Future of Making Things III.: Robotika v architektuře

(Video v článku) Mezinárodní architektonická kancelář Coop Himmelb(l)au zkouší, jak lze využít roboty pro výrobu fasádního pláště.

Futuristická stavba Muzea současného umění čínském v Shenzhenu je těsně před dokončením a nové technologie sváření fasádního pláště, které architekti plánovali, nakonec investor zrušil. Ale cesta vpřed při takto složitém navrhování architektury stojí za pozornost.
Futuristická stavba v duchu dekonstruktivismu měla využít roboty k sestavení vnitřní fasády stříbřité kapky roztaveného kovu, kterou jeden z autorů Wolf D. Prix nazývá „cloudem“

Robotická architektura
Někteří architekti jako například studio Coop Himmelb(l)au věří, že zlepšení a automatizace procesu výstavby vyžaduje použití nových, experimentálních materiálů a komponent… a s tím i související montáž. Robotické konstrukce se staly samozřejmostí například v automobilovém průmyslu, ale využití v architektuře pro budovy?
Muzeum, které bude dokončeno v nejbližších týdnech, se skládá ze dvou objektů: muzea současného umění a výstavní síně, jež slouží pro expozici městského urbanismu oblasti Shenzhen. Ten vyrostl z malého rybářského města o 300 000 obyvatelích (v roce 1980) do jednoho z největších světových měst dneška.

Robotická konstrukce interiéru MOCAPE
Wolf D. Prix se poprvé širší veřejnosti představil v roce 1988 výstavou dekonstruktivistické architektury v MOMA, kde prezentoval svou práci po boku Franka Gehryho, Rema Koolhaase a Zahy Hadid. Jeho práce od té doby zůstaly konzistentní: je plné kolizí formy, zkroucené oceli a amorfních tvarů. Dnes Wolf D. Prix vnímá, že pro konečný výraz svých budov potřebuje počítačovou automatizaci, stejně jako ji využívají v jiných odvětvích výroby.

Wolf D. Prix, jeden z nejodvážnějších architektů současné scény, je zakladatelem studia Coop Himmelb(l)au. Pro montáž fasádního pláště použil systém robotických paží, které připevnily panely fasády na skelet. „Důležité bylo programování celé technologie tak, abychom měli vše na svém místě s přesností na milimetry,“ říká Prix. „Lidé pořád říkají, že tyto složité tvary (fasády) je sice možné stavět, ale je to velmi drahé a trvá to dlouhou dobu,“ říká Prix. „Po mnoho let jsme se snažili najít způsob výroby, který snižuje náklady a je konstruován velmi rychlým způsobem.“

Budova bude dokončena letos v prosinci 2016 a celý příběh o robotické výrobě fasády má (zatím) nepříliš povzbudivý konec. Klient, kterým je Městský kulturní výbor v Shenzhenu, nakonec celou technologii zavrhl a fasádu nechal namísto robotů namontovat klasicky. Architekt Prix k tomu říká, že si není úplně jistý, proč se tak stalo, ale technologii MSC pro robotickou montáž chce využít při výstavbě hotelové věže ve Vídni v létě příštího roku. Prix vidí tuto metodu stavby jako způsob, jak se zbavit „tyranie všudypřítomného obdélníku“ a tvarovat prostor s větší volností. A bude to právě automatizace, která otřese stavebnictvím, stejně jako se to stalo v automobilovém průmyslu.

O projektu
Klient: Shenzhen Municipal Culture Bureau, Shenzhen, Čína
Autoři: COOP HIMMELB(L)AU – Wolf D. Prix & Partner ZT GmbH
Tým digitálního modelování: Angus Schoenberger, Matt Kirkham, Jasmin Dieterle, Jonathan Asher, Jan Brosch

Chronologie projektu
Soutěž (1. cena): 2007
Začátek navrhování: 2008
Začátek výstavby: 2013
Dokončení: 2016

O stavbě
Plocha: 21,688 m²
Hrubá podlahová plocha: 80,000 m2
Rozměry budovy: 40 m / 160 m / 140 m
Podlaží: 7

Text: -var- s využití podkladů Autodesk Redshift
Foto: Courtesy Coop Himmelb(l)au