CZ Architekti: David Vávra
Ve volném seriálu představujeme Davida Vávru, který letos slaví životní jubileum 60 let. v polovině března byla v pražské Galerii Jaroslava Fragnera zahájena Jubilejní výstava akademického architekta …
Ve volném seriálu představujeme Davida Vávru, který letos slaví životní jubileum 60 let. v polovině března byla v pražské Galerii Jaroslava Fragnera zahájena Jubilejní výstava akademického architekta Davida Vávry „Běžet s domy“ představující tvorbu jeho ateliéru.
Výstava známého architekta a popularizátora architektury potrvá až do 30. dubna a v průběhu roku ji budou moci návštěvníci zhlédnout také v Galerii Architektury Brno a v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Výstava představí na čtyři desítky realizací novostaveb, rekonstrukcí, interiérů, architektonických řešení stálých expozic i krátkodobých výstav nebo scénografických návrhů. Doplní ji množství skic, plánů a pastelů a bude rovněž uvedena stejnojmenná doprovodná publikace a nový dokument Putování Davida Vávry ve vlastních stopách.
David Vávra není jen známý herec a popularizátor architektury (cyklus Šumná města a Šumné stopy s Radovanem Lipusem), ale je především architektem. Letošní jubileum se stalo důvodem k ohlédnutí za jeho architektonickou a výtvarnou tvorbou – výstava představující autorský design se koná paralelně v břevnovské Galerii Kuzebauch. „Šedesátka je ale čas určité horské prémie, kdy je třeba zastavit, slézt z kola a podívat se do údolí. Také tak činím a třídím práce na různé výstavy. Za pět dní jsme natočili dokument, k utřídění materiálů paradoxně přispěl i prasklý roháček o dvě patra výš nad mým ateliérem. Voda vyplavila několik desetiletí zapomenutých skic, kreseb a projektů. Ve spadané omítce se válely kusy potrhaného papíru, s nímž připlouvaly již ztracené úkoly, situace a lidská střetnutí. Tato potopa přispěla k chuti najít stopy minulosti a vystavit je, “ říká David Vávra.
Kromě několika vybraných staveb, které budou prezentovány i formou modelů, představí výstava typologicky pojatý průřez tvorbou, ale také originály pastelů včetně skic a plánů k nerealizovaným a dosud nedostavěným projektům. Zajímavou vzpomínkou budou projekty/koláže skupiny D.N.A. (Dílna nejmodernější architektury), jež byly připraveny pro výstavy Urbanita v druhé polovině 80. let v Galerii Jaroslava Fragnera. Naopak mezi významné stavby z posledních let patří konverze továrny Vertex na Městskou knihovnu v Hradci Králové, vila v Jevanech, Galerie 4 v Chebu nebo rekonstrukce Městského divadla Kladno. To bude představeno spolu s dalšími realizacemi Ateliéru Davida Vávry – se Švandovým divadlem na Smíchově a divadlem Dobeška, domovskou scénou divadla Sklep, dále také scénografické návrhy divadelních her.
„Když jsem viděl tatínka za rýsovacím stolem, prohlásil jsem, že bych chtěl být také architektem. V devíti jsem tlustými fixami, které podmanivě voněly, kreslil hotely, kavárny, vlaky, řeky, ba i Vinetúa. Pak mne začali vychovávat učitelé výtvarné výchovy a nalézal jsem nedostižné vzory v historii světového umění. Asi ve třiceti jsem pocítil touhu navrátit se do tvůrčí volnosti čtyř let a po zbylých třicet let se o to pokouším. Je to mnohdy závod, přespolák, úprk s překážkami, triatlon, maraton, zkrátka běžet s domy,“ vysvětluje název výstavy architekt.
„K navrhování přistupuje David Vávra nejen jako architekt, ale i jako designer. V interiérech se často objevují reliéfy podle jeho návrhů z tzv. fusingového skla nebo perspexové artefakty doplňující interiér, nezřídka jako barevná osvětlovací tělesa na způsob vitráží. Světlo, syté základní trojice barev nebo lomené, kubismem ovlivněné tvary patří mezi hlavní znaky, které se propisují do Vávrových malých realizací i velkých staveb, drobných kaplí či konverze staré továrny na knihovnu, “ charakterizuje Vávrovu tvorbu Klára Pučerová.
Návštěvníci budou také možnost prohlédnout si výstavu spolu s komentářem Davida Vávry. Termíny a časy naleznou zájemci na www.gjf.cz.
David Vávra (9. 3. 1957) vystudoval architekturu na ČVUT v Praze a pražské Akademii výtvarných umění a absolvoval stáž v Paříži. V letech 1985–1989 pracoval jako projektant v družstvu DRUPOS a od roku 1990 vede vlastní ateliér společně s Kateřinou Vajčnerovou, Robertem Daňkem a dalšími. V letech 1986–1990 se jako člen DNA /Dílna nejmodernější architektury/ účastnil výstav Urbanita 86, 88 a 90. V roce 1997 obdržel s Františkem Skálou Zvláštní cenu Interiér roku za restauraci Akropolis, v roce 2004 Grand Prix České architektury v kategorii Výtvarné dílo v architektuře za osazení sochy Franze Kafky na Starém Městě v Praze a v roce 2008 byl nominován na cenu Klubu za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí za Lávku s vyhlídkovou věží v Chebu.
Výběr realizací:
Rekonstrukce veřejných staveb: pokladna a foyer Divadla v Celetné – Kašpar, Kulturní dům Dobeška – Praha, Švandovo divadlo – Praha, Městské divadlo Kladno; CCV – Městská knihovna – Hradec Králové
Interiéry:
restaurace kapely Tři sestry: Na Staré kovárně v Braníku – Praha-Holešovice, Bar Práce – Praha Holešovice, Na Staré cihelně – Praha-Kobylisy, Železná Sparta – Praha-Holešovice, Na Staré sokolovně – Praha-Braník, Na Staré ráně – Praha-Vysočany; Akropolis – Praha /s Františkem Skálou/, Restaurace Podskalská celnice na Výtoni – Praha, Vinotéka – Černošice, Pivovar U Dobřenských – Praha-Staré Město; Pytloun Grand Hotel Imperial – Liberec, pokoj Ještědský a Jizerský
RD a vily:
Praha-Hodkovičky, Vrchlabí, Nučice, Nová Paka, Jevany, Vila Kamila, Alternativní bydlení – Hrádek nad Nisou (konverze vodárny), Bytový dům s restaurací – Vrchlabí
Stavby pro handicapované:
Stacionář Letohrádek Vendula – Horní Bezděkov, Dílna Eliáš, stacionář pro tělesně handicapované – Praha, Chráněná dílna – Jedličkův ústav – Praha-Vyšehrad
Drobná architektura, veřejná prostranství:
Hřiště Dobeška – Praha-Braník; ZOO Praha – dětský koutek /divadelní scéna, hřiště, dřevěná archa/; Vyhlídka Dobeška – Praha;
Lávka s vyhlídkovou věží – Cheb; Hřbitov Slavín – Praha-Vyšehrad, parková úprava /zábradlí, pumpa, pítka, koše/; Socha Franze Kafky /Jaroslav Róna/ – Staré Město/Josefov, osazení, řešení přiléhajícího parku; Památník – Valdice, osazení sochy Jiřího Sozanského; Osazení sochy Mytická loď Jaroslava Róny – Bratislava /SK/
Sakrální architektura:
Sborová místnost Českobratrského evangelického sboru – Praha-Pankrác, interiér; kostel ČCE – Praha-Modřany, rekonstrukce; kaplička /meditační prostor/ – Brzina; vězeňská kaple – Světlá nad Sázavou, interiér; vězeňská kaple – Plzeň-Bory; zázemí evangelického kostela – Praha-Braník
Muzea a expozice:
Galerie 4 – Cheb; Muzeum krajky – Vamberk; Muzeum Vyškovska Aloise Musila; Africké muzeum Dr. Emila Holuba – Holice; Gotický sklep NKP Vyšehrad – Praha
Architektonické řešení výstav:
Antonín Raymond 7×, 120 let Muzea hlavního města Prahy, Pražské biografy, Mystérium věže, Vojtěch Preissig, Literatura bez hranic, Pražské kavárny, Údolí stínů, Zachráněná díla Národního divadla, Výstava Praha a její dcery, Stálá expozice designu, stavitelství a architektury, Josef Gočár, Pražské výletní restaurace
Výstava v Galerii Jaroslava Fragnera, Praha
Pořadatelé / Ateliér Davida Vávry, Galerie Jaroslava Fragnera, Galerie Architektury Brno, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
Koncepce / David Vávra, Klára Pučerová
Grafika / Andrea Pujmanová
Doprovodná publikace Běžet s domy/ grafika Lubomír Šedivý, nakladatelství GRADA, 2017
Modely / Robert Daněk
Dokument Putování Davida Vávry ve vlastních stopách / režie Pavel Štingl, Česká televize, 2017
Fotografie / Miroslav Beneš, Adam Burda, Roman Dietrich, Dana Emingerová, Sršáň Fík, Lubomír Fuxa, Ester Havlová, Hubert Hesoun, Táňa Hojčová, Zbyněk Illek, Karel Kameník, Helena Kratochvílová, Tomáš Novák, Lukáš Pelech, Bohdan Pivoňka, Martin Polák, Lubomír Spálenský, Filip Šlapal, Pavel Štingl, Filip Švácha, Roman Ťalský, František Tůma, Radan Volnohradský, David Vávra, Vojtěch Veverka, Jan Vrabec, archiv Davida Vávry
Zdroj: GJF