CZ Architekti: Huť architektury v DOXu
V našem volném seriálu představujeme dnes Huťarchitektury Martina Rajniše a aktuální realizaci na střeše pražské galerie DOX. Rozměrná dřevostavba ve tvaru vzducholodi, která během uplynulých měsíců v…
V našem volném seriálu představujeme dnes Huťarchitektury Martina Rajniše a aktuální realizaci na střeše pražské galerie DOX.
Rozměrná dřevostavba ve tvaru vzducholodi, která během uplynulých měsíců vyrostla na střeše centra současného umění DOX, bude dokončena během několika měsíců. Postavil ji architekt Martin Rajniš známý svými stavbami akcentujícími souznění s přírodou. Bude součástí centra a sloužit by měla především literatuře. Budou se v ní konat debaty a autorská čtení, návštěvníci ale budou moci do vzducholodě chodit i sami se svojí knížkou.
Zakladatel DOXu Leoš Válka s architektem Rajnišem spolupracuje delší dobu. Před dvěma lety měl autor, k jehož nejznámějším stavbám patří nová Poštovna na Sněžce, v centru retrospektivní výstavu. Konala se u příležitosti udělení ceny Global Award for Sustainable Architecture 2014, kterou Rajniš dostal. Cena od roku 2006 vyzdvihuje projekty, které spojuje myšlenka dlouhodobé společenské udržitelnosti, ekologie, sociálních vazeb a architektury jako nástroje pro rozvoj společnosti.
Na střeše DOXu tehdy prezentoval model jedné z rozhleden, jímž se, za použití výhradně dřeva, věnuje často. Vzducholoď je také dřevěná, ale proti dešti bude opatřena pláštěm z transparentní fólie.
Martin Rajniš vystudoval ČVUT a AVU. V 70. letech pracoval v ateliéru SIAL vedeném Karlem Hubáčkem. Po revoluci vedl se Stanislavem Fialou, Jaroslavem Zimou a Tomášem Prouzou D. A. Studio, jejichž nejrozsáhlejším dílem je stavba nového obchodního centra v Praze na Smíchově. Od roku 2002 je jeho tvorba odlišná. Věnuje se menším stavbám z přírodních materiálů, jako jsou dřevo, kámen a sklo. Snaží se najít takové cesty, které by s minimem prostředků a s pokorou k už existujícím stavbám i krajině sloužily co nejširší skupině uživatelů a vrátily architektuře její klíčové postavení v civilizaci.
Rajniš někdy opouští koleje zavedených postupů architektonické tvorby i stavebních zvyklostí. Vznikla tak díla, která jsou více artefakty než stavbami. Rajniš neváhal jít za hranice stavebního zákona, legálních postupů a hájí svobodu nezávislé tvorby. Do sporů s úředníky se dostal kvůli některým svým dílům, jež jsou vyskládanými věžemi ze schnoucího dřeva, nemají základy, a tudíž podle něj nepotřebují žádná úřední povolení. Protože ale někteří klienti, pro které takto Rajniš staví, chtějí být s úředníky zadobře, pro své zamýšlené stavby si už povolení vyřizují.
www.hutarchitektury.cz