společnost Nevšímal, a.s. tak již před projektem investovala nemalou finanční částku na nákup nových 3D systémů, přijala a proškolila nové pracovníky, rozšířila svůj strojový park, a vzhledem k velikosti respektive složitosti budovy začala pracovat na zajištění co nejvyšší úrovně automatizace týkající se procesů projektu uvnitř firmy.“

Další úrovní byl pak software výrobních technologií (obráběcí centrum, pila), který musel umět komunikovat s 3D modelem. Tvary byly tak složité a náročné na přesnost, že je jednoduše nebylo možné programovat ručně.

„Objekt byl projektován v rámci standardních stavebních tolerancí bez doměrků. Realizace modulové fasády klade mnohem vyšší nároky na logistiku a tok materiálu než je tomu u standardních sloupko-příčkových fasád. Jeden pozdě anebo nekvalitně dodaný komponent může zastavit montáž celé fasády i na několik dní. Takto tvarově náročné a různorodé moduly požadavky na zásobování samozřejmě ještě násobí. Jen díky dlouholetým nadstandardním vztahům s kvalitními partnery jsme byli schopni zvládnout i tuto disciplínu,“ zhodnotil ředitel společnosti Nevšímal, a.s.
Zdroj: ADEON